Tentokráte jsme za zkušenostmi starostů s plynofikací jejich obcí zamířili do východních Čech. Navštívili jsme tam město Hronov a požádali o rozhovor jeho starostku paní Hanu Nedvědovou.

Paní starostko, můžete nás ve stručnosti seznámit s počátky plynu v Hronově?

Plyn jako energetické médium mohlo město Hronov začít využívat až v 90. letech. Tehdy stát dal plynofikaci zemním plynem zelenou, neboť bylo naléhavě třeba něco udělat s velkým znečištěním ovzduší. Tento problém velmi palčivě pociťovalo i město Hronov, které se nalézá v údolí řeky Metuje. Město často muselo žít a dýchat pod pokličkou z oblaku smogu, který nad ním visel. Proto se tehdy městské zastupitelstvo rozhodlo pro plynofikaci, zvláště když stát vedle dotací ze Státního fondu životního prostředí sliboval i v podstatě stabilní úroveň cen zemního plynu. Tehdy začala jednání s Východočeskými plynárnami, dnešní Východočeskou plynárenskou, a.s. Po dohodě následovala etapa projektové přípravy, získávání souhlasu majitelů pozemků a pak se už začalo s vlastními pracemi.

Jak plynofikace probíhala?

Nejprve byl počínaje rodem 1992 vybudován hlavní rozvod plynu do středu města od regulační stanice u ČKD. Plynofikace centra města pokračovala v letech 1993 až 1996. Pak přišly na řadu i místní části Hronova. První z nich byla místní část Zbečník, ve které probíhala plynofikace ve dvou etapách v letech 1997-1999. Plynu se dočkala i místní část Velký Dřevíč. S ohledem na finanční náročnost byla plynofikace této místní části opět rozdělena na jednotlivé etapy. První byla realizována v letech 1997 až 1998 a po dvouleté přestávce, která nebyla zaviněna ani námi, ani Východočeskou plynárenskou, pokračovala plynofikace v letošním roce, tedy v roce 2001.

Proč došlo k té dvouleté odmlce?

Jestliže jsem uvedla, že tu přestávku v plynofikaci jsme nezavinili my, měla jsem na mysli městský úřad. Ale ono zdržení na vrub Hronova přece jenom padá, neboť se zdrželo schvalování vedení plynovodní sítě přes soukromé pozemky. Když se zjišťoval zájem o plynofikaci, byli všichni pro, ale když došlo k vlastnímu jednání s jednotlivými majiteli pozemků, nedařilo se _"zprůchodnit" celou potřebnou trasu. Potíž byla i v tom, že část majitelů pozemků ve Velkém Dřevíči zde nežije trvale, nýbrž jde o chataře a chalupáře. Celou záležitost se však podařilo vyřešit poté, co jsme společně s Východočeskou plynárenskou svolali schůzi všech zainteresovaných a vysvětlili jim, proč plynofikace nepokračuje. Sousedské vztahy zapracovaly a zbývající souhlasy majitelů pozemků se podařilo získat. K dohodě došlo v létě roku 2000, s ohledem na počasí jsme však s realizací počkali až do jara letošního roku.

Jiné problému se nevyskytly?

Když je dobrá vůle, pak se problémy daří řešit. Mohl nám například vzniknou problém s plynofikací okrajové části Hronova-Žabokrk, tzv. Střeziny, v níž se nalézá jen několik málo domků. Protože však leží na trase, jíž se přiváděl zemní plyn do Slévárny Žabokrky, podařilo se i tyto domky napojit. Zde šlo o investici Východočeské plynárenské.

A další průběh plynofikace Hronova?

Plánujeme pokračovat v plynofikaci zbytku Velkého Dřevíče a Rokytníka - další místní části Hronova. Věřím, že stejně jako v letošním roce se nám podaří získat dotaci ze Státního fondu životního prostředí, která nám byla poskytnuta na zřízení 104 přípojek. Musím ale přiznat, že nad ní bohužel visí velký otazník.

Můžete nám prozradit jaký?

Jde o to, že dotace byla udělena na plynofikaci za účelem zlepšení životního prostředí. Proto je třeba zemní plyn také využívat - a v tom je právě zakopaný pes. Lidé se totiž rozhodli plynofikovat své domky za určité úrovně cen zemního plynu a na jejich základě se udělali své kalkulace. Když se však cena plynu zvýší, jak k tomu došlo například letos, značnou znovu počítat, zda pro ně nebude výhodnější topit zase tuhými palivy. Proto nové plynofikovaná lokalita neodebírá tolik plynu, kolik předpokládal projekt, na jehož základě jsme dostali dotaci. pokud by se tento stav nezměnil, museli bychom zřejmě část dotace vracet. Já plně chápu, že distributoři plynu se musejí chovat tržně a že budou _"pracovat" s cenami plynu. Mohou se zlobit, že nám naši občané svým jednáním pořádně "zamíchají" rozpočtem města, ale na druhou stranu se nemohu divit, že se v tržním prostředí chovají i oni tržně.

