Články, postřehy
|
|
|
|
Tradiční paliva benzin a nafta sice svoji historickou úlohu ještě
zdaleka neukončila, nicméně vývoj získávání energie pro pohon vozidel spěje
v posledních letech k využití i jiných zdrojů. Mezi nejvíce používané
alternativní pohonné hmoty současnosti patří zemní plyn. Ten je experty často
označován za spojovací článek mezi dnešními kapalnými pohonnými hmotami
a palivem budoucnosti - vodíkem. Zkušenosti z dnešního využívání zemního
plynu v dopravě významně napomohou budoucímu využití vodíku jako nejčistší
pohonné hmoty. Na počátku 21. století jezdí na zemní plyn ve světě 1,5
milionu vozidel ve více než 50 zemích; počet plnících stanic se blíží 4
tisícům a roční celosvětová spotřeba zemního plynu pro pohon vozidel je
zhruba 3 mld. m3. Jako motorové palivo je převážně využíván
stlačený zemní plyn CNG (Compresed Natural Gas), objevují se ale i projekty
užití zkapalněného zemního plynu LNG (Liquefied Natural Gas).
Sériová silniční vozidla na CNG vyrábí v Evropě 13 výrobců automobilů,
v USA 30 a v Japonsku pak všechny automobilky. K nejvýznamnějším výrobcům
vozidel na CNG patří:
v kategorii osobních automobilů: Volvo (V70, S80), Honda (Civic), Fiat (Marea,
Multipla), Toyota (Crown, Corola), Mazda (Demio), Mercedes-Benz (Smart), Opel (Zafira),
Ford, Nissan, Daewo, BMW,
v kategorii dodávkových a nákladních automobilů: Mercedes-Benz, Ford,
Toyota, Nissan, Mitsubischi, Citroën,
v kategorií autobusů: všichni významní výrobci, např. Mercedes-Benz,
Iveco, MAN, Volvo, Neoplan, Nissan, Isuzu, Renault, Van Hool, Scania.
Ve světě jezdí již statisíce vozidel na zemní plyn více než 10 let, z
hlediska spolehlivosti, vhodnosti použití, výkonu, uživatelského komfortu
nejsou dnes vozidla na zemní plyn horší než vozidla na benzin nebo naftu a výrazně
předčí tato vozidla z hlediska emisí.
JIŽNÍ AMERIKA
Na zemní plyn jezdí v Jižní Americe 716 tisíc vozidel ve 230 městech. Nejvíce
jich jezdí v Argentině - 630 tisíc, v Brazílii - 80 tisíc, ve Venezuele -
32 tisíc a v Kolumbii - 10 tisíc.
V provozu je 1 200 plnících stanic, dalších 250 bude uvedeno do provozu v
nejbližší době.
Měsíční prodej zemního plynu dosahuje 200 milionů m3.
Tabulka 1. Země s největším počtem vozidel na CNG
| Argentina | 630 000 |
| Itálie | 370 000 |
| Pákistán | 120 000 |
| USA | 83 000 |
| Brazílie | 80 000 |
| Čína | 36 000 |
| Rusko | 35 000 |
| Venezuela | 32 000 |
| Indie | 25 000 |
| Egypt | 24 000 |
| Kanada | 17 200 |
| Německo | 10 000 |
| Kolumbie | 10 000 |
Argentina
Díky významný domácím zásobám současný podíl zemního plynu na
trhu paliv činí 47 %. Národní program náhrady kapalných paliv zemním
plynem započal v polovině 80. let a Argentina je dnes v plynofikaci dopravy v
celosvětovém měřítku na prvním místě.
Vybraná data:
- 630 tisíc vozidel na zemní plyn;
- v provozu více než 850 plnících stanic ve 159 městech;
- prodej zemního plynu pro pohon vozidel: 1,5 mld. m3/rok;
- 1 100 firem přestavujících automobily na CNG;
- počet prováděných přestaveb: 6 tis./měs.;
- aktuální cena stlačeného zemního plynu: 0,33 USD/m3 (nafta
0,50 USD/liter);
- přímé investice do rozvoje plynofikace dopravy: 1,7 mld. USD
- 70 % kompresorů a výdejních stojanů bylo vyrobeno v Argentině;
- 80 % tlakových nádob bylo vyrobeno v Argentině;
- 10 000 pracovníků v NGV-průmyslu.
