Osvětlení

Umělé osvětlení se nepodílí na celkové spotřebě energie tak výrazně jako vytápění a příprava teplé užitkové vody, představuje zhruba 1 % z celkové spotřeby energie. Přesto je vhodné věnovat energeticky úspornému osvětlení pozornost, protože z celkové spotřeby elektrické energie připadá na osvětlení asi 8 až 10 %.

Při realizaci umělého osvětlení je nutné dodržovat předepsané hygienické a bezpečnostní požadavky. Při volbě osvětlení musí být zohledněn účel, ke kterému bude osvětlení používáno, podmínky v jakých bude osvětlení instalováno, atd.

Základní pojmy

Intenzita osvětlení E, [lx], lux

Udává, jak je určitá plocha osvětlována. Je dána velikosti světelného toku, který dopadá na plochu 1 m2 .

Světelný tok F [lm], lumen

Udává celkové množství světla, které vyzáří zdroj do všech směrů.

Pro návrh osvětlení platí tato obecná kriteria:

Faktory, ovlivňující hospodárnost umělého osvětlení

Svítidla

Svítidla je nutné volit tak, aby splňovala všechny požadavky podle zařazení a funkce osvětlovací soustavy tak, aby vytvářela podmínky pro zrakovou pohodu, dobré vidění.

Kriteria pro volbu svítidel

Kategorizace svítidel

Kategorizace elektrického příslušenství

 

Třídění svítidel podle rozdělení světelného toku

Třída rozložení svět. toku 

Svítidlo

Rozdělení světelného toku v % toku svítidla

do dolního poloprostoru

do horního poloprostoru

I

přímé

nad 80

do 20

II

převážně přímé

60 až 80

40 až 20

III

smíšené

40 až 60

60 až 40

IV

převážně nepřímé

20 až 40

80 až 60

V

nepřímé

do 20

nad 80

Osvětlovací soustavy

Je to soubor svítidel se světelnými zdroji, příslušenstvím, elektrickým rozvodem a ovládacími prvky. Jejím úkolem je zajištění vyhovujícího osvětlení prostorů tak, aby plně odpovídalo funkci těchto prostorů.

Volba vhodné osvětlovací soustavy má vliv na zrakovou pohodu a z toho vyplývající zrakový výkon. Výrazně ovlivňuje energetické a ekonomické faktory.

Ve vnitřních prostorách, které jsou funkčně diferencované s různými nároky na osvětlení, je vhodné instalovat osvětlení odstupňované nebo kombinované. Tím se docílí nejen lepší kvalita světelné pohody a osvětlení, ale i úspory energie.

Energetická účinnost osvětlovací soustavy

Zjednodušeně ji můžeme charakterizovat jako poměrný elektrický příkon na jednotku plochy osvětlovaného prostoru, který je potřeba pro dosažení měrné osvětlenosti 100 luxů.

P = (P × 100)/A × Epk

P – celkový elektrický příkon [W]

A – plocha posuzovaného prostoru [m2]

Epk - je místně průměrná a časově minimální osvětlenost [lx]

Hodnocení úrovně energetické účinnosti osvětlovací soustavy

Úroveň

Charakteristika osvětlovací soustavy

Výborná

Je hospodárná, nevyžaduje žádná opatření.

Dobrá

Energetická účinnost je vyhovující, opatření se předpokládají po jejím zastarání.

Neuspokojivá

Doporučuje se v dohledné době provést modernizaci.

Nevyhovující

Má velmi vysokou spotřebu elektrické energie, vysoké provozní náklady, modernizace je naléhavá.

Energetická účinnost osvětlovací soustavy

Index podání barev Ra

Index místnosti

Hodnot poměrného příkonu W/m2

Energetická účinnost soustavy

výborná

dobrá

neuspokojivá

nevyhovující

50 až 85

0,75

< 3

3 až 4

4 až 6

> 6

1,5

< 2,5

2,5 až 3,3

3,3 až 5

> 5

5

< 2

2 až 2,7

2 až 4

> 4

 

< 50

0,75

< 2,5

2,5 až 3,3

3,3 až 5

> 5

1,5

< 2

2 až 2,7

2,7 až 4

> 4

5

< 1,5

1,5 až 2

2 až 3

> 3

Poměrné elektrické příkony pro umělé osvětlení

Druh osvětlení

Činitel místnosti

m

Hodnota poměrného příkonu W/m2

Strop a stěny místnosti

Světlé

Střední

tmavé

přímé

< 2

2,5

2,8

3,0

2 až 4

1,9

2,0

2,2

> 4

1,5

1,6

1,8

smíšené

< 2

4,2

6,0

8,0

2 až 4

2,8

3,6

4,8

> 4

2,0

2,6

3,2

nepřímé

< 2

5,6

8,6

16,0

2 až 4

3,6

5,6

10,6

> 4

2,6

4,0

7,4

nepřímé stropními římsami

-

6,4

9,6

-

 

Faktory, které mají vliv na osvětlení - vlastnosti světelného zdroje (m , Ra ,Tc)

Index místnosti m

Vyjadřuje vliv geometrických poměrů vnitřního prostoru. Jeho hodnota se stanoví z délky místnosti a, šířky místnosti b, výšky svítidel nad osvětlovanou rovinnou Hm

m = (a × b)/Hm × (a + b)

Barevné podání

Je kvalita vjemu barev ve světle z umělých zdrojů, popisuje se pomocí indexu podání barev.

