Emisní limity
|
|
|
|
§ 1-2 ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1 Předmět úpravy
§ 3-6 ČÁST DRUHÁ SEZNAM LÁTEK ZNEČIŠŤUJÍCÍCH OVZDUŠÍ, KATEGORIZACE ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ, LIMITY ZNEČIŠŤOVÁNÍ, PŘÍPUSTNÁ TMAVOST KOUŘE A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZU ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ
§ 4 Seznam látek znečišťujících ovzduší
§ 5-6 Kategorizace zdrojů znečišťování, limity znečišťování, přípustná tmavost kouře a technické podmínky provozu zdrojů znečišťování
§ 7-16 ČÁST TŘETÍ ZPŮSOB ZJIŠŤOVÁNÍ MNOŽSTVÍ EMISÍ A TECHNICKÉ PROSTŘEDKY PRO MĚŘENÍ EMISÍ
§ 7 Společná ustanovení
§ 8-10 Jednorázové měření
§ 11-12 Kontinuální měření
§ 13-16 Měření u jmenovitě určených zdrojů znečišťování
§ 13 Elektrárny, teplárny a výtopny
§ 14 Spalovny zvláštního a nebezpečného odpadu
§ 15 Spalovny komunálního odpadu
§ 16 Výroba vápna, cementu a zpracování magnezitu
§ 17-19 ČÁST ČTVRTÁ POŽADAVKY NA VEDENÍ PROVOZNÍ EVIDENCE VELKÝCH A STŘEDNÍCH ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ
§ 17 Provozní evidence
§ 18 Obsah provozní evidence a poskytování údajů
§ 19 Hlášení havárie
§ 20 ČÁST PÁTÁ POŽADAVKY NA KVALITU, ZPŮSOB DODÁVKY A PRODEJ PALIV
§ 21-24 ČÁST ŠESTÁ PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Příl.1 Příl.1 SEZNAM ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK
Příl.2 Příl.2 KATEGORIZACE VYBRANÝCH ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ, SPECIFICKÉ EMISNÍ LIMITY, PŘÍPUSTNÁ TMAVOST KOUŘE A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZU VYBRANÝCH ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ
Příl.3 Příl.3 EMISNÍ LIMITY VŠEOBECNĚ PLATNÉ A PŘÍPUSTNÁ TMAVOST KOUŘE
Příl.4 Příl.4 HODNOTY EMISNÍCH FAKTORŮ PRO STANOVENÍ MNOŽSTVÍ EMISÍ VÝPOČTEM
Příl.5 Příl.5 METODY MĚŘENÍ A TECHNICKÉ POŽADAVKY NA PŘÍSTROJE PRO KONTINUÁLNÍ MĚŘENÍ
Příl.6 Příl.6 EKVIVALENTY TOXICITY DIBENZODIOXINŮ A DIBENZOFURANŮ
Příl.7 Příl.7 SEZNAM STÁLÝCH A PROMĚNNÝCH ÚDAJŮ TVOŘÍCÍCH PROVOZNÍ EVIDENCI
Příl.8 Příl.8 POŽADAVKY NA JAKOST PALIVA DODÁVANÉHO PRO SPALOVÁNÍ V MALÝCH ZDROJÍCH ZNEČIŠŤOVÁNÍ A OBYVATELSTVU
117/1997 Sb.
VYHLÁŠKA
Ministerstva životního prostředí
ze dne 12. května 1997,
kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování
stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 5 odst.
5 a 8 a § 20 písm. a), b) a d) zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně
ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění
zákona č. 218/1992 Sb. a zákona č. 158/1994 Sb., (dále jen "zákon
o ovzduší") a podle § 12 písm. a), c), d) a e) zákona České
národní rady č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší
a poplatcích za jeho znečišťování, ve znění zákona č. 211/1993
Sb., zákona č. 158/1994 Sb. a zákona č. 86/1995 Sb., (dále jen
"zákon"):
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška obsahuje:
a) seznam látek znečišťujících ovzduší, kategorizaci stacionárních
zdrojů znečišťování, limity znečišťování, přípustnou tmavost
kouře a technické podmínky provozu stacionárních zdrojů
znečišťování,
b) způsob zjišťování množství emisí a technické prostředky pro
měření emisí,
c) požadavky na vedení provozní evidence velkých a středních
zdrojů znečišťování,
d) požadavky na kvalitu, způsob dodávky a prodej paliv.