Za významné faktory dnešního úspěchu jsou pokládány jak zájem privátního
sektoru o financování výstavby nových plnicích stanic, tak aktivity
petrochemických společností, které rozšířily na vlastních čerpacích
stanicích sortiment pohonných hmot o stlačený zemní plyn a začaly budovat
tzv. duální stanice (benzin + zemní plyn).
Vysoká bezpečnost CNG-systémů a úspora nákladů (65 % oproti benzinu) zapříčinily
enormní nárůst investorů nových plnicích stanic v letech 1985-1991. Návratnost
investice byla nižší než 2 roky. V návaznosti na budovanou síť stanic
rostl počet firem provádějících přestavby vozidel, argentinský průmysl
se zaměřil na výrobu tlakových nádob, plynových zařízení, komponentů
plnicích stanic.
Další rozvoj využití plynu v dopravě v Argentině bude záviset především
na daňové politice, zájmu automobilového průmyslu, na větším zapojení
plynárenských společností a ekologických opatřeních. Protože dosavadní
aktivity byly cíleny hlavně na osobní a nákladní dopravu, nejbližší
projekty jsou zaměřeny na převod autobusové dopravy ve velkých městech na
zemní plyn.
AUSTRÁLIE
Plynofikace městských a tranzitních autobusů je prioritou australské vlády.
Na konverze vozidel v rámci programu podpory alternativních paliv je vyčleněno
75 milionů AUSD, na budování infrastruktury plnicích stanic 7,6 milionu AUSD.
V současnosti na stlačený zemní plyn jezdí 435 autobusů a dalších 485 je
objednáno pro nejbližší roky, což představuje 65 % všech nově plánovaných
autobusů v zemi. Nejvíce plynových autobusů jezdí v Sydney - 200 (objednáno
265 autobusů Mercedes), v Adelaide - 125 (objednáno 100 autobusů MAN), Perthu
- 53, Victorii - 30 a v Brisbane - 15 autobusů (objednáno 120 autobusů Scania).
Do konce roku 2001 bude v provozu 38 stanic zemního plynu. Rozvoji zemního
plynu v dopravě napomáhá více než 50% úspora nákladů na pohonné hmoty a
cenová stabilita zemního plynu oproti ropě.
Dlouhodobým cílem je, aby v Austrálii v roce 2010 jezdilo na zemní plyn 65
tisíc vozidel (6 tisíc autobusů, 50 tisíc osobních automobilů a 9 tisíc nákladních
automobilů), počet plnicích stanic přesáhne 500. Prodej zemního plynu pro
sektor dopravy by měl dosáhnout 960 milionů m3.
ASIE
Jižní Korea
V r. 2000 využívalo zemní plyn 1 100 autobusů, k dispozici bylo 30 plnicích
stanic.
Program plynofikace dopravy uvažuje s 5 tisíci CNG-autobusy a 100 plnicími
stanicemi v roce 2002 a 20 tisíci CNG-autobusy a 400 plnícími stanicemi
v roce 2007. Pro propagaci vozidel na zemní plyn bude využito i mistrovství
světa ve fotbale, spolupořádané Koreou a Japonskem v roce 2002. Od roku 1991
podpořila korejská vláda nízkoemisní automobilové technologie využívající
zemní plyn 20 miliony USD. Výše uvedený program využívání zemního plynu
v dopravě podpoří ministerstvo životního prostředí a místní orgány 610
miliony USD. Program zahrnuje 9 největších korejských měst.
