|
|
Vystoupení předsedy správní rady DAD Gazprom Alexeje Millera na XXIII. světové plynárenské konferenci v Amsterdamu dne 6. 6. 2006. (Zkráceno: [...])
Vážené dámy a pánové, je mi potěšením předstoupit před účastníky takovéhoto fóra. Plynárenská konference je tradičně místem projednávání nejdůležitějších otázek spojených s rozvojem odvětví. Jsem přesvědčen o tom, že ani 23. WGC nebude výjimkou.
Jak zajistit energií stálý vývoj světové ekonomiky? Jak dosáhnout regionální a globální energetické bezpečnosti? Jak nejefektivněji hospodařit se stávajícími zdroji? To jsou klíčové otázky, výzvy dne pro odběratele i prodejce plynu.
Gazprom se s úspěchem rozvíjí jako globální vertikálně integrovaná energetická společnost. Naše činnost - to jsou naše řešení aktuálních energetických problémů.
Gazprom dnes
Gazprom je dnes na vzestupu a rozvíjí se velmi dynamicky. To se týká absolutně všech sfér činnosti společnosti. V r. 2005 Gazprom prokázal rekordní přírůstek
zásob plynu za období od roku 1993 - více než 583,4 mld. m3. Přírůstek zásob značně přesáhl objem roční těžby. Jen přírůstkem zásob za rok 2005 by Gazprom mohl zabezpečit například dodávky plynu do Německa po celých 15 let!
Dnešní zdrojovou základnu Gazpromu tvoří více než 29 bilionů m3 prokázaných zásob zemního plynu a více než 1,2 mld. tun plynového kondenzátu. Nákupem společnosti Sibněft naše zásoby ropy vzrostly na 1,3 mld. tun. To je zdroj, na kterém je postavena strategie rozvoje Gazpromu.
Další rozvoj nerostné surovinové základny zůstává jednou z nejdůležitějších priorit v činnosti OAO Gazprom. [...]
Pro Gazprom neexistuje problém snížení zásob, na který naráží prakticky celý obchod s plynem na světě. Na rozdíl od mnohých jiných společností, které řeší úlohu "kde plyn vzít", my řešíme otázku "kdy je lepší plyn vzít".
Dalším problémem vzrušujícím odběratele plynu je schopnost producentů rychle zvyšovat objemy těžby. Gazprom tuto úlohu vyřešil. A to tak, že jsme v roce 2005 opět vy těžili více zemního plynu než v předešlém roce. Těžba dosáhla 548 mld. m3, to je o 37 mld. m3 více než v r. 2001. [...]
Dnes jsou naše těžební možnosti mnohem větší než faktická těžba. [...]
V souladu se strategií svého rozvoje stanovil Gazprom posloupnost a termíny rozpracování svých nalezišť. Těžba plynu naplňující už podepsané kontrakty bude zajištěna v plném rozsahu. Přesně víme, v jaké postupnosti, kdy a která naleziště budeme rozpracovávat do roku 2015 a ještě dále. [...]
Objemy těžby plynu prognózované pro období po r. 2010 budou zabezpečeny v rámci osvojení ložisek na šelfu arktických moří, v prostoru Obské a Tazovské zátoky Karského moře, ve východní Sibiři a na Dálném východu, a také na poloostrově Jamal. [...]
Gazprom v plné míře využívá předností vertikální integrace. [...] Společnost je schopna realizovat nejrozsáhlejší projekty. [...]
Během posledních let zvětšil Gazprom objem kapitálových vkladů víc než trojnásobně, jejich každoroční objem činí více než 10-11 mld. dolarů. Dnes dáváme v investičním programu prioritu dopravě, neboť hlavní otázkou je přivedení vytěženého plynu ke spotřebiteli. [...]
Konečným článkem řetězu vertikální integrace Gazpromu je odbytový systém. V současné době zahrnuje tři základní prvky: odbyt plynu na evropském trhu, v republikách bývalého SSSR a na vnitřním trhu Ruska.