§ 2
Pro účely této vyhlášky se rozumí:
a) hmotnostním tokem emise množství znečišťující látky odváděné ze
stacionárního zdroje znečišťování (dále jen "zdroj
znečišťování") do vnějšího ovzduší (dále jen "ovzduší"),
vyjádřené v hmotnostních jednotkách za jednotku času (například
kg.h-1, t.r-1); vyjadřuje míru vlivu zdroje znečišťování na
ovzduší,
b) hmotnostní koncentrací emise množství znečišťující látky
vyjádřené v hmotnostních jednotkách v jednotce objemu nosného
plynu (například mg.m-3); určuje kvalitu technologického
procesu z hlediska ochrany ovzduší,
c) měřením emisí stanovení hmotnostních toků emisí na základě
změřených hodnot hmotnostních koncentrací emisí, popřípadě
i objemového průtoku plynu, který znečišťující látky unáší,
d) výpočtem emisí stanovení hmotnostních toků emisí látkovou
bilancí technologického procesu nebo pomocí emisních faktorů,
e) emisním faktorem poměr hmotnosti do ovzduší přecházející
znečišťující látky ke hmotnosti paliva nebo množství tepla
v palivu, nebo hmotnosti vstupní suroviny, nebo jednotce
produkce,
f) kontinuálním měřením emisí průběžné měření hmotnostních
koncentrací emisí pomocí přístrojů pro tento účel
konstruovaných, s registrací a souběžným vyhodnocováním
a uchováváním naměřených hodnot pomocí prostředků výpočetní
techniky,
g) jednorázovým měřením emisí měření emisí prováděné pomocí
jednotlivých měření v intervalech a způsobem předepsaným touto
vyhláškou; jednorázové měření se provádí manuálním odběrem
vzorku a následnou fyzikální, fyzikálně-chemickou nebo
chemickou analýzou, nebo s použitím přístrojů pro kontinuální
měření, nebo přístroji pro tento účel konstruovanými,
h) jednotlivým měřením měření jedné znečišťující látky v nosném
plynu v trvání od přibližně 1 minuty do 24 hodin, v závislosti
na koncentraci znečišťující látky nebo metodě jejího stanovení,
i) poruchou zdroje znečišťování taková v důsledku technické závady
vzniklá odchylka od normálního provozu, která je popsána
v místním provozním předpisu (§ 7 odst. 2 zákona o ovzduší),
včetně lhůty pro její odstranění, při níž souvisle do doby
jejího odstranění nemohou být dodrženy emisní limity,
j) havárií zdroje znečišťování nenadálý nebo neočekávaný stav, při
němž bezprostředně a výrazně vzrostou emise znečišťujících
látek a zdroj nelze zpravidla regulovat ani zastavit běžnými
technickými postupy,
k) palivem jakýkoliv tuhý, kapalný nebo plynný spalitelný
materiál, s výjimkou odpadu, pokud je spalován za účelem
získání v něm obsažené energie v zařízení k tomu účelu
vyrobeném nebo odborně přizpůsobeném.
ČÁST DRUHÁ
SEZNAM LÁTEK ZNEČIŠŤUJÍCÍCH OVZDUŠÍ, KATEGORIZACE ZDROJŮ
ZNEČIŠŤOVÁNÍ, LIMITY ZNEČIŠŤOVÁNÍ, PŘÍPUSTNÁ TMAVOST KOUŘE
A TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZU ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ
§ 3
U technologických objektů obsahujících stacionární zařízení ke
spalování paliv pro výrobu elektřiny nebo tepla se stanovují
emisní limity podle druhu spalovaného paliva a jmenovitého
tepelného výkonu zařízení tak, že samostatným zdrojem znečišťování
je
a) kotel, pokud je jeho jmenovitý tepelný výkon 50 MW a vyšší,
b) u kotlů o jmenovitém tepelném výkonu nižším než 50 MW
1. kotel, pokud je jediným s tímto tepelným výkonem v kotelně,
2. skupina kotlů s tímto tepelným výkonem, pokud spalují stejný
druh paliva a pokud vypouštějí nebo by s ohledem na
uspořádání mohly vypouštět spaliny společným komínem,
3. ze skupiny kotlů s tímto tepelným výkonem kotel, který
spaluje jiný druh paliva, než který je spalován v ostatních
kotlích,
4. každý z kotlů s tímto tepelným výkonem, pokud nejsou spaliny
vypouštěny nebo by nemohly být s ohledem na uspořádání
vypouštěny společným komínem.
§ 4
Seznam látek znečišťujících ovzduší
Seznam znečišťujících látek (§ 2 zákona o ovzduší) je uveden
v příloze č. 1.