Japonsko
Začátkem roku 2000 jezdilo v Japonsku 5 300 vozidel na zemní plyn, z
toho 36 % CNG-vozidel provozovaly plynárenské společnosti a 20 % státní a místní
orgány. Plnicích stanic na CNG bylo 107. Vzhledem k tomu, že Japonsko je 100%
závislé na importu zemního plynu (ve formě LNG), je cena zemního plynu poměrně
vysoká. Z pohledu plynofikace dopravy zde proto nelze propagovat zemní plyn
jako levnou alternativní pohonou hmotu, a hlavním argumentem jsou proto
ekologické přínosy zemního plynu. Stimulační opatření a dotace japonské
vlády podporují projekty uvedení plynových vozidel na trh, výstavbu plnicích
stanic a daňové úlevy. Dlouhodobým cílem japonské vlády je 3,4 milionu "čistých
vozidel" v roce 2010, z toho 1 milion vozidel na zemní plyn.
Indie
Nejvíce znečištěným městem v Indii je Dillí, kde 70 % emisí je způsobováno
dopravou. Ve věstě jezdí 3 miliony vozidel. Řešením je postupná
plynofikace. v Dillí dnes jezdí na zemní plyn 14 tisíc vozidel, z toho 133
autobusů, plnicích stanic je 50. Měsíční prodej stlačeného zemního
plynu dosahuje 2,1 milionu m3. Dalších 11 tisíc vozidel a 20 plnicích
stanic je v Mumbai.
AFRIKA
Egypt
V Africe a na Středním východě je v oblasti plynofikace dopravy nejúspěšnější
zemí Egypt.
Metropolitní oblast Káhira s 15 miliony obyvatel a 1,4 miliony vozidel je pověstná
vysokým znečištěním ovzduší, jehož hlavní příčinou je doprava.
V letech 1992 a 1993 zahájila egyptská vláda 2 pilotní projekty na využívání
zemního plynu jako pohonné hmoty. První veřejná plnicí stanice CNG v Egyptě
(ale i v Africe a na Středním východě) byla otevřena 1. letna 1996, zároveň
s centrem pro přestavby vozidel na CNG.
Od té doby počet vozidel na zemní plyn i plnicích stanic v Egyptě prudce
roste.
Začátkem roku 2001 jezdilo na zemní plyn více než 24 tisíc vozidel, k
dispozici je 45 veřejných plnicích stanic.
Za hlavní příčiny úspěšného rozvoje lze označit následující faktory:
- snižování emisí z dopravy díky zavádění zemního plynu;
- ekonomické výhody (cena CNG je oproti benzinu méně než poloviční, cena
přestavbu osob. vozidla je přibližně 1 500 USD);
- nezávislost cen zemního plynu na růstu cen ropy díky vlastním zásobám;
- rozvoj nového průmyslového odvětví přináší nová pracovní místa a příležitosti.
Nejbližším cílem egyptské vlády je převod všech vozidel taxi a mikrobusů
v oblasti velké Káhiry do 3 let na zemní plyn.
Tabulka 2. Ostatní státy Evropy
| Země | CNG vozidla | CNG stanice | Poznámka |
| Švédsko | 2 000 | 29 | Největší autobus. park v Evropě - Malmö (200 CNG-autobusů) |
| Velká Británie | 835 | 18 | Plynová vozidla ve 22 městech |
| Holandsko | 574 | 28 | Projekt GAIA v oblasti Amsterdamu |
| Belgie | 300 | 3 | Nulová daň na zemní plyn jako PHM |
| Česká republika | 300 | 9 | Nulová spotř. daň na zem. plyn jako PHM |
| Španělsko | 246 | 17 | Barcelona plánuje nákup 250 NG-autobusů |
| Švýcarsko | 200 | 22 | 39 nových CNG-stanic do 3 let |
| Turecko | 200 | 3 | |
| Portugalsko | 142 | 5 | Nulová daň na zemní plyn ve veřej. dopravě |
| Rakousko | 120 | 11 | Marketing. projekt OMV+plyn. společností |
| Norsko | 88 | 4 | Gasnor 70 CNG-aut, Bergen 18 autobusů |
| Řecko | 40 | Atény 40 CNG-autobusů, 250 objednáno | |
| Polsko | 39 | 2 | Przenysel - 12 CNG-autobusů |
| Island | 20 | 1 | 20 osobních aut VW na bioplyn |
EVROPA
V Evropě jezdí ne zemní plyn 425 tisíc vozidel (18 500 bez Itálie a Ruska).
