Energy Performance Contracting (EPC) je netradiční přístup k energetickému hospodářství, který umožňuje spotřebiteli energie uskutečnit projekt energetických úspor. Spotřebitel energie přitom nemusí předem vynaložit žádný kapitál. Většinu rizik na sebe přebírá dodavatel, který projekt uskutečňuje a zároveň zajišťuje jeho financování. Veškeré náklady na projekt včetně nákladů dodavatele se postupně hradí splátkami, které jsou odvozeny ze skutečné dosažených úspor nákladů na energii.
EPC se často chápe v zúženém pojetí jako netradiční metoda financování a spotřebitelé o ni mají zájem jen proto, že jim usnadní přístup ke zdroji financí. Zajištění financování je však pouhou součástí celého komplety služeb, které EPC zahrnuje: od energetického auditu, návrhu projektu, jeho realizace až po zajišťování údržby a dlouhodobé sledování a vyhodnocování účinnosti realizovaných opatření.
Projekt je přizpůsoben konkrétnímu zákazníkovi a zahrnuje:
energetický audit
návrh opatření na úsporu energie a snížení nákladů
výstavbu a zprovozněni zařízeni
výcvik obsluhy
dlouhodobou kontrolu výkonnosti a údržbu zařízení
měření dosažených výsledků
financování projektu
Dodavatelská společnost může financovat projekt několika způsoby: z vlastních zdrojů, bankovním úvěrem, leasingem nebo kapitálovou investicí. Poslední tři uvedené možnosti vyjadřuje alternativní termín pro financování třetí stranou (Third Party Financing). Není vyloučeno ani využití vlastních zdrojů zákazníka, je-li to z jakýchkoliv důvodů pra obě strany výhodné.
Dodavatelská společnost je za své služby placena výhradně na základě dosažených úspor energie. Příjem dodavatele včetně jeho zisku je odvozen bud' z přímého snížení nákladů na energie nebo ze zlepšení energetické účinnosti. Přesný způsob stanovení splátek a další detaily závisejí na smluvním ujednání. V zásadě ale vždy platí, že výše splátky souvisí s dosaženými úsporami. Splátky se obvykle hradí měsíčně.
Vlastní spolupráce probíhá v šesti fázích:
První fáze, nazývaná také energetický audit, ukáže oběma partnerům přibližný potenciál úspor. K odhadu potenciálu úspor se analyzují účty za energii v posledních letech, technická dokumentace budov, způsob provozu spod. často se provádějí i technická měření, zejména pokud jde o atypický projekt.
Výsledkem této fáze je první představa o velikostí budoucího projektu, celkových nákladech a budoucích přínosech. Pokud se v této fázi zjistí, že potenciál úspor není dostatečný, spolupráci se zákazníkem ukončí. Zákazník nenese v tomto případě žádné náklady; veškeré výdaje představují ztrátu dodavatelské společnosti.
Opačná situace nastává, pokud jsou identifikovány možnosti pro úspory energie, avšak zákazník se rozhodne od spolupráce s potenciálním dodavatelem odstoupit (např. proto, že chce projekt uskutečnit vlastními silami). V tomto případě je povinen uhradit všechny vzniklé náklady.
Je zřejmé, že tato fáze spolupráce obsahuje citlivé body. Některé dodavatelské společnosti se jim snaží vyhnout tím, že analýza objektu probíhá ve dvou fázích. Nejprve se provede velmi hrubá analýza, která se považuje za nabídku. Teprve poté, kdy zákazník souhlasí s další spoluprací, dojde k podrobnému auditu a uplatnění výše uvedených pravidel případných úhrad za odstoupení od smlouvy.
Pokud se zákazník po první fázi rozhodne pokračovat ve spolupráci, veškeré dosud vzniklé náklady se zahrnou do celkových nákladů projektu, které budou spláceny z budoucích úspor. Dodavatel vypracuje technicko - ekonomický návrh řešení ve formě dodavatelského projektu. Projekt obsahuje i návrh financování a způsobu splácení. Návrh opatření je přitom iterativním procesem: Dodavatel průběžně konzultuje se zákazníkem své návrhy a bere v úvahu jeho připomínky. Projekt je tedy dokumentem, na kterém se shodly obě strany.
Po schválení projektu zahájí dodavatel výstavbu a instalaci zařízení. Obvykle přitom koordinuje dodávky více subdodavatelů. Ačkoliv se na této fázi podílí více subjektů, za kvalitu provedených prací odpovídá zákazníkovi výhradně dodavatel. Zákazník obvykle se subdodavateli do styku vůbec nepřichází.
Příčiny budoucích selhání energeticky úsporných projektů mají svůj původ zpravidla v lidském faktoru. Součástí smlouvy o energetických službách je proto i výcvik obsluhy instalovaných zařízení. Zákazník by měl věnovat dostatečnou pozornost i motivaci zaměstnanců; vynaložené prostředky se rychle vrátí ve spolehlivosti úsporného provozu zařízení.
Příjem dodavatele bezprostředně závisí na účinnosti instalovaných zařízení. Dodavatel proto po celou dobu trváni smlouvy zajišťuje u zákazníka kontrolu, údržbu a opravy zařízení, a to v několika možných formách. Může pro tyto účely vyčlenit vlastního pracovníka nebo využít zaměstnance zákazníka. Náklady na jeho mzdu bývají obvykle zahrnuty do celkových nákladů projektu a hradí se z dosažených úspor. Kromě toho jsou zpravidla ve smlouvě o energetických službách taxativně stanoveny povinnosti zákazníka, týkající se provozu nebo údržby zařízení.