Ruský plyn proudí do Evropy již více než 30 let. Základ exportní strategie Gazpromu tvoří jediný exportní kanál a systém dlouhodobých kontraktů. Plyn od Gazpromu dostává 21 zemí střední a západní Evropy převážně na základě dlouhodobých kontraktů s délkou do 25 let. Většinou se export uskutečňuje na základně mezivládních dohod.
Objem exportu trvale vzrůstá. V r. 2005 prodal Gazprom v evropských zemích 156 mld. m3 plynu. To je asi čtvrtina dovozu dodávek do evropských zemí. V souladu s už podepsanými kontrakty dodá Gazprom v nejbližších 15 letech do zahraničí více než 2,5 bilionu m3 plynu.
Zákony obchodních dodávek se stávají závaznými nejen pro evropské odběratele, ale také pro republiky bývalého SSSR. Gazprom respektuje snahy o hospodářskou nezávislost. Přecházíme na principy součinnosti, které odpovídají nynějšímu statusu těchto zemí.
Přechod na tržní tvorbu cen není ovšem jednoduchý úkol. Vždyť až do poslední doby Gazprom de facto subvencoval ekonomiku řady států-bývalých sovětských republik. A zdaleka ne vždy nalézáme připravenost adekvátně reagovat na nevyhnutelné těžkosti.
Příkladem mohou být vztahy Gazpromu s partnery na Ukrajině. Do této země dodáváme plyn, přes ní jde tranzit našeho plynu do západní Evropy. Na konci roku 2005 vznikla nejednoduchá situace při jednáních o ceně plynu Gazpromu pro ukrajinské odběratele. Nakonec jsme nesrovnalosti překonali. Ale nepovolené odebírání plynu určeného pro Evropu ze strany Ukrajiny to je fakt, který vedl ke konfliktní situaci.
Nejdůležitějším výsledkem ukrajinského konfliktu pro evropskou energetickou bezpečnost je rozdělení kontraktů na dodávku plynu na Ukrajinu a na tranzit ruského plynu přes území Ukrajiny do Evropy. Dříve existoval jednotný kontrakt na tranzit i na dodávku plynu. To umožňovalo Ukrajině prakticky diktovat podmínky jak Rusku, tak i Evropě v otázkách dodávek plynu. Nyní podmínky dodávek do Evropy nejsou nikterak spojeny s podmínkami dodávek plynu na Ukrajinu.
Velkou část těženého plynu (kolem dvou třetin) Gazprom realizuje na ruském vnitřním trhu. V současné době jsou zabezpečeny stabilní dodávky plynu ruským spotřebitelům a vytvořeny příznivé podmínky pro vyřešení dávno nazrálých problémů rozvoje vnitřního trhu. [...]
Konstatuji, že naše společnost se už stala velkou víceprofilovou energetickou společností. S nákupem společnosti Sibněft jsme zdvojnásobili své zásoby ropy a ztrojnásobili možnosti těžby kapalných uhlovodíků. Gazprom pokračuje ve vyvíjení aktivit v oblasti ropné chemie včetně výroby syntetických kapalných paliv. Přiblížení zhodnocující výroby k zdrojové bázi - to je objektivní tendence současného průmyslu, jedna z cest zvýšení efektivnosti ekonomické činnosti. A Gazprom pojal tento cíl do seznamu úloh svého strategického rozvoje.
Získali jsme elektroenergetická aktiva - víc než 10 % RAO JES a kontrolní balík nejdůležitější dceřiné společnosti RAO JES - Mosenergo. [...]
Struktura našich aktiv, komplexnost organizace obchodu a složení akcionářů už nyní dovolují Gazpromu spojit přednosti nadnárodních energetických gigantů se ziskovými rysy národních státních společností. Gazprom je ve fázi výstavby řetězce úplného cyklu od těžby po prodej a využívá při tom nejrůznějších schémat partnerství a financování projektů. [...]
Tendence odvětví a úloha Gazpromu
Světová ekonomika požaduje stále více energie. Objevila se nová ekonomická centra demonstrující vysoké tempo průmyslového růstu a zvětšení poptávky po ropě a plynu. Ve světě můžeme pozorovat růst cen energetických médií a přiostřenou globální konkurenci zdrojů. Do této konkurence se stále více aktivně zapojují společnosti ze zemí nedisponujících dostatečnými zásobami uhlovodíkových surovin pro zabezpečení jejich hospodářského rozvoje.