Kategorizace zdrojů znečišťování, limity
znečišťování, přípustná tmavost kouře a technické
podmínky provozu zdrojů znečišťování
§ 5
(1) Kategorizace vybraných zdrojů znečišťování, emisní limity
vybraných zdrojů znečišťování (dále jen "specifické emisní
limity"), přípustná tmavost kouře a technické podmínky provozu
vybraných zdrojů znečišťování jsou uvedeny v příloze č. 2.
Technické podmínky provozu vybraných zdrojů znečišťování,
obsahující požadavky na konstrukci a vybavení zařízení
a provozování technologického procesu, specifické emisní limity
doplňují nebo nahrazují. Pro vybrané zdroje znečišťování platí
výhradně specifické emisní limity, přípustná tmavost kouře
a technické podmínky jejich provozu uvedené v příloze č. 2, pokud
není v této příloze výslovně stanoveno jinak.
(2) Pro velké a střední zdroje znečišťování, které nejsou
vybranými zdroji znečišťování uvedenými v příloze č. 2, platí
limity a přípustná tmavost kouře uvedené v příloze č. 3 (dále jen
"všeobecně platné emisní limity"). Znečišťující látky, pro které
budou všeobecně platné emisní limity uplatněny, dohodne
provozovatel s Českou inspekcí životního prostředí (dále jen
"inspekce"); tyto znečišťující látky charakteristické pro daný
technologický proces výběrem ze seznamu znečišťujících látek
uvedených v příloze č. 1 navrhne s ohledem na přiměřenost nákladů
na jejich sledování provozovatel.
§ 6
(1) Zařízeními zvlášť závažných technologických procesů [§ 3
odst. 2 písm. a) zákona o ovzduší - velké zdroje znečišťování]
jsou vybrané technologické procesy a zařízení označené v příloze
č. 2 jako velký zdroj znečišťování a v ostatních případech,
překračuje-li při projektovaném výkonu zdroje a při hmotnostní
koncentraci odpovídající emisnímu limitu roční hmotnostní tok
emise alespoň jedné nebo více z dále uvedených znečišťujících
látek hodnotu:
a) 200 t tuhých znečišťujících látek nebo
b) 1000 t oxidu siřičitého nebo
c) 4 t chloru a jeho těkavých anorganických sloučenin uváděných
jako chlor nebo
d) 10 t těkavých organických látek uváděných jako elementární
uhlík nebo
e) 200 t oxidů dusíku uváděných jako oxid dusičitý nebo
f) 1 t sulfanu (sirovodíku) nebo
g) 2 t těkavých anorganických sloučenin fluoru uváděných jako
fluor nebo
h) 50 t oxidu uhelnatého.
(2) Zařízeními závažných technologických procesů [§ 3 odst. 2
písm. b) zákona o ovzduší - střední zdroje znečišťování] jsou
vybrané technologické procesy a zařízení označené v příloze č. 2
jako střední zdroje znečišťování a v ostatních případech, činí-li
při projektovaném výkonu zdroje a při hmotnostní koncentraci
odpovídající emisnímu limitu roční hmotnostní tok emise alespoň
jedné nebo více znečišťujících látek od 20 do 100 % ročních
hmotnostních toků emisí znečišťujících látek uvedených
v předchozím odstavci.
ČÁST TŘETÍ
ZPŮSOB ZJIŠŤOVÁNÍ MNOŽSTVÍ EMISÍ A TECHNICKÉ PROSTŘEDKY
PRO MĚŘENÍ EMISÍ
§ 7
Společná ustanovení
(1) Emise se zjišťují s pomocí měření nebo výpočtem v závislosti
na tom, co poskytuje vzhledem k povaze a uspořádání
technologického procesu správnější výsledky. Emisní faktory jsou
uvedeny v příloze č. 4.
(2) Emise zjišťované s pomocí měření prokazují provozovatelé
jednorázovým měřením nebo kontinuálním měřením.
(3) Pomocí měření jsou zjišťovány emise jen těch znečišťujících
látek, pro něž má daný zdroj znečišťování určeny emisní limity.
Toto ustanovení neplatí pro jmenovitě určené zdroje znečišťování
(§ 13 až 16).
(4) Odběr vzorků nebo měření se provádí v místě před vyústěním
odpadního plynu do ovzduší nebo na jiném místě, jestliže je v něm
složení odpadního plynu stejné jako ve vyústění nebo je přesně
definováno obsahem srovnávací složky, nejčastěji kyslíku. Vlastní
analýza se provádí způsobem a postupy uvedenými v oprávnění
k autorizovanému měření emisí.1)
(5) Vybudování měřicího místa a jeho udržování v provozuschopném
stavu zajišťuje provozovatel.
(6) Jako součást technicko-organizačních opatření provozovatel
uvede též způsob sledování provozu zdroje a stanovení emisí pro
případ výpadku (havárie) kontinuálního měření emisí.
