Podporovat kombinovanou výrobu elektřiny a tepla? Proč a jak? (Energetika 6/2002)

Ladislav ČERNÝ

Mezi příznivci kombinované výroby elektřiny a tepla (dále KVET) se často hovoří o podpoře rozvoje této technologie. Podle mého názoru však tudy cesta nevede. Slovo podpora předem budí nedůvěru a averzi. Domnívám se, že spíše než o podporu jde o objektivní společenské ohodnocení KVET, o odstranění umělých přežívajících bariér v ocenění elektřiny vyrobené v KVET. Pouze správná cena této elektřiny dodávané do rozvodné sítě, která by zahrnovala i externality, může být dobrým stimulátorem a rovněž regulativem pro uplatnění KVET, jestliže cena tepla musí být konkurenceschopná. Obdobnou úlohu by měla plnit dobrá (správná) cena paliva (plynu) jako relativní položka ceny vyráběné energie. Je nutné dostatečně vnímat sílu společenského ocenění KVET v energetickém zákoně (povinný výkup) a v zákoně o hospodaření energií (povinnost realizace KVET) a plně využívat tuto exkluzivitu při zdůvodňování správné a dobré ceny elektřiny.

Obsahem následujícího článku nezrazuji zastánce KVET, mezi něž se celý život řadím, ani se nezpronevěřuji svému svědomí, ale naopak jsem přesvědčen, že přispěji k jejímu rozumnému rozvoji. Můj kritický názor je výsledkem z levého i pravého břehu téže řeky, pohledů zevnitř i z venčí, které jsem zažil. Zastávám názor, že veřejně diskutovat o problému - to je první a nezbytný krok k uspokojivému všeobecně prospěšnému řešení a ke konečnému úspěchu. 

KVET, určovaná potřebou odběru tepla, je v podstatě poznaný dar přírody; nelze ho odmítat a klást překážky jeho uplatnění.

Snaha o podporu KVET

Podnikatelé provozují KVET nebo ti, kteří tento způsob výroby tepla a elektřiny hodlají realizovat nebo jsou přesvědčeni o jeho obecné prospěšnosti, již dlouhou dobu v jakýchsi vlnách usilují o podporu této technologie. To však vyvolává řadu otázek: O podporu od koho a za co? A proč o podporu samotné KVET? Proč ne o podporu podnikání s KVET? Tento zdánlivý detail ve slovním vyjádření je třeba vyjasnit. Pokud připustíme, že je tím myšlena podpora ve smyslu zajištění nějakých dotací či jiných hmotných výhod, musíme vzít v úvahu, že veřejnost vždy chápe podporu jako podporu se vším, co k němu patří, tedy i se ziskem.Takový postoj ve shodě s veřejností většinou zaujímají i ti, kteří by mohli o formě podpory rozhodovat. Koneckonců jde o peníze, a to o peníze všech.

O užitečnosti KVET jako způsobu zajišťování tepla pro spotřebu a současné a současné doprovodné výroby elektřiny vůbec není pochyb. Je všeobecně známo, že v kombinované výrobě se při stejné spotřebě primárních zdrojů energie získá přibližně o jednu třetinu elektřiny a tepla více než při oddělené výrobě obou komodit a o stejný díl se také sníží nepříznivý dopad výroby na životní prostředí. Veřejnost a ti, od nich se požaduje rozhodnutí o podpoře, se však ptají: Proč je zde požadována podpora, jestliže stačí pouze racionálně využít efektu z tohoto způsobu výroby? Proč pomáhat takovému podnikání? To by se přece mělo prosadit samo, stačí jen dobře a hospodárně podnikat! A proč by se mělo pomáhat právě tomuto podnikání? Proč ne jinému, rovněž prospěšnému?
Ale která z podnikatelských činností není prospěšná, je-li o její služby či produkty zájem, protože jsou navíc životní nutností?

V důsledku neúnosně dlouho konzervované cenové energetické politiky, umožňující vnitřní přerozdělovací procesy včetně různých forem dotací, ale i v důsledku neustálého úsilí o podporu KVET, které vlastně z této konzervace pramení, není dnes snaha o získání nějaké podpory přijímána společností pozitivně a působí kontraproduktivně. Navíc již nelze hovořit pouze o zajištění rozvoje KVET, ale i o zastavení jejího poklesu nebo o zachování současné úrovně.

