Slovo má starosta města Zruč nad Sázavou (Plyn 11/2001)

O rozhovor na téma plynofikace obce a první zkušenosti z jejího průběhu jsme tentokráte požádali starostu středočeského města Zruč nad Sázavou Jaroslava Jelínka.

Plynofikace města započala až na samém sklonku minulého století, přesněji řečeno před pěti lety. Naše město usilovalo o plynofikaci už dávno, už za minulého režimu, ale tehdy byla plynofikace téměř utopií, byla vyhrazena jen pro velká města a plynofikace ostatních sídelních útvarů byla často dáno politickými hledisky. Teprve po roce 1989 začala plynofikace Zruče nad Sázavou nabývat reálnějších obrysů. Město leží v říčním údolí a nad ním se začal povážlivě často vznášet smogový oblak, a proto městská samospráva začala v oblasti plynofikace vyvíjet velké úsilí. Ale nebylo to vůbec jednoduché...

Co stálo plynofikaci města v cestě?

Bylo třeba vybudovat poměrně dlouhý přivaděč plynu, a to v poměrně členitém, kopcovitém terénu. V letech 1993-1994 jsme zahájili jednání se Středočeskou plynárenskou a po zvážení různých variant a po plynofikační analýze a průzkumu zjišťujícím zájem o odběr zemního plynu, provedených akciovou společností STP, byla zvolena varianta napojení města z trasy plynovodu Vlašim-RÚ Kladruby.

Takže problém byl vyřešen ...

Pouze ten technický; kardinální otázka, totiž z jakých peněz bude Zruč nad Sázavou plynofikována, zůstala nezodpovězena. Bohužel se městu nepodařilo získat na plynofikaci státní příspěvek, město na ni nemělo, a tak se posléze plynofikace mohla rozběhnout pouze díky neobyčejné vstřícnosti vedení Středočeské plynárenské, která se po zvážení celé situace rozhodla financovat plynofikaci města sama. Je pravda, ze plynofikační úsilí městského úřadu významně podpořily i místní podniky a že i samo město mělo velký zájem na plynofikaci městské kotelny centrálního zásobování teplem, která byla do té doby zařízena na vytápění lehkými topnými oleji. Velkou zásluhu na konečném rozhodnutí o výstavbě vysokotlakého přivaděče plynu mělo vedení Úpravny vody, závod Želivka, jako budoucí velkoodběratel.

Můžete nastínit časový a prostorový průběh plynofikace?

V roce 1996 padlo rozhodnutí o plynofikaci Zruče a po etapě přípravných prací, které obce urychlily směnou některých pozemků na trase plynovodu, byl ještě v témže roce vybudován 18 km dlouhý přivaděč plynu do města, regulační stanice a první část plynofikace městského prostoru na trase A vedoucí přes řeku; na trase byl vedle městské kotelny CZT na plyn napojen i první rodinný domek.
V dalších letech pokračovala plynofikace postupně trasami B, C, D, E a F. Letos v dubnu byly plynofikace Zruče v podstatě ukončena plynofikací trasy G.

Řekl jste "v podstatě" - jak tomu mám rozumět?

Pod město Zruč nad Sázavou spadají i tři lokality vesnického typu, a to Nesměřice, Dubina a Želivec. Z nich byly Nesměřice plynofikovány už v roce 1999. O plynofikaci osady Dubina se právě rozhoduje. Zatímco Nesměřice ležely na plynofikační trase a Dubina leží 600 m od přípojky, má Želivec z hlediska plynofikace smůlu, neboť přívodní plynovod by musel být dlouhý téměř 2 km, a to je při cca 45 přípojkách ekonomicky neúnosné. Proto není prozatím plynofikace Želivce bohužel ani ve výhledovém plánu. Na rozdíl od něho je Dubina z hlediska odběru plynu perspektivní lokalitou - je územím určeným pro novou zástavbu, a proto se město hodlá finančně podílet na její plynofikaci 50 procenty (asi 1 milion Kč)...

Hovořil jste o velké aktivitě města při plynofikaci - prý dostala Zruč nějaké ocenění...

To ocenění dostala pardubické firma EVČ za projekt přechodu zručské městské kotelny centrálního zásobování teplem na zemní plyn a aplikaci úsporného ekologického systému "Minitherm". Projekt byl poctěn čestným uznáním na Aquathermu v roce 1999 a zvláštní cenou udělenou společně Českou společností pro technické zařízení a Státním fondem životního prostředí.