(7) Zařízení, která jsou provozována pouze v situaci krajní
nouze nebo po dobu v úhrnu nepřekračující 700 hodin v kalendářním
roce a jsou pro taková použití předem označena a evidována
inspekcí, nemusejí být kontinuálním měřením vybavena, i kdyby
jinak takové povinnosti podléhala (§ 13 až 16).
(8) Provozovatelé zařízení podle odstavce 7 mohou požádat
inspekci o individuální úpravu rozsahu a lhůt jednorázového
měření.
(9) Od měření lze upustit v případech, kdy
a) nelze soudobými technickými prostředky zaručit, že měření
odráží skutečný stav znečišťování nebo by správné měření
vyžadovalo neúměrné náklady,
b) bylo měřením nebo rozborem provozní situace a podmínek
jednoznačně prokázáno, že je emise závislá pouze na množství
a složení používané suroviny.
------------------------------------------------------------------
1) § 3 odst. 2 písm. i) zákona ČNR č. 389/1991 Sb., o státní
správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, ve
znění pozdějších předpisů.
Jednorázové měření
§ 8
(1) Jednorázové měření se provádí
a) u velkých zdrojů znečišťování jedenkrát za kalendářní rok,
pokud nemají povinnost měřit kontinuálně,
b) u středních zdrojů znečišťování po skončení platnosti
individuálně stanovených emisních limitů2) nebo po prvním
uvedení do provozu a dále vždy po každé záměně paliva nebo
suroviny, nebo po každém významném a trvalém zásahu do
konstrukce nebo vybavení zdroje, a to do šesti měsíců od vzniku
jedné z výše uvedených skutečností.
Termín měření oznámí provozovatel inspekci nejméně 14 dní předem.
Provozovatel může oznámený termín konání měření odvolat. Tuto
skutečnost ihned po jejím vzniku oznámí inspekci.
(2) Jednorázovým měřením se stanovují emise těch znečišťujících
látek, pro něž má daný proces určeny emisní limity, s výjimkou
těch znečišťujících látek, jejichž roční hmotnostní toky emisí
překračují hodnoty uvedené v § 6 odst. 1. Odchylně od tohoto
ustanovení je povinnost měření upravena u jmenovitě určených
zdrojů znečišťování (§ 13 až 16).
(3) Použité manuální metody pro měření musí být schopny změřit
koncentraci znečišťujících látek alespoň ve výši 10 % emisního
limitu. Přednost mají integrální metody stanovení koncentrací
znečišťujících látek. Je-li nezbytné užít bodového odběru vzorku,
je třeba počet odebraných vzorků přiměřeně zvýšit.
(4) Jednorázová měření zajišťují provozovatelé prostřednictvím
osob k měření způsobilých.1)
------------------------------------------------------------------
1) § 3 odst. 2 písm. i) zákona ČNR č. 389/1991 Sb., o státní
správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, ve
znění pozdějších předpisů.
2) § 14 odst. 3 zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před
znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších
předpisů.
§ 9
(1) Při jednorázovém měření manuálními metodami se provádějí
nejméně
a) tři jednotlivá měření za obvyklého provozu zdrojů znečišťování
s neměnnými provozními podmínkami a nejméně jedno další
jednotlivé měření, došlo-li ke změně provozních podmínek
pokrývající alespoň 6 hodin provozu zdroje znečišťování,
b) šest jednotlivých měření u zdrojů znečišťování s proměnlivými
provozními podmínkami pokrývajících alespoň 12 hodin provozu
zdroje znečišťování,
c) tři jednotlivá měření u zdrojů znečišťování s periodickým,
přerušovaným, šaržovým způsobem výroby tak, že každé pokrývá
časový interval cyklu nebo šarže, pokud trvá maximálně 4 hodiny
a počátek a konec je zřetelně definován. Trvá-li cyklus více
než 4 hodiny, měří se emise průběžně po celou dobu trvání
jednoho výrobního cyklu. U zdrojů s opakováním cyklu
v intervalu delším než jeden den se měří jeden výrobní cyklus.
Doba odběru dílčích, na sebe navazujících vzorků se přizpůsobí
očekávaným koncentracím. Měření se vyhodnotí jako vážený průměr
veličin.
(2) Použije-li se k jednorázovému měření přístrojů pro
kontinuální měření nebo kontinuálně pracujících přístrojů pro
tento účel konstruovaných, činí minimální doba měření
a) 6 hodin u zdrojů znečišťování s neměnnými provozními
podmínkami,
b) 12 hodin u zdrojů znečišťování s proměnlivými provozními
podmínkami.