O přístup k energetickým zásobám soutěží tři největší trhy s plynem: evropský, asijsko-pacifický a severoamerický, a konkurence mezi nimi bude narůstat.
Pro Gazprom to jsou dobré zprávy. Náš hlavní produkt-zemní plyn potřebují na Východě i na Západě. A moderní technologie učinily naši produkci dostupnou i Severní Americe.
Asie
Podíl zemního plynu v energetické bilanci zemí asijsko-pacifického regionu v současné době není velký - pouze kolem 10 %. Avšak právě v tomto regionu se předpovídá nejvyšší tempo růstu poptávky po plynu během nejbližších 15 let. Předpokládané tempo přírůstku zde bude 2krát větší než v Evropě.
Naši kontrahenti z asijských zemí vyvíjejí energickou snahu o rozvoj obchodních vazeb s Gazpromem a demonstrují připravenost orientovat se na ruský plyn. Pokud jde o dodávky na potenciálně nejobjemnější asijský trh - čínský, nacházíme se již ve stadiu obchodních rozhovorů.
Jsou stanoveny dvě trasy dodávek plynu do Číny: západní a východní. Termínem začátku dodávek je rok 2011 s ročním objemem 68 miliard m3.Prioritou je západní trasa s předpokládanými dodávkami 30 mld. m3 plynu ročně. [...]
Amerika
Je-li asijský trh nejdynamičtější, a proto přitahuje pozornost Gazpromu, pak charakter severoamerického trhu je jiný. Za prvé je to nejobjemnější trh a za druhé ceny na něm (současné i předpokládané) jsou nejvyšší. Stačí jeden pohled na glóbus, abychom viděli přednosti geografické polohy ruské zdrojové báze projektů na výrobu LNG pro USA a Kanadu ve srovnání s nalezišti Středního východu.
V první etapě rozpracování amerického trhu Gazprom chystá použít spotové dodávky zkapalněného zemního plynu neruského původu včetně operací výměny za potrubní plyn. Tento proces už začal. V září 2005 společnost uskutečnila první dodávky LNG na trh USA. Druhou etapou bude prodej LNG vlastní výroby na světovém trhu, k čemuž může reálně dojít po roce 2010.
Dnes Gazprom jedná s vedoucími hráči na světovém trhu LNG o možnosti uzavření dohod umožňujících uskutečnit těsnější spolupráci v oblasti výroby a obchodování s tímto produktem. [...]
Námořní přeprava plynu ve formě LNG ve vztahu k potrubnímu plynu je rentabilní pouze na velkou vzdálenost. Při řešení problémů zásobování Evropy to nelze nevidět. Navíc je LNG dražší, a může tedy nastavit vyšší cenovou laťku i na tradičních trzích potrubního plynu. [...]
Základem obchodu s plynem zůstanou dlouhodobé smlouvy na dodávku potrubního plynu. Ty hrály a budou hrát rozhodující roli na trhu s plynem. Protože specifikum obchodu s plynem spočívá v tom, že plyn se nevytěží, dokud není prodán. A jestliže objemy těžby nebudou zajištěny odpovídajícími kontrakty, nebude ani těžba. Právě dlouhodobé smlouvy jsou dnes jedinou zárukou financování kapitálově náročných a dlouhodobých projektů v oblasti těžby a dopravy plynu.
Evropa
Při přípravě plánů vůči Evropě vycházíme z toho, že v nejbližších dvou desetiletích se v evropských státech předpovídá růst poptávky po plynu. L..J Do Evropy směřují naše hlavní dopravní kapacity. Gazprom se aktivně podílí na liberalizaci evropských trhů a rozvíjí nové formy obchodování v Evropě. Nicméně si jsme jistí, že LNG ani aktivizace spotového obchodu nemohou v dohledné době vytlačit dodávky potrubního plynu na základě dlouhodobých kontraktů. Ty zajišťují to nejdůležitější v obchodu s plynem - plynulost dodávek a předvídatelnost cen.
