Články, postřehy
|
|
|
|
Evropská komise vydala začátkem října t. r. pracovní dokument obsahující podklady pro druhou srovnávací zprávu o otvírání trhu s elektřinou a zemním plynem. Vydání dokumentu je reakcí na požadavek Evropské rady, která na letošním summitu v Barceloně požádala Komisi o pravidelnou roční aktualizaci srovnávací zprávy (benchmarking report) vždy před konáním jarní Evropské rady. V tomto článku se budeme věnovat hlavním tématům dokumentu.
Ve všech členských zemích EU vzrostla za poslední rok míra otevření trhu s elektřinou - viz tab. 1. Jedná se o rozšíření skupiny zákazníků s právem volit si dodavatele u těch zemí, kde trh ještě není otevřen na 100 %, a o další aspekty - stupeň oddělení provozovatelů sítí, vyšší průhlednost regulace a růst aktivity zákazníků v souvislosti se změnou dodavatele a nová sjednání existujících kontraktů s jednoznačným cílem snížení cen.
V oblasti trhu se zemním plynem pokračoval pozitivní vývoj v Itálii, Španělsku a Nizozemsku. Ceny zemního plynu se snížily zejména ve vazbě na vývoj cen ropy, nikoliv ve vazbě na růst konkurenčních tlaků. Všeobecně řečeno - trh s plynem zůstává výrazně pozadu za trhem s elektřinou, přestože celková míra jeho otevření je ve srovnání s trhem s elektřinou vyšší (trh s plynem 80 %, trh s elektřinou 70 %).
Přes významný posun ve vyjasnění harmonogramu otvírání trhu a oddělení provozovatelů přenosových sítí je zřejmé, že zejména oddělení distribučních sítí, výše sazeb za přístup k sítím a vyrovnávací mechanismy (cena, riziko a možnosti eliminace odchylky) jsou hlavními problémy a překážkami dokončení otevření trhu v mnoha členských zemích.
Budeme-li srovnávat vývoj cen elektřiny pro konečné zákazníky za období od zahájení platnosti směrnice č. 96/92/EC do začátku letošního roku, můžeme konstatovat, že je velmi nejednoznačný. Je nutné připustit, že v řadě případů podléhal vlivům regulačních zásahů (tzv. rebalancing tarifů za použití sítí pro různé zákaznické skupiny, zahrnutí, nebo naopak vyjmutí cen za systémové služby z cen za použití sítí apod.).
Vývoj cen elektřiny za období od ledna 1999 do ledna 2002 ve struktuře používané ve statistikách EU, IEA a EURELECTRIC ukazuje tab. 2. Práh pro určení nižší, stabilní nebo vyšší ceny byl stanoven na 5 %.
Na druhé straně ceny na velkoobchodním trhu se vyznačují značnou mírou konvergence. Výjimkou mezi zeměmi, kde existuje funkční tržní místo (burza), je Španělsko. Důvody pro to jsou známé: zahrnutí uvízlých nákladů do ceny, omezení propojovací kapacity, struktura zdrojů.
Průměrné velkoobchodní ceny v EUR/MWh v lednu a červenci 2002 uvádí tab. 3.
Nikdo nezpochybňuje, že zavádění konkurence nesmí ohrožovat spolehlivost a bezpečnost dodávek jak elektřiny, tak plynu. Výrobní i přepravní kapacita musí být dostatečná v průběhu dnů, týdnů a roku, a to za různých klimatických i konjunkturálních podmínek.
Údaje uvedené v tab. 4 dokumentují celkem příznivou situaci ve většině zemí EU. Pouze některé země potřebují posílit propojení se sousedními soustavami (Skandinávie, Španělsko, Irsko, Velká Británie). Tyto země také plánují vybudování nových, zejména paroplynových kapacit.
Mechanismus vyrovnávající odchylky v soustavě (balancing mechanism) je pro další rozvoj vnitřního trhu s elektřinou klíčový. Přehled vybraných indikátorů tohoto fenoménu, v řadě zemích zcela nového, uvádí tab. 5.
Uvedený pracovní dokument Evropské komise obsahuje řadu detailních údajů, které se týkají:
K poslednímu bodu je zajímavé uvést, že v jedenácti členských zemích je tzv. náhradní dodavatel určen předem a ve čtyřech zemích ho určí regulátor. V osmi státech mají jednotné tarify pro celou zemi, ve třech státech jsou jednotné tarify uplatňovány v rámci zásobovacích území distribučních společností a pouze v Rakousku, Německu a ve skandinávských zemích není princip jednotnosti tarifů uplatňován.
Pramen: Pracovní dokument Evropské komise pro druhou srovnávací zprávu o zavádění vnitřního trhu s elektřinou a plynem, Brusel, říjen 2002.
(Převzato z časopisu Energetika 11/2002)
|
|