U zdrojů znečišťování s periodickým, přerušovaným nebo šaržovým
způsobem výroby se měření provádí po celou dobu trvání cyklu.
Trvá-li cyklus nejdéle 4 hodiny, musí jednorázové měření zahrnovat
nejméně tři šarže, pokud je možno je provést během jednoho dne.
Trvá-li jeden cyklus déle než 4 hodiny, měří se emise průběžně po
celou dobu trvání jednoho výrobního cyklu.
§ 10
(1) Výsledky jednorázového měření musí být zpracovány tak, aby
je bylo možno porovnat s emisními limity. Schopnost zdroje
dodržovat emisní limity je prokázána, pokud je střední hodnota
zjištěné koncentrace s připočtením směrodatné odchylky menší než
emisní limit.
(2) Vyhodnocení jednorázového měření musí též obsahovat emisní
faktory a podmínky jejich platnosti odvozené pro jednotlivé
konkrétní měřené zařízení nebo technologický proces.
(3) Jednorázové měření přístroji pro kontinuální měření nebo
kontinuálně pracujícími přístroji pro tento účel konstruovanými se
vyhodnotí jako střední hodnoty za každých 30 minut měření a průměr
za celé měření.
Kontinuální měření
§ 11
(1) Kontinuální měření se použije u velkých zdrojů znečišťování
v těch případech, kdy se emisního limitu dosahuje úpravou
technologického řízení výrobního procesu nebo použitím zařízení
k čištění odpadního plynu.
(2) Kontinuálním měřením se zjišťuje dodržování emisního limitu
pouze té znečišťující látky, jejíž roční hmotnostní tok emise
překračuje hodnoty uvedené v § 6 odst. 1.
(3) Odchylně od ustanovení odstavců 1 a 2 je povinnost
kontinuálního měření upravena u jmenovitě určených zdrojů
znečišťování (§ 13 až 16).
(4) Tam, kde to provozovatel považuje za účelné nebo hospodárné,
může v rámci technicko-organizačních opatření navrhnout nahrazení
kontinuálního měření jiným kontinuálním způsobem sledování
stálosti funkce zařízení k odstraňování znečišťujících látek.
(5) Data zjišťovaná kontinuálním měřením nebo jiným kontinuálním
způsobem ve smyslu předcházejícího odstavce musí být uschována
a chráněna proti pozměňování.
(6) Metody měření a technické požadavky na přístroje pro
kontinuální měření jsou uvedeny v příloze č. 5. Technické
požadavky v odpovídajícím rozsahu a vztahující se k použité metodě
musí splnit i přístroje pro měření referenčních a komplementárních
veličin a přístroje nahrazující kontinuální měření ve smyslu
odstavce 4.
(7) Kalibrace měřidel se provádí postupem a ve lhůtách, které
jsou předepsány výrobcem. Provádí ji pomocí standardů ten, kdo
kontinuální měření provozuje.
(8) Správnost údajů kontinuálního měření musí být jednou za rok
ověřena oprávněnou osobou ve smyslu § 3 odst. 2 písm. i) zákona;
dále vždy při významném zásahu do měřicího systému nebo
technologického procesu nebo významné změně zpracovávaných
surovin.
§ 12
(1) Z hodnot naměřených v intervalech ne kratších než 1 minuta
dle typu přístroje se vypočte střední hodnota koncentrace
příslušné znečišťující látky za každých 30 minut měření při
stanovených referenčních podmínkách. Za třicetiminutovou střední
hodnotu se považuje aritmetický průměr výsledků zaznamenaných
měření po dobu nejméně 20 minut sledovaného intervalu.
(2) Střední hodnoty se roztřídí pomocí počítače do nejméně 20
tříd, na které je rozdělen interval od nuly do dvojnásobku
emisního limitu, a to počínaje prvním dnem kalendářního roku nebo
prvním dnem zahájení provozu. Zvlášť se zaznamená překročení
1,2násobku a dvojnásobku emisního limitu.
(3) Ze středních hodnot se vypočte průměrná denní střední
hodnota koncentrace znečišťující látky a porovná se s hodnotou
emisního limitu; překročení se zaznamená.
(4) Hodnoty musí být kdykoliv přístupné, výstupy z nich se
zpracovávají denně a souhrnně pak poslední den kalendářního roku.
Denní výstupy mohou být vytištěny nebo mohou být ukládány na
záložní elektronický nosič. Souhrnný výstup za kalendářní rok musí
být vytištěn.