Stanovení ceny elektřiny z KVET

Základním problémem KVET není neexistence nějaké zvláštní podpory, ale cena vyráběné a dodávané elektřiny a cena paliva (plynu), která jedině může zajistit trvalý a přirozený rozvoj této prospěšné technologie všude, kde se rovných a ničím nedeformovaných cenových podmínkách prosadí v konkurenci. Přitom je třeba mít na paměti, že tato cena elektřiny z KVET se vždy promítne do stanovené minimální ceny elektřiny pro konečné spotřebitele, pokud nepůjde o smluvenou dodávku elektřiny přímo odběrateli ve smyslu ustanoveni § 32 zákona č. 458/2000 Sb. energetického zákona).
Ke stanovení odpovídající ceny takto dodávané elektřiny, tedy ceny odůvodněné a průhledné, do níž budou promítnuty i úspory na budoucích externích nákladech (externality), lze dospět na základě posouzení ze tří specifických úhlů pohledu, lze ji složit ze tří částí.

1. hledisko (první složka) - cena v místě dodávky

Cena v místě připojení její dodávky z KVET do distribuční sítě je dána její cenou v tomto místě při zahrnutí všech služeb spojených se zajištěním dodávky elektřiny konečným zákazníkům. Není a nemůže být odvozován z nákladů na výrobu elektřiny v konkrétním zdroji KVET. Tato elektřina  z KVET má tu exkluzivní podporu, že musí být podle zákona č. 458/2000 Sb. povinně odebrána.  

Z pohledu stanovení ceny elektřiny z KVET nemá žádný smysl dělení nákladů na výrobu elektřiny a tepla. To má smysl pouze pro ochranu ceny tepla, aby do ní nebyly přelévány náklady na výrobu elektřiny, jinak řečeno, aby "rozmar" nevhodně volené KVET nebyl placen spotřebiteli tepla. Avšak i cena tepla je limitovaná; tepelná energie z KVET nemůže být dražší než ta, která by v daném místě byla dodávána bez KVET. V konkurenci nemůže dlouho obstát cena tepla vyšší, než je správně (ze všech nákladů) kalkulovaná cena tepla z individuálního a místního spalování plynu. Proto sebedůmyslnější podrobné dělení nákladů nemůže být v tržním prostředí smysluplným nástrojem pro regulaci ceny tepla z KVET a tepla vůbec. V podstatě se jedná o kontraproduktivní úsilí, které nezaručí optimální cenu tepla, ale spíše bude mít za následek odklon od KVET a vyšší cenu tepla dodávaného bez KVET, protože ta zůstane vždy průhlednější - pro kontrolu úředníků. (Touto úvahou poněkud mimo téma nepopírám význam dělení nákladů pro účely hodnocení podnikatelských záměrů a vlastního podnikání.)

Požadavek správné, tj. dodávkou tepla vyvolané ceny elektřiny dodávané z KVET do rozvodné sítě vůbec  neznamená požadování nějaké zvláštní podpory. Z hlediska udržení racionálního rozvoje KVET není tou podporou nic jiného než vytvoření rovných cenových podmínek pro možnost uplatnění elektřiny z KVET. V současnosti již lze s dostatečnou přesností a objektivností stanovit cenu elektřiny v místě její dodávky do distribuční sítě jako první, základní složkou této ceny. Minimálně za tuto cenu by měla být vykupována, samozřejmě (jak již bylo uvedeno) při zahrnutí všech doprovodných služeb. Obdobnou úlohu by měla plnit správná cena paliva (plynu), která je relativní položkou ceny vyráběné energie.

Totiž jedině správná (dobrá) cena vykupované elektřiny a odebíraného paliva (plynu) může zaručit efektivní a smysluplný rozvoj KVET, může být dobrým regulativem záměrů realizace KVET a uplatňování energie - elektrické a tepelné - z této technologie.

2. hledisko (druhá složka ceny) - cena externalit

KVET zatěžuje životní prostředí přibližně o třetinu méně než oddělená výroba obou forem energie. Vyhodnocení této skutečnosti způsobem, který by umožnil objektivně a srozumitelně stanovit dlouhodobí přínos pro společenství lidí, by mohlo být základem pro ocenění takto získané elektřiny. Náklady na eliminaci přímých a nepřímých dopadů na životní prostředí (regionální i globální) a na zdraví lidí z celého technologického řetězce zajišťování energie (tepelné i elektrické), od těžby až po spotřebu, totiž ponesou všichni, protože všichni jsou spotřebitelé energie - přímo nebo nepřímo (ve zboží nebo službách).
Je tedy nasnadě, že tuto část těchto nákladů, kterou z titulu snížení nepřímých dopadů na život lidí a životní prostředí nebudou muset spotřebitelé nést, je třeba vyjádřit - v určité procento - v ceně elektřiny z KVET, a tím i v ceně elektřiny pro konečné zákazníky. V jaké míře by mohli a měli být tyto úspory budoucích nákladů (nižší externáty) promítnuty do celkové ceny elektřiny z KVET jako druhá složka této ceny, by mělo být předmětem solidní odborné studie. Ta by měla být natolik věrohodná a průkazná, aby mohla spolehlivě sloužit k zahrnutí uváděných úspor společenských nákladů do ceny elektřiny, nejlépe na základě společenské dohody, kterou by mohl nebo spíše měl být zákon. O společenskou dohodu jde proto, že se jedná nejen o současnost, ale o dlouhodobí proces, kdy předchozí generace vytvářejí podmínky pro život generací následujících.