K dispozici je téměř 900 plnicích stanic.
Itálie
Itálie byly první zemí na světě, která již více než před půlstoletím
začala využívat zemní plyn jako pohonnou hmotu. V současnosti zde jezdí
370 tisíc CNG-vozidel (v roce 1997 to bylo 300 tisíc vozidel), z toho 372
autobusů. Počet plnicích stanic na CNG dosáhl 355 (v roce 1997 to bylo 300
stanic).
Roční prodej CNG je vyšší než 400 milionů m3.
Nejprodávanějším plynovým automobilem je FIAT Multipla. V roce 2000 bylo
prodáno více než 12 000 těchto automobilů a za první pololetí r. 2001 více
než 9 tisíc. Automobilka FIAT nabízí jak jednopalivovou verzi Bluepower s
dojezdem 650 km, tak dvoupalivovou verzi Bipower s dojezdem 400 km na zemní
plyn.
Podpora vlády se projevuje sníženou daní na CNG, v rámci podpůrného
programu uživatelé vozidel starších než 10 let získávají finanční příspěvek
při přechodu na CNG.
Střednědobým cílem je zdvojnásobení počtu vozidel a plnicích stanic do
roku 2005.
Německo
Začátkem roku 2001 počet CNG-vozidel v Německu přesáhl hranici 10 tisíc
(v roce 1995 to bylo 1 100), plnicích stanic bylo 230 (oproti 41 v roce 1997).
V Berlíně v rámci NGV-projektu jezdí více než 1 000 vozidel taxi na zemní
plyn.
V roce 2000 proběhla ve spolupráci plynárenských společností, výrobců
vozidel a ministerstva životního prostředí kampaň "Image
NGV".
Od dubna 1999 v rámci ekologické daňové reformy byla snížena daň na zemní
plyn jako pohonnou hmotu do konce roku 2009. Touto úpravou je výrobcům
automobilů, potenciálním uživatelům vozidel poháněných zemním plynem,
provozovatelům čerpacích stanic a plynárenskému průmyslu poskytnuta
jistota pro plánování investic. Finanční podpora německé vlády se
pohybuje mezi 20-25 miliony DM/rok.
Cílem pro nejbližší roky je zvýšení počtu plnicích stanic na 300, umístěných
hlavně ve městech nad 100 tisíc obyvatel. Do rozvoje plynofikace dopravy hodlá
německé plynárenství investovat 150 milionů DM.
Francie
Na začátku roku 2001 ve Francii jezdilo celkem 4 350 CNG-vozidel, plnicích
stanic na CNG bylo 105.
Počátky plynofikace dopravy byly ve Francii zaměřeny hlavně na sektor veřejné
dopravy (městské autobusy, svoz domovního odpadu) a na služební vozidla Gaz
de France. Nyní vývoj dospěl k rozšiřování využívání zemního plynu i
do ostatních oblastí včetně osobní dopravy.
V roce 1998 jezdily na zemní plyn ve Francii 3 autobusy, počátkem roku 2001
se jejich počet zvýsíl na 500 v téměř 40 francouzských městech. Pro
nejbližší roky je již objednáno dalších zhruba 1 000 plynových autobusů
(25 % nových autobusů ve Francii je na zemní plyn), dalších 70 měst plánuje
jejich zařazení do městské dopravy. V roce 2001 je předpoklad výstavby 50
nových veřejných plnicích CNG-stanic.
Zemní plyn pro pohon autobusů si zvolily např. Paříž (do roku 2002 106
autobusů na zemní plyn), Nice, Bordeax, Montpellier, Lille, Poitiers, Colmar,
Strasbourg, Le Mans, Orsay, Velance, Nancy, Nantes a další.
Prameny:
IANGV Conference 2000, Jokohama
ENGVA COnference 2001, Malmö
Statistiky IANGV, ENGVA
NGV Worldwide Magazine
Internet
(Převzato z časopisu PLYN 10/2001)
|
|