(5) Při použití kontinuálního měření emisí se emisní limit
považuje za dodržený, jestliže jsou v průběhu kalendářního roku
současně splněny tyto podmínky:
a) průměr všech denních středních hodnot je nižší než hodnota
emisního limitu,
b) 95 % všech středních hodnot je nižší než 120 % emisního limitu,
c) všechny střední hodnoty jsou nižší než dvojnásobek hodnoty
emisního limitu.
(6) Při hodnocení dodržení emisního limitu se nepřihlíží
k výpadkům kontinuálního měření, nepřekročí-li 5 % celkové
provozní doby zdroje znečišťování v kalendářním roce.
(7) Do hodnot rozhodných pro posouzení dodržení emisního limitu
se nezahrnují údaje zjištěné v době uvádění zařízení zdroje
znečišťování do provozu, v době jeho odstavování z provozu nebo
při odstraňování jeho poruchy, popřípadě havárie. Délka přípustné
doby trvání těchto stavů se řídí návodem k obsluze zpracovaným
výrobcem zařízení a musí být uvedena v souboru
technicko-organizačních opatření jako závazné součásti místního
provozního předpisu.
(8) Zpracování výsledků kontinuálního měření u stacionárních
spalovacích zařízení s jmenovitým tepelným výkonem větším než 50
MW musí také umožnit vyjádření
a) měsíční průměrné hmotnostní koncentrace emise,
b) pro oxid siřičitý a tuhé znečišťující látky 97. percentilu
48hodinových průměrů hmotnostní koncentrace emise
a skutečnosti, zda při ročním základu hodnocení padne do pásma
110 % emisního limitu,
c) pro oxidy dusíku 95. percentilu 48hodinových průměrů hmotnostní
koncentrace emise a skutečnosti, zda při ročním základu
hodnocení padne do pásma 110 % emisního limitu.
Měření u jmenovitě určených zdrojů znečišťování
§ 13
Elektrárny, teplárny a výtopny
(1) U elektráren, tepláren a výtopen se měřením zjišťují tuhé
znečišťující látky, oxid siřičitý, oxidy dusíku s přepočtem na
oxid dusičitý, oxid uhelnatý a obsah kyslíku.
(2) U zdroje znečišťování o jmenovitém tepelném výkonu do 150 MW
se zjišťují látky podle odstavce 1 jednorázovým měřením, při
jmenovitém tepelném výkonu vyšším než 150 MW kontinuálním měřením.
(3) U zdrojů znečišťování uvedených v odstavcích 1 a 2 se
neprovádí měření tuhých znečišťujících látek, jde-li o zdroje
spalující výlučně plynné palivo, a oxidu siřičitého, jde-li
o zdroje spalující plynné nebo kapalné palivo, jestliže dodavatel
paliva zaručuje stálý obsah síry v palivu na takové úrovni, aby
při spalování nebyl překročen emisní limit.
(4) U elektráren, tepláren a výtopen s kotli o jmenovitém
tepelném výkonu 50 MW a vyšším, spalujícími tuhá nebo kapalná
paliva, se ve spalinách zjišťují jednorázovým měřením emise
těžkých kovů uvedených v příloze č. 1 a perzistentních organických
látek (polychlorované bifenyly, polychlorované dibenzodioxiny,
polychlorované dibenzofurany, polycyklické aromatické uhlovodíky)
vždy po prvním uvedení zdroje do provozu a dále vždy po každé
záměně paliva nebo po každém významném a trvalém zásahu do
konstrukce nebo vybavení zdroje, a to do šesti měsíců od vzniku
jedné z výše uvedených skutečností. U zdrojů již provozovaných
musí být měření podle tohoto odstavce provedeno do 30. června
1998.
§ 14
Spalovny zvláštního a nebezpečného odpadu
(1) U spaloven zvláštního a nebezpečného odpadu, s výjimkou
komunálního odpadu, se ve spalinách zjišťuje měřením
a) teplota spalin, obsah kyslíku a oxidu uhelnatého,
b) obsah tuhých znečišťujících látek, anorganických sloučenin
chloru (vyjádřených jako chlorovodík), oxidu siřičitého, oxidů
dusíku (vyjádřených jako oxid dusičitý),
c) obsah anorganických sloučenin fluoru (vyjádřených jako
fluorovodík) a organických látek (vyjádřených jako sumární
uhlík),
d) obsah rtuti, thallia, kadmia, arsenu, niklu, chromu, kobaltu,
olova, mědi, manganu a jejich sloučenin,
e) součtový obsah polychlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuranů,
v němž jsou jednotlivé složky přepočteny pomocí koeficientů
ekvivalentu toxicity podle přílohy č. 6.