Tento pohled na všeobecnou užitečnost výroby a dodávky elektřiny je uznán u obnovitelných zdrojů energie, a proto - na rozdíl od KVET - se již promítl v příslušném cenovém rozhodnutí, i když veřejnosti není známo, podle jakých pravidel. Také v tomto případě, stejně jako v bodě 1, nejde o nějakou zvláštní pomoc či podporu z vnějších zdrojů mimo regulační rámec ceny elektřiny, nýbrž o bilanční kalkulaci uvnitř energetického sektoru při respektování externalit spojených s výrobou a dodávkou elektřiny z klasických i jaderných zdrojů.

3. hledisko (třetí složky ceny) - účelová podpora

Pokud by narovnání cen elektřiny z KVET podle bodu 1 a 2 nestačilo ke stimulaci efektivního rozvoje kombinované výroby - s ohledem na povinnost jejího využívání stanoveného zákonem (č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií), mohla by přicházet cílená podpora KVET ve formě dotací, snížení daní, výhodných úvěrů apod. nebo ve formě přídavku k ceně vykupované elektřiny stanovené podle bodů 1 a 2.

Zákon o hospodaření energií ostatně stanoví Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných zdrojů, k jehož uskutečnění mohou být poskytovány dotace ze státního rozpočtu mj. na rozvoj kombinované výroby elektřiny a tepla.

Tato podpora by neměla být trvalá, ale časovaná a degresivně proměnná s ohledem na další aktuální společenské priority. Rozhodně by musela být výsledkem společenské dohody. Měla by působit pouze pro start nebo oživení zájmu o uvedení způsobu výroby energie. Jejím zdrojem by nemusel být pouze státní rozpočet, ale především různé fondy, které se naplňují y činností v sektoru energetiky ve vztahu k ochraně životního prostředí. Promítnutí této podpory do ceny vykupované elektřiny produkované v KVET i elektřiny z obnovitelných zdrojů by mělo být možné pouze na základě společenské dohody, jíž by měl být zákon, který by stanovil příslušná pravidla podpory a způsob jejich kontroly.

Závěr

Prvořadou podmínkou realizace opatření pro spravedlivé cenové ohodnocení elektřiny z KVET (ale i z obnovitelných zdrojů energie) a stanovení dobré ceny paliva (plynu) podle bodu 1 a 2 a případnou podporu podle bodu 3 je tedy jasné vymezení elektřiny z KVET (a obnovitelných zdrojů energie), certifikace této elektřiny která je při KVET skutečně vázána na dodávku tepelné energie, jak to předpokládá vyhláška č. 252/2001 Sb., o způsobu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů a z kombinované výroby elektřiny a tepla. Elektřiny z obnovitelných zdrojů dnes tento problém již nemá. Pro "zelenou elektřinu" (jejíž množství zatím nemůžeme citelně ovlivnit výslednou cenou pro konečné spotřebitele) mohla již být uplatněny hlediska podle bodů 1 a 2 a promítnuta do příslušných cenových rozhodnutí. Zůstává však otázkou, zda se jedná o systémový přístup k problematice cen elektřiny z těchto zdrojů včetně KVET. Pravidla, která jsou při tom uplatňována, by měla být zveřejněná.

Lze shrnout, že skutečně optimální pomocí zdravému a všeobecně prospěšnému rozvoji výroby a dodávky elektřiny z KVET není nějaká zvláštní podpora, ale - vedle stanovení dobré ceny plynu, odpovídající nákladům na jeho dodávku a charakteru dodávky v místě jeho odběru - solidní a objektivní ocenění této elektřiny v místě jejího vstupu do elektrické sítě při zahrnutí všech externalit spojených se zajištěním dodávky elektřiny konečným spotřebitelům z jiných, konvenčních zdrojů ve prospěch elektřiny z KVET.                   

(Převzato z časopisu Energetika 6/2002)