Privatizace, integrace a konkurence v elektroenergetice - souvislosti a zájmy (Energetika 7-8/2002)

Miroslav Vrba

Liberalizace energetických trhů v Evropě a počínající liberalizace trhu s elektřinou v ČR staví účastníky trhu před nové skutečnosti. Cílem tohoto článku je představit postoj ČEZ, a.s., k problematice uvedené v nadpisu, který - jakkoli to může znít paradoxně - nemusí být v nesmiřitelném protikladu s názory jeho oponentů, často hájících zájmy přímých nebo nepřímých konkurentů naší společnosti.

Vládou navržený scénář privatizace elektroenergetiky, který měl být pro ČEZ především získat strategického partnera, jenž by byl silným a respektovaným "hráčem" na evropském trhu, se - jak známo - počátkem roku nenaplnil. Dokončení privatizace elektroenergetického sektoru v ČR tak bylo odloženou. Pozice ČEZ se sice zásadně nezměnila, avšak nedošlo k očekávanému propojení české elektroenergetiky s evropskými strukturami. Pole pro uplatnění našich konkurenčních výhod tak místo celoevropského zůstalo zatím pouze středoevropské.

V naší republice není vlastnický  propojen řetězec od těžby surovin po dodávku a prodej elektřiny konečným zákazníkům a důsledkem toho je zvýšené riziko nižší produkce ČEZ s příslušnými dopady do navazujících odvětví. K dalším negativům, která naše společnost intenzivně vnímá, patří také to, že nejsou vytvořeny rovné podmínky při opatřování elektřiny pro chráněné zákazníky na českém trhu (výroba, importy). Pro uplatnění produkce výrobních kapacit ČEZ "neumístněné" v tuzemsku na evropských trzích by záštita strategického partnera byla jistě přínosem. Stát přitom našel strategického partnera pro plynárenství, který již letos vstupuje na český trh se všemi důsledky, které tato konkurence může přinést i v oblasti elektroenergetiky, jakkoli jsou v podmínkách privatizační transakce v tomto směru určitá omezení.

Prodej ČEPS a nákup státních podílů v distribučních společnostech (REAS) jako další krok k privatizaci majetkové účasti státu na podnikání ČEZ vláda schválila svými usneseními z 11. března a 6. května t.r. Prodej státních podílů naší elektrárenské společnosti, který navrhlo Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s Ministerstvem financí, se týká podílů v osmi REAS. V pěti případech ČEZ dosáhne majoritního postavení a ve třech případech minoritního postavení. Stát za to od ČEZ získá 66% podíl v ČEPS, provozovateli přenosové soustavy, dnes dceřiné společnosti stoprocentně vlastněné ČEZ.

Hlavním motivem vlastnického provázání ČEZ s REAS, které jsou i postupně otvíraném trhu s elektřinou stále největšími velkoobchodními zákazníky, je optimalizace procesu těžba - výroba - doprava - dodávka s cílem snížit náklady na dodávku elektřiny konečným zákazníkům, a tedy zvýšit konkurence schopnost ČEZ v evropském měřítku. Nové postavení, které má ČEZ touto zamýšlenou transakcí získat, není v rozporu ani s principy, ani s praxi liberalizace trhu s elektřinou ve státech EU, jak je podrobněji rozvedeno dále. Dodržování soutěže v ČR zajišťuje zákon a činnost příslušných institucí a postupné otvírání trhu s elektřinou konečným zákazníkům je další zárukou rozvíjení konkurenčního prostředí.

Podíly v REAS, které mají být předvedeny na ČEZ, zůstanou i po jejich převodu pod majetkovou kontrolou státu prostřednictvím majoritního podílu Fondu majoritního majetku v ČEZ. Pouze přímé ovládání u pěti REAS se změní na nepřímé. Uskutečněním celé transakce získá stát stát majoritní postavení ČEPS, tedy přímou kontrolu nad klíčovou  regulovanou činností - přenosem elektřiny. Transparentnost a regulérnost celé transakce byla z podnětu představenstva ČEZ posouzeno společností Merrill Lynch International.

(Převzato z časopisu Energetika 7-8/2002)