Články, postřehy

Nová pozice magistrálních plynovodů v evropském plynárenství (Plyn 12/2002)

Ing. Alena Vitásková
místopředsedkyně představenstva a generální ředitelka Transgas, a.s.

Cesta k formulaci názorů na novou pozici magistrálních plynovodů v evropském plynárenství vede přes vyhodnocení několika faktorů. Domníváme se, že tři nejdůležitější faktory lze charakterizovat takto:

Každé z těchto témat je natolik složité a proměnlivé, že je schopné být - a také je - tématem samostatné plynárenské konference. Závěry ke kterým lze dojít při posuzování těchto témat, se mohou významně lišit, a to na základě typu a váhy hledisek, která jsou pro posuzování a závěry použita; zcela jiné parametry stejných hledisek používá účastník plynového trhu a trhu plynárenských služeb, jiné parametry a i hlediska použije státní správa.
Při pohledu mohu jen konstatovat, že Evropa "disponuje" čtyřmi zdroji (lépe řečeno je z nich zásobována):

Znamená to, že pouze 25 až 50 % zdrojů - u buďme upřímní spíše 25 % než 50 % - je pod vlivem "sjednocené legislativy, přičemž princip národního zacházení se zdroji je uplatňován různými způsoby i u tohoto relativně nízkého procenta "volně dostupných zdrojů".

Z těchto skutečností plyne významný vliv dopravních cest a dopravy plynu od zdrojů za hranice zóny vlivu EECH, resp. Směrnice č. 98/30 EC. Obchod se zemním plynem se pro tuto hranici děje v zásadě na principu dlouhodobého  kontraktu typu "take or pay", teritoriální ceny a zákazu reexportu.

Výsledkem tohoto stavu je potom specificky postoj producentů k sítím, magistrálním plynovodům, postaveným na komoditním principu, jenž plyne z cíle strategie obchodu s plynem. Plynovod je pojímán jako součást vývozních podmínek, jako součást zdrojového systému.

Tento princip se střetne s principem vývozu zákazníka ke zdroji. Výsledek tohoto střetu je pro další rozvoj plynárenského podnikání zcela principiální. Určí nejen místo obchodu s plynem, ale určí i partnery přepravních společností. 

Diskuse postojů producenta zákazníka se odehraje také v prostoru přepravce, prostoru provozovatele plynovodu.
Druhý faktorem, kterým je legislativa a právní prostředí obecně, vykazuje v současné době vysoké procento nestability a všechny známky přechodného stavu k zatím n zcela jasným stabilním cílům.

Legislativa Evropské unie, ke které se připojuje legislativa států kandidujících na členství, navazuje na principy platné směrnice č. 98/30/EC. Plynárenští podnikatelé a zákazníci žijí v očekávání novely této směrnice. Dokumentem územně rozsáhlejšího charakteru je Evropská charta (a její protokol o tranzitu), která má však zásadní problémy. Evropská energetická charta totiž není ratifikována klíčovými účastníky a Protokol je stále neschválen.

Zdroje a plynárenská zařízení na území států, které nejsou účastníky těchto právních prostředí, a to i dočasně, jsou pod vlivem národních legislativ.
Důsledkem, který z toho plyne a plynárenskými službami jednají v prostředí, které je v prostoru Evropské unie spotřebitelsky otevřeno k podnikání v prostoru zdrojů a přepravy s více než 60 % podnikatelsky uzavřeno.

Z pohledu této nejednotnosti je postavení čistého přepravce značně ztíženo a je významně komplikované.
Domnívám se, že přes všechnu snahu o posílení práv a vlivu zákazníku to nebude on, kdo bude určovat základní zásobovací strategii.
Zdá se, že restrukturalizací plynárenského řetězce podle pravidel Evropské energetické charty nebo směrnice č. 98/30/EC dojde k potlačení významu vlastnictví plynárenských zařízení, zejména pak přepravních systémů a skladovacích kapacit. Skutečností však je, že zejména nejednotnost prostředí a otevření prostředí a otevření trhu s plynem vytváří argumenty pro minimální posílení významu vlastnictví.

Tento význam je zesílen pozicí vlastníka magistrálních plynovodů na teritoriální dosažení a obsazení jednotlivých článků plynového řetězce.
Samostatnou kapitolou je analýza pojmu zákazník. Zákazník, který bude kontrahentem na přepravní soustavě, na magistrálním, chcete-li tranzitním systému. Že to nebude zákazník v řádech m3 či tisíce m3 za den, lze předpovědět s jistotou.

Nové vlastnické vazby plynárenství v České republice posílili postavení jednotlivých plynárenských subjektů i plynárenství jako celku z několika hledisek. Vlastnická struktura je jasná a strategická. Možnosti společnosti Transgas, a.s. integrované do skupiny RWE lze transformovat klíčovým zákazníkům přepravních služeb do kvalitativně nové nabídky.

Strategická stabilita vlastnické struktury a proklamace zákmu na rozvoj přepravních služeb významně podpoří existující kredit akciové společnosti Transgas jako bezpečného a spolehlivého partnera.

Jakkoliv se zdá, že z celého systému nám lehce uniká zákazník a jeho očekávané právo vstupovat přímo na trh s komoditou a službami, je tento dojem mylný, neboť určující směrnicí plynárenského podnikání je eliminovat potřebu zákazníka hledat vlastní systém uspokojení energetických potřeb.

(Převzato z časopisu PLYN 12/2002)