Slovo má starosta města Roudnice nad Labem (Plyn 12/2001)

Za rozhovorem na téma "problematika plynofikace z hlediska obce" jsme tentokráte vyrazili do severních Čech, konkrétně do města Roudnice nad Labem. Na naše otázky nám na roudnické radnici ochotně odpovídal starosta města pan Antonín Rous.

Pane starosto, město Roudnice nad Labem je v naší rubrice prvním městem, které využívalo dobrodiní plynu už za starých časů, tedy už v éře svítiplynu. Kdy vlastně éra svítiplynu v Roudnici začala?

Bylo to na počátku minulého, 20. století. Městská plynárna byla uvedena do provozu v roce 1902 - v příštím roce si tedy připomeneme 100. výročí plynofikace Roudnice nad Labem. O tehdejší plynárně je možno ve stručnosti říci, že na ni bylo napojeno především veřejné osvětlení města a osvětlení průmyslových závodů a že měla plynojem o objemu 600 m3. V roce 1912, tedy 10 let po zahájení provozu, vyrobila 236 tisíc m3 svítiplynu. Svítiplyn Roudnici dobře sloužil až do přechodu na zemní plyn v uplynulém desetiletí, tedy více než 90 let.

 Můžete upřesnit, kdy v Roudnici proběhla záměna svítiplynu zemním plynem?

Přechod na zemní plyn se v Roudnici uskutečnil v letech 1993 až 1996 a podílela se na něm investičně Severočeská plynárenská, a.s. a město Roudnice nad Labem, které k tomu účelu obdrželo dotaci ze Státního fondu životního prostředí. Po dokončení akce převedlo město nově vybudované plynovody Severočeské plynárenské, a.s., která městu postupně investované prostředky splácí.

Byla součástí investiční akce v rámci záměny svítiplynu zemním plynem i plynofikace některých dalších území města?

Ano, zároveň proběhla plošná plynofikace města, plyn byl ve 3 etapách přiveden do místní části Podlusky (investice za více než 18 milionů korun). Plynofikován byl také centrální zdroj tepla nalézající se v areálu Podřipské nemocnice, který do té doby byl zařízen na uhlí. Z tohoto zdroje jsou teplem a teplou vodou zásobována sídliště Roudnická-Hracholusky Sever a Roudnická-Hracholusky Jih a tento centrální zdroj obhospodařuje společnost s ručením omezeným Teplo-byty, kterou město založilo v loňském roce.

Celkem v letech 1993-197 bylo na plynofikaci vynaloženo 55 milionů korun a lze říci, že dnes máme plyn všude tam, kde jsme jej chtěli mít. Plynofikováno je dokonce i roudnické letiště známé dnes ve světě svým, každé dva roky se opakujícím, Memorial Air Show připomínající bitvu o Anglii. Na letiště mohl být zemní plyn přiveden díky zájmu na trase ležících firem, které se staly významnými odběrateli plynu.

 Znamená to, že jste plynofikaci již ukončili?

Takto to nelze říci, vždy nějaké úkoly a záměry před námi budou. Nyní máme v dlouhodobém záměru přechod z lehkých topných olejů (LTO) na zemní plyn v objektu krytého plaveckého bazénu a budeme plynofikovat zimní stadion, další plynofikace závisí i na státní podpoř, která bohužel není taková, jakou bychom potřebovali.

 A mohu se ještě zeptat, kolik domácností je plynofikováno?

Celkový počet napojených domácností je 3 547, celkový počet přípojek pro domácnosti pak 1 899, což znamená, že z jedné přípojky je napojeno 1,9 domácnosti.

 Jste tedy s výsledkem plynofikace města spokojen?

Podívám-li se na to z ekologického hlediska, pak musím konstatovat, že plynofikace vytápění, ke které v minulém desetiletí došlo, vedla k opravdu výraznému zlepšení ovzduší ve městě. Ale plynofikace kotelen neznamenala jen zlepšení kvality ovzduší, nýbrž také podstatné snížení hladiny hluku v okolí kotelen - tento efekt se bohužel málokdy připomíná.

 Neobáváte se toho, že zvyšování cen plynu povede u části obyvatel k návratu vytápění tuhými palivy?