Blízkost Ruska a evropských odběratelů je objektivním faktem, a levnější a ekonomicky efektivnější druh dopravy pro zásobování Evropy, než je doprava plynovody, tu není.
Hovoříme-li o problému energetické bezpečnosti, je nutno zdůraznit, že není bezpečnosti pro odběratele plynu bez bezpečnosti pro jeho výrobce. Vzorec energetické bezpečnosti nebude mít smysl, nebude-li stimulovat výrobu energetických médií. Producent plynu stejně jako jeho spotřebitel musí mít důvěru v zítřek. Zejména při řešení otázek dlouhodobého plánování produkční činnosti.
Obraně národních a celoevropských zájmů v oblasti zásobování plynem více napomáhají nikoli protekcionistické bariéry, nýbrž součinnost a mezinárodní integrace. Gazprom jde cestou rozvoje projektů založených na výměně aktiv, takových, jako je projekt spolupráce s německými společnostmi na Jihoruském nalezišti.
Projekt zahrnuje celý řetězec od těžby ke konečnému spotřebiteli, a stává se tím současným obchodem překračujícím rámec obvyklých vzájemných vztahů odběratele a prodejce. To je kvalitativně nová úroveň spolupráce s našimi evropskými partnery.
Nyní se hodně mluví o nutnosti diverzifikace dodávek plynu do Evropy. Evropa je hlavním spotřebitelem produkce Gazpromu. I my pokládáme diverzifikaci za prostředek zajištění energetické bezpečnosti. Jakou diverzifikaci máme při tom na mysli?
Pro Gazprom je "diverzifikace" vyloučením rizika nestability v tranzitních zónách, je možností volby nejpřitažlivějších trhů a způsobů dodávky plynu. Ve stejném duchu projednáváme rozšíření sortimentu produkce dodávané spotřebitelům.
Rok 2005 vejde do historie spolupráce v oblasti plynárenství jako rok započetí výstavby Severoevropského plynovodu. Tento projekt je krokem k nové kvalitě exportní politiky. Ta bude určena kardinálním snížením tranzitního rizika dopravy plynu z Ruska do Evropy. Plynovod přes Baltské moře zabezpečí spojení dopravního systému Gazpromu s plynovodními systémy Evropy. [...]
Posílení spolehlivosti dodávek může posloužit i doplňující cesta do Evropy přes "Goluboj potok" a Turecko. Ve svých exportních plánech Gazprom posuzuje tranzit ruského plynu na jih Evropy a do zemí východního Středozemí jako perspektivní směr, který bude založen na nových kontraktech a nových objemech plynu.
Máme všechny možnosti zcela splnit naše závazky v Evropě a zůstat hlavním dodavatelem plynu pro evropské odběratele a současně rozvíjet perspektivní spolupráci se společnostmi ze zemí asijsko-pacifického regionu. Uspořádání světového energetického trhu není otázkou let, nýbrž nejbližších měsíců. Vzhledem k zdrojové základně Gazpromu můžeme směle tvrdit, že naše společnost může sehrát úlohu energetického základu pro rozvoj Evropy i světa.
Na závěr je třeba říci, že Gazprom je společnost, která má vůli zaměřit své zdroje na řešení mezinárodních energetických problémů. Gazprom je společnost disponující strukturou a výrobním potenciálem, které zabezpečí úspěšnou činnost i při nejnepříznivějších zvratech mezinárodní ekonomické a politické konjunktury.
Gazprom je připraven projednávat se vstřícností jakékoliv otázky spojené s dodávkami ruského plynu. Jsme připraveni využít náš obrovský potenciál v zájmu jak našich partnerů, tak našich akcionářů, mezi nimiž zaujímá vedoucí postavení ruský stát.
(Pramen: Doklad predsedatělja pravlenija OAO Gazprom Alexeja Millera na XXIII. mirovom gazovom kongrese, 6 ijuňa 2006 g., Amsterdam, www.gazprom.ru)
(Převzato z časopisu Plyn 08 - 09/2006)