(2) Znečišťující látky, teplota spalin a obsah kyslíku uvedené
v odstavci 1 se zjišťují:
a) kontinuálním měřením u všech spaloven, a to znečišťující látky,
teplota spalin a obsah kyslíku uvedené pod písmenem a),
b) kontinuálním měřením u spaloven s výkonem vyšším než 1 t/h
spalovaného odpadu; do výkonu 1 t/h spalovaného odpadu
jednorázovým měřením alespoň jednou v kalendářním roce; a to
znečišťující látky uvedené pod písmenem b),
c) jednorázovým měřením jednou v kalendářním roce u všech
spaloven, a to znečišťující látky uvedené pod písmeny c) a d),
d) jednorázovým měřením vždy po prvním uvedení spalovny do provozu
a dále jedenkrát za tři kalendářní roky v případě spalování
odpadů stálého složení, a to znečišťující látky uvedené pod
písmenem e).
(3) Kontinuální měření teploty a obsahu kyslíku podle odstavce
1 písm. a) se provádějí ve spalovací komoře za posledním přívodem
spalovacího vzduchu. Měření obsahu kyslíku lze provádět i za
spalovací komorou před místem dalšího přívodu vzduchu.
(4) Provozovatel neprovádí měření emisí těch znečišťujících
látek uvedených v odstavci 1 písm. c) až e), jejichž výskyt lze ve
spalinách s přihlédnutím ke složení spalovaného odpadu
prokazatelně vyloučit.
§ 15
Spalovny komunálního odpadu
(1) U spaloven komunálního odpadu se ve spalinách zjišťuje
měřením
a) teplota spalin a obsah kyslíku,
b) obsah tuhých znečišťujících látek a oxidu uhelnatého,
c) obsah anorganických sloučenin chloru (vyjádřených jako
chlorovodík), oxidu siřičitého, oxidů dusíku (vyjádřených jako
oxid dusičitý),
d) obsah anorganických sloučenin fluoru (vyjádřených jako
fluorovodík),
e) obsah rtuti, thallia, kadmia, arsenu, niklu, chromu, kobaltu,
olova, mědi, manganu a jejich sloučenin,
f) obsah organických látek (vyjádřených jako sumární uhlík),
g) součtový obsah polychlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuranů,
v němž jsou jednotlivé složky přepočteny pomocí koeficientů
ekvivalentu toxicity podle přílohy č. 6.
(2) Znečišťující látky, teplota spalin a obsah kyslíku uvedené
v odstavci 1 se zjišťují takto:
a) kontinuálním měřením u všech spaloven, a to teplota spalin
a obsah kyslíku uvedené pod písmenem a),
b) kontinuálním měřením u spaloven s výkonem vyšším než 1 t/h
spalovaného odpadu; do výkonu 1 t/h spalovaného odpadu
jednorázovým měřením alespoň jednou v kalendářním roce; a to
znečišťující látky uvedené pod písmenem b),
c) kontinuálním měřením u spaloven s výkonem vyšším než 3 t/h
spalovaného odpadu; do výkonu 3 t/h spalovaného odpadu
jednorázovým měřením alespoň jednou v kalendářním roce; a to
znečišťující látky uvedené pod písmenem c),
d) jednorázovým měřením jednou v kalendářním roce u všech
spaloven, a to znečišťující látky uvedené pod písmeny d) až g).
(3) Kontinuální měření teploty a obsahu kyslíku podle odstavce
1 písm. a) se provádějí ve spalovací komoře za posledním přívodem
spalovacího vzduchu. Měření obsahu kyslíku lze provádět i za
spalovací komorou před místem dalšího přívodu vzduchu.
§ 16
Výroba vápna, cementu a zpracování magnezitu
(1) Při výpalu vápna, cementářského slínku a magnezitu se
zjišťuje kontinuálním měřením emise tuhých znečišťujících látek,
oxidů dusíku (v přepočtu na oxid dusičitý) a oxidu siřičitého
každé z těchto látek, pokud hmotnostní tok emise překračuje 15
kg/h. Funkce odlučovačů tuhých znečišťujících látek však musí být
průběžně sledována a evidována.
(2) U šachtových vápenických pecí s vnitřním topením se zjišťují
emise tuhých znečišťujících látek, oxidů dusíku (v přepočtu na
oxid dusičitý) a oxidu siřičitého jednorázovým měřením tak, aby
byly získány hodnoty hmotnostních toků emisí odpovídající celému
zavážecímu cyklu, a to alespoň jednou v kalendářním roce.
(3) U mlecích zařízení a chladičů při výrobě vápna, cementu
a zpracování magnezitu se zjišťuje kontinuálním měřením emise
tuhých znečišťujících látek, pokud hmotnostní tok emise překračuje
15 kg/h. Funkce odlučovačů však musí být průběžně sledována
a evidována.