Z celkového pohledu takové obavy nemám - ostatně většina lidí dala kotle na tuhá paliva pryč a ti, kteří si je ponechali a kteří na ně přecházejí při silnějších mrazech, netvoří ani 5 procent. Ale uvědomuji si, že na plyn přešli i ti, kteří na počátku 90. let podlehli reklamní kampani a pořídili si elektrické přímotopy a že ty by bylo velmi nedobré podruhé zklamat. Vím také, že určitá skupina obyvatel ponese těžko další zvyšování cen plynu a pro ně by bylo zrušení regulovaných cen plynu velmi silným nárazem. Nejsem pro regulované ceny, ale z důvodu právě uvedeného je mi jasné, že je třeba těm nejpotřebnějším pro ně příliš vysoké ceny plynu nějak kompenzovat. Ale má-li to být regulace, nebo nějaké sociální příspěvky na energii pro domácnosti, to opravdu nedokážu rozhodnout.

A pokud jde o město, to je odhodláno od plynu neodejít, i kdyby dočasné cenové podmínky nebyly nejvýhodnější. Ekologie něco stojí, to si musíme všichni uvědomit, i stát, a naše město chce jít příkladem obyvatelům.

 Mám dojem, že Roudnice nad Labem přistupuje k řešení problémů  moderním a systematických způsobem. Jste také nakloněni moderním technologiím využití zemního plynu? Myslím tím například kogeneraci a také plynofikaci dopravy...

Plynofikaci dopravy zatím neplánujeme, ale to neznamená, že bychom tuto otázku nesledovali. Jakmile budou na trhu automobily na plyn a v provozu čerpací stanice, pak budeme mezi prvními, kteří o tom budou velmi vážně uvažovat. 

Pokud jde o  kogeneraci, pak vám mohu sdělit, že před několika málo týdny jsme zahájili investiční akci v objemu 7,5 milionů korun zaměřenou na rekonstrukci výtopny, při níž bude uvedena do provozu velká kogenerační jednotka v areálu nemocnice. Už jsme také zahájili celkem úspěšně jednání se Severočeskou energetikou o výkupní ceně elektřiny, byť největší část vyrobené elektrické energie hodláme spotřebovat sami v našich městských zařízeních.

 Pane starosto, dovolím si využít té okolnosti, že jste předsedou Severočeského sdružení obcí, a zeptám se vás na to, jak se vám jeví problematika zásobování plynu z hlediska této vaší významné funkce...

Dnes obce, zejména ty menší, zajímá problematika úhrady nákladů, které obce vynaložily na výstavbu plynovodů. K tomu musím obecně říci, že při jednání s generálním ředitelem Severočeské plynárenské, a.s., Ing. Romanem Budinským nacházíme porozumění - SČP nikdy neodpověděla záporně. Myslím, že to je správný podnikatelský přístup, neboť obce jsou a budou důležitými zákazníky. A přístup SČP musím vysoce ocenit i jako starosta města Roudnice nad Labem. 

Ale jeden námět k malému, ale pro občany důležitému zlepšení služeb SČP mám: vzhledem ke správní změně byly významně posíleny pravomoce obcí 3. stupně, a proto bychom uvítali, aby v těchto obcích byla zřízena kontaktní místa SČP, na která by se mohli občané se záležitostmi odběru plynu obracet.

 To jsou důležité záležitosti, ale takříkajíc denního provozu. Řeší Severočeské sdružení obcí i strategické záležitosti v oblasti energetiky?

Pro řešení právě těch strategických otázek jsme si založili Energeticko-plynárenské sdružení měst a obcí severních Čech. Bohužel se však přihodilo, že vedení tohoto sdružení začalo doporučovat obcím, aby prodaly své podíly v energetických společnostech. Řada obcí své podíly skutečně prodala, což nakonec musela učinit i Roudnice, neboť její akcionářský podíl o ničem už nemohl rozhodovat. Jsem pevně přesvědčen o tom, že bylo velkou chybou vzdát se podílů v energetických společnostech, a tím i možnosti je ovlivňovat, naopak - musíme se naučit využívat své role na trhu: koneckonců úspěch moderního podnikání je založen právě na dokonalých službách zákazníkům, to bychom si měli všichni naplno uvědomit...

 Pane starosto, děkuji za rozhovor a přeji vám mnoho úspěchů do roku 2002!

Ptal se Otto Smrček 

(Převzato z časopisu PLYN 12/2001)