O plynofikační aktivitě Zruče nad Sázavou svědčí myslím výmluvně i bulletin s názvem PLYN, který jste vydávali pro občany v průběhu plynofikace...

Chtěli jsme, aby se informace o cenách plynu a plynových spotřebičů, o stavebních povoleních, zkrátka všechny potřebně informace o podmínkách plynofikace dostaly ke všem občanům a aby si je naši obyvatelé mohli postupně v klidu prostudovat...

Přispělo to k většímu zájmu o plynofikování?

Byl to rozhodně jeden z důležitých činitelů a myslím, že jsme naše občany pro plynofikaci dokázali získat.

Můžete to doložit nějakými konkrétními čísly?

Jistě. Pokud jde o plynofikování rodinných domků, pak ty jsou plynofikovány prakticky všechny, řekl bych z 99 procent. 
Domácnosti v bytovkách přímo plynofikovány nejsou, neboť z městské kotelny CZT; ta však byla na zemní plyn také převedena. 
Pokud jde o další čísla: Celkem by mělo být ve Zruči realizováno (podle počtu stavebních povolení) 1 033 plynových přípojek, z nichž už nyní 700 plyn skutečně také odebírá...

Plynofikace Zruče je tedy už vlastně provedena. Myslím, že s ní můžete být jako představitelé města spokojeni.

Ano, jsme velmi spokojeni. Ale nemohu zamlčet jistou obavu o stupeň využívání výhod zemního plynu do budoucna. Jde o to, že stoupající ceny plynu snižují konkurenceschopnost tohoto čistého, ekologicky výhodného paliva. Ve Zruči, kde po kolapsu akc. společnosti Sázavan v roce 1998 byla nezaměstnanost až 15 %, je i při dnešní 8procentní nezaměstnanosti snížená kupní síla obyvatelstva. A bohužel musím konstatovat, že už je zase tu a tam vidět stoupat z komínů tmavý kouř z tuhých paliv.
Chápu, že je nezbytné srovnat ceny plynu na světovou úroveň, ale do doby, než se světové úrovně přiblíží i příjmy našeho obyvatelstva, bude disproporce mezi těmito cenami nutit občany, aby pečlivě kalkulovali. A kalkulovat budou i odběratelé větší. Město provozuje ještě další zdroj CZT (uhelný) v bývalém Sázavanu a zvažuje ekonomickou stránku věci. Je na vážkách, zda tento zdroj nezůstane na uhlí, jehož ceny mohou - na rozdíl od plynu - čeští producenti konkurenčně modifikovat podle svých vlastních nákladů. Osobně bych velmi těžce nesl, kdyby se plynovému topení přihodilo, třeba jen v menším měřítku, něco podobného jako elektrickým přímotopům.

Ano, to by mohl být závažný problém...

Snažíme se přispět ke zvýšení zaměstnanosti, neboť dnes 45 % obyvatel Zruče v produktivním věku odjíždí za prací jinam. Sice velmi pomalu, ale přece se daří společnými silami situaci krůček po krůčku zlepšovat. V areálu bývalého Sázavanu dnes pracuje několik menších firem založených zahraničním kapitálem, které v případě svého růstu mohou v budoucnosti zaměstnat další pracovníky. Pro další nové podnikatele máme připravenu průmyslovou zónu, ale jsme si vědomi toho, že nebude lehké je k nám přilákat... Ale fakt, že dálnice je nedaleko, a že nyní máme ve městě i zemní plyn, naše šance v tomto směru zvyšuje.

A vaše celkové hodnocení plynofikace?

Veskrze pozitivní! Plynofikace výrazně přispěla k ozdravění ovzduší ve městě a komfort spojený s používáním plynu rozhodně naši občané přivítali! Proto musím znovu poděkovat Středočeské plynárenské - bez jejího velmi vstřícného přístupu by plynofikace zůstávala nedále jen snem jako za našich otců. Díky Středočeské plynárenské a i díky práci kolínské firmy Gasko, která postavila převážnou část středotlakých rozvodů ve městě, se nám podařilo naše plány plynofikace města splnit téměř na sto procent tak, jak jsme si to představovali..

Přeji Zruči nad Sátavou, aby se jí stejně úspěšně jako plynofikace dařily i další plány k povznesení města, a vám, pane starosto, děkuji za rozhovor!

Ptal se O. Smrček

 (Převzato z časopisu Plyn 11/2001)