(4) Od kontinuálního měření emise oxidu siřičitého podle
odstavce 1 lze upustit, pokud je jeho hmotnostní koncentrace
zjištěná z materiálové bilance a ověřená jednorázovým měřením
nižší než 50 % hodnoty emisního limitu.
ČÁST ČTVRTÁ
POŽADAVKY NA VEDENÍ PROVOZNÍ EVIDENCE VELKÝCH A STŘEDNÍCH
ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ
§ 17
Provozní evidence
Provozní evidence je dokladem o plnění povinností stanovených
provozovateli zákonem o ovzduší a touto vyhláškou. Je rovněž
základním zdrojem údajů pro zpracování databází informačních
systémů o zdrojích znečišťování ovzduší a jejich emisích
a k hodnocení účinků zdrojů znečišťování na životní prostředí.
§ 18
Obsah provozní evidence a poskytování údajů
(1) Provozní evidence se vede samostatně pro každý jednotlivý
velký a střední zdroj znečišťování. Její součástí jsou záznamy
o souhrnném měsíčním a ročním vyhodnocení provozních údajů
vedených pro každé jednotlivé zařízení zdroje znečišťování a dále
provozní údaje o zdroji související se sledovaným znečišťováním
ovzduší. V případě středního zdroje znečišťování - kotelny, která
obsahuje výhradně kotle s instalovanými výkony do 0,2 MW, se výše
uvedené záznamy vedou pro zdroj jako celek.
(2) V provozní evidenci se zaznamenávají:
a) stálé údaje nutné k identifikaci zdroje znečišťování a proměnné
údaje o provozu zařízení a technologie, produkovaných emisích,
o jakosti a spotřebě paliva a surovin, o zařízení k omezování
emisí, o emisích a jejich měření, o provozu zařízení ve smyslu
§ 7 odst. 7, a to v rozsahu uvedeném v příloze č. 7,
b) údaje o poruchách, způsobu jejich odstranění; dále údaje
o haváriích a způsobu jejich likvidace.
(3) Souhrnné vyhodnocení údajů provozní evidence obsahuje
přehled všech stálých údajů a průměrných hodnot všech proměnných
údajů. Souhrnné vyhodnocení zpracovávají provozovatelé vyplněním
formulářů každý rok a předávají ho příslušnému orgánu ochrany
ovzduší k datu stanovenému pro splnění oznamovací povinnosti podle
§ 8 odst. 1 zákona. Pro uchovávání provozní evidence
a souvisejících dokladů platí obecné předpisy pro archivaci.3)
(4) Provozovatel poskytuje na základě žádosti příslušného orgánu
ochrany ovzduší údaje vedené v provozní evidenci kdykoliv.
(5) Provozovatel oznamuje údaje o zahájení a ukončení provozu, včetně
změn podmínek provozování zdrojů znečišťování, do 15 dnů od vzniku
těchto skutečností4)
a) inspekci (velké a střední zdroje znečišťování),
b) okresnímu úřadu, na jehož území se zdroj znečišťování nachází,
(střední zdroje znečišťování).
(6) Údaje, které provozovatel označí za předmět obchodního
tajemství,5) nesmějí být bez jeho písemného souhlasu předány
třetím osobám. Za předání třetím osobám se nepovažuje využití
údajů pro zpracování databází informačních systémů o zdrojích
znečišťování ovzduší a jejich emisích prováděných v působnosti
Ministerstva životního prostředí.
------------------------------------------------------------------
3) Zákon ČNR č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona ČNR
č. 343/1992 Sb.
4) § 7 odst. 1 písm. e) zákona č. 309/1991 Sb.
5) § 18 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění
pozdějších předpisů.
§ 19
Hlášení havárie
(1) Hlášení provozovatele o havárii orgánům ochrany ovzduší6)
obsahuje:
a) název zařízení a určení místa a času vzniku, a pokud je to
známo, i předpokládanou dobu trvání havárie,
b) druh emisí znečišťujících látek a jejich pravděpodobné množství,
c) přijatá opatření.
(2) Do 14 dnů po hlášení havárie podle odstavce 1 provozovatelé
vypracují a předají zprávu, která vedle souhrnu všech dostupných
podkladů pro stanovení množství uniklých znečišťujících látek do
ovzduší obsahuje:
a) název zařízení, u něhož došlo k havárii,
b) časové údaje o vzniku a době trvání havárie,
c) druh a množství emisí znečišťujících látek po dobu havárie,
d) příčinu havárie,
e) přijatá konkrétní opatření k zamezení vzniku dalších případů
havárií,
f) časový údaj o hlášení havárie inspekci.