Index podání barev (barevného podání) Ra [bezrozměrné číslo]

Udává srovnatelnost barevného podání při osvětlení zvoleným světelným zdrojem s normalizovaným denním světlem. Maximální hodnota je 100 (u žárovek). Jestliže je index podání barev vyšší jak 50, znamená to přijatelné barevné podání. Podle normy ČSN 360450 se barevné podání uvádí ve třídách 1 až 5. Velmi vysoké a vysoké požadavky na podání barev představují třídy 1 a 2, střední 3, přijatelná 4, malé 5.

Spektrální složení záření světelného zdroje

Barva světla je udávána slovně popisem, kódem nebo přesně pomocí souřadnic kolorimetrického trojúhelníku CIE.

Teplota chromatičnosti (teplota barvy), Tc [K]

Je základním ukazatelem světelného spektra vyzařovaného světla. Odečítá se z křivky v kolorimetrickém trojúhelníku CIE.

Rozsahy vlnových délek jednotlivých barev spektra

Barevný vjem

(chromatičnost)

Vlnová délka

nm

Šířka pásma

nm

fialová

380 - 455

75

modrá

455 - 492

37

zelená

492 - 575

83

žlutá

575 - 585

10

oranžová

585 - 647

62

červená

647 - 780

133

Z hlediska subjektivního působení jsou podle CIE světelné zdroje rozděleny do tří skupin:

Třídění zdrojů podle teploty chromatičnosti

Skupina

Rozsah teplot

chromatičnosti [K]

Barevný tón světla

Typ světelného zdroje

3

< 3 300

teplo bílé

žárovky, halogenové žárovky, vysokotlaké sodíkové výbojky, halogenidové výbojky

2

3 300 - 5 300

bílé

žárovky, rtuťové výbojky s luminoforem, halogenidové výbojky

1

> 5 300

denní

žárovky, rtuťové výbojky čiré, halogenidové výbojky

Porovnání indexu podání barev a stupně jakosti podání barvy

Index podání barev

Ra

Stupeň jakosti podání barvy

Příklady použití

ČSN 360450

DIN 5035

90 až 100

1

1A

galerie, polygrafie, diagnostika

80 až 89

2

1B

byty, hotely, obchody, restaurace

70 až 79

3

2A

kanceláře, školy, sportoviště

60 až 69

2B

náročný provoz v průmyslu

40 až 59

4

3

běžná průmyslová výroba

20 až 40

5

4

hrubé práce v průmyslu

Energeticko - ekonomické faktory (p, h)

Měrný výkon p [lm/W]

Udává jak velký světelný tok lze získat z elektrického příkonu.

Životnost [h]

Udává průměrnou dobu svícení světelného zdroje při provozních podmínkách daných normami.

Střední doba života znamená, že po uvedené době svítí nejméně 50 % světelných zdrojů.

Orientační údaje světelných, energetických a ekonomických parametrů elektrických světelných zdrojů

Světelný zdroj

 

Index podání barev

Ra

Jakost podání barev

Měrný výkon

lm/W

Životnost

ČSN

360450

DIN 5035

h

Žárovka obyčejná

halogenová

90 až 100

1

1A

8 až 17

1000

90 až 100

1

1A

14 až 20

2000 až 3000

Zářivka lineární

kompaktní

70 až 95

1, 2, 3

1A, 1B, 2A

50 až 85

8000

80 až 95

1, 2

1A, 1B

42 až 60

8000

Výbojka halogenidová

rtuťová

60 až 90

2, 3

1B, 2A, 2B

60 až 80

8000 až 12000

40 až 80

3, 4

2A, 2B, 3

32 až 60

8000 až 12000

Sodíková výbojka nízkotlaká

vysokotlaká

         

20 až 70

2, 5

1B, 3, 4

50 až 140

8000 až 12000

< 20

5

4

100 až 166

8000 až 12000

Indukční zdroj

> 80

2

1B

70

60000

Doporučené hodnoty činitelů odrazu světla

Druh vnitřního povrchu

Činitel odrazu světla v novém stavu

Doporučená hodnota

rozsah

Místo zrakového úkolu

0,8

0,6 až 1

Okolí zrakového úkolu

0,35

0,2 až 0,5

Strop

0,7

0,4 až 0,8

Stěny

0,5

0,3 až 0,8

Podlaha

0,2

0,2 až 0,3

Nábytek, vnitřní zařízení

0,3

0,2 až 0,5

Doby využití denního a umělého osvětlení

Období

Celkový počet

h

Podíl denního osvětlení

Podíl umělého osvětlení

h

%

h

%

Leden

198

108

54,5

90

45,5

Únor

180

130

72,2

50

27,8

Březen

207

193

93,2

14

6,8

Duben

171

171

100

-

-

Květen

189

189

100

-

-

Červen

198

198

100

-

-

Červenec

171

171

100

-

-

Srpen

207

195

94,2

12

5,8

Září

189

165

87,3

24

12,7

Říjen

189

141

74,6

48

254

Listopad

198

110

55,6

88

44,4

Prosinec

171

80

46,8

91

53,2

Celý rok

2 268

1 851

81,6

417

18,4