Pociťuji to jako celospolečenský problém! Je-li opravdu zájmem státu dále zlepšovat životní prostředí a čistotu ovzduší, měli by se příslušní odpovědní představitelé nad tímto problémem zamyslet. Všichni víme, jak to dopadlo s přímotopy; kdyby se něco obdobného mělo stát i v oblasti plynu, bylo by to velmi tragické.

A nemůžete trochu zapůsobit na ty, kteří si přípojku plynu nechali zřídit, ale plyn neodebírají?

Samozřejmě se snažíme apelovat na jejich vztah k životnímu prostředí. Věřím, že jakmile si jednou zvyknou na komfort spojený s plynem, nebudou se chtít k tuhým palivům vrátit a pochopí, že za ten komfort a čistotu musí něco zaplatit. 

Lidem je třeba všechno trpělivě vysvětlovat. Už jsem si zvykla na to, že tentýž obyvatel města, který se nemůže dočkat plynofikace svého domku, si přijde stěžovat na městský úřad, že je právě kvůli plynofikaci rozkopaná silnice.

Jak bude plynofikace Hronova pokračovat v příštích letech?

Chceme provést pokud možno úplnou plynofikaci území města. V roce 2002 přijde na řadu již zmíněná další místní část, a to Rokytník. Nyní probíhá průzkum zájmu a na základě jeho vyhodnocení se dohodneme s Východočeskou plynárenskou o způsobu a rozsahu plynofikace.

Jak se Vám jedná a spolupracuje s Východočeskou plynárenskou?

Jako představitelka města nemohu než jednoznačně vyjádřit svou plnou spokojenost. Hronov patří do působnosti závodu ve Dvoře Králové nad Labem a mohu jen potvrdit, že jednání s ředitelem závodu Ing. Jiřím Wágnerem a jeho spolupracovníky jsou vždy velmi korektní. Cítíme, že jsme v jednání rovnoprávnými partnery. Myslím, že naši plynárenští partneři si plně uvědomují, že naše město jako souhrn malých odběratelů je pro ně zajímavým, včas platícím zákazníkem.

Velmi důležité je, že Východočeská plynárenská má pochopení pro naše možnosti a že přistupuje na dlouhodobější výhledová řešení odpovídající postupnému uvolňování peněz na plynofikaci z rozpočtu města, spokojeni jsme s postupem Východočeské plynárenské i v oblasti odkupování plynovodních zařízení. 

Při této příležitosti musím pochválit i naše městské zastupitelstvo, které už před lety rozhodlo, že se ročně uvolní na plynofikaci cca 1 milion korun; v praxi je to však téměř vždy o poznání více.

A protože spolu hovoříme v době konání 71. ročníku celostátního festivalu amatérského divadla Jiráskův Hronov, nemohu se nezmínit o tom, že Východočeská plynárenská je už po několik let jedním z nejdůležitějších sponzorů festivalu, který nemá co do tradice v e světě patrně obdoby.

Splnila plynofikace Hronova očekávání z hlediska čistoty ovzduší?

To v každém případě: ovzduší ve městě dnes a před začátkem plynofikace - to se nedá vůbec srovnávat!

Takže nemáte v oblasti plynofikace žádný důvod k nespokojenosti?

Zemní plyn je čistá energie, což začínají oceňovat i ti naši občané, kteří - stejně jako dům, v němž bydlím - přešli na toto palivo například z mazutu. Plyn k nám proudí pravidelně, bez výluk v dodávkách, a topení zemním plynem díky větší operativnosti nakonec vychází lépe i po ekonomické stránce.

Až dokončíme akce, které máme v plánu na příští rok, bude plynofikace města prakticky ukončena. To slovo _"prakticky" skrývá v sobě jednu naši bolest: Místní část Malá Čermná je totiž v současné době pro nás i pro Východočeskou plynárenskou z ekonomického hlediska zcela neplynofikovatelná. Je oddělena od území města jinou obci, leží v těžko přístupném horském terénu a navíc přímo na polsko-české hranici.

Poláci na své straně sice plyn mají, nebyl by problém Malou Čermnou připojit, ale jak jsme si zjišťovali v Praze, dosavadní předpisy takový dovoz plynu neumožňují. Malá Čermná tedy bude muset počkat s plynem až do doby vstupu naší republiky a Polska do Evropské unie. Ten _"odklad" nás mrzí, neboť jsme přesvědčeni o tom, že plyn je jedna z nejlepších věcí, které město může svým okrajovým a místním částem dát...

Paní starostko, děkuji Vám za rozhovor a přeji úspěšné dokončení plynofikace!

Ptal se Otto Smrček

Převzato z časopisu PLYN 10/2001)