Pro určení dosažených úspor je nezbytné stanovit tzv. referenční spotřebu energie, od které se úspory energie budou odvozovat. Referenční spotřebu energie je možné považovat za takové množství energie, které by zákazník v budoucnu spotřeboval, kdyby žádná úsporná opatření nepodnikl. Na výši referenční spotřeby se dodavatel musí se zákazníkem předem dohodnout.
Tato fáze spolupráce mezi dodavatelem a zákazníkem je zřejmě nejkritičtějším bodem celého procesu. Budoucí spotřeba energie je ovlivněna mnoha lépe či hůře předvídatelnými faktory. Stanovení referenční spotřeby energie je obtížné zejména v průmyslových podnicích, kde je spotřeba energie zpravidla těsně svázána s výrobou. Konjunkturální výkyvy se tak promítají do spotřeby energie mnohem výrazněji než v administrativních nebo obytných budovách.
Pro určení referenční spotřeby energie se využívají technické parametry objektů, klimatické údaje a zejména současný stav spotřeby energie. je zřejmé, že absolutní přesnosti pří stanovení referenční spotřeby energie nelze dosáhnout. Pravidla, jak ji při změně předpokladů v budoucnu upravovat, by však měla být v zájmu dobré spolupráce obou partnerů - dodavatele a spotřebitele energie- zcela jasná a smluvně zabezpečená.
Přínosy EPC
EPC představuje schůdnou cestu pro řešení problému energetické účinnosti jak ve veřejném, tak i v soukromém sektoru. Protože nabízí komplexní a dlouhodobý přístup k energetickému managementu, dosažené výsledky jsou rovněž komplexní a dlouhodobé. Spotřebitel energie, který využije EPC, získá především :
podstatné (až 30%) snížení nákladů na energii a dalších nákladů;
zlepšené pracovní prostředí;
snížené náklady na údržbu zařízení;
vyškolenou a motivovanou obsluhu zařízení;
při výměně výrobních technologií zpravidla zvýšení kvality produkce;
přístup k vnějším finančním zdrojům.
Typy smluvních vztahů
Při uzavírání smlouvy může být použito několik typů smluv. Jednotlivé varianty vycházejí z individuálních potřeb dodavatele i zákazníka. Liší se především ve způsobu spláceni nákladů projektu a stanovení délky smlouvy.
Nejčastěji používají tři typy smluv:
sdílení výnosu z úspor
rychlé splacení
zaručené úspory
Sdílení výnosu z úspor
Metoda sdílení výnosu z úspor je vhodná tehdy, chce-li se zákazník co nejdříve podílet na dosaženém zisku. Při tomto smluvním uspořádání se dosažená úspora energie dělí v předem stanoveném poměru mezi dodavatele a klienta, např. v poměru 30% : 20%.
Smlouva se uzavírá vždy na pevné období (např. 8 let). Z toho vyplývá, že dodavatel může dosáhnout mimořádných zisků, pokud se projekt výjimečně povede, ale na druhé straně se vystavuje riziku mimořádných ztrát. Zákazník je totiž povinen platit sjednanou část úspor po předem stanovenou dobu, bez ohledu na to, zda úvěr byl za tuto dobu splacen či nikoliv.
Rychlé splacení
Při rychlém splacení klient platí firmě energetických služeb 100 % dosažené úspory tak dlouho, dokud není projekt uhrazen. Cena projektu musí být tedy známa předem, a to včetně veškerých úroků, rizikových přirážek. doprovodných služeb a zisku dodavatele.
I v tomto případě je ve smlouvě stanovena určitá lhůta, která činí I,5 až dvojnásobek očekávané doby splacení projektu. Klient platí firmě energetických služeb tak dlouho, dokud není projekt splacen nebo dokud nevyprší smluvně stanovená lhůta, podle toho, který okamžik nastane dříve.
Nevýhodou rychlého splacení je to, že klient musí určitou dobu čekat, než má z projektu nějaký přínos, což může být z hlediska racionální spotřeby energie demotivující. Rychlým splacením projektu se zároveň také zkracuje období, kdy má klient přístup k servisním službám apod.
Zaručené úspory
V tomto typu smlouvy dodavatel přebírá odpovědnost za celé energetické hospodářství klienta včetně úhrady faktur dodavatelům energie. Dodavatel spočítá stávající cenu tepla a teplé vody. V důsledku provedené investice budu moci cenu dodaného GJ tepla snížit. Dodavatel pak s klientem uzavírá smlouvu na dodávku tepla a TUV z jejich vlastní kotelny, přičemž cena těchto služeb bude o něco nižší než v současnosti (obvykle o l0-20 %).
Z takto vybraných úhrad za dodávky tepla a teplé vody dodavatel platí jednak faktury za dodávky paliva, jednak splácí úvěr a ze zbytku hradí své náklady a zisk.
Výhodou tohoto přístupu pro klienta je to, že na rozdíl od předchozích tří případů dosahuje zisku v každém případě, ať již bylo úspor energie dosaženo či nikoliv (pokud v předchozích třech případech nevznikají úspory, klient je na tom stejně, jako kdyby žádný projekt neuskutečnit). Čím vyšších úspor se dosáhne, tím vyšší zisk pro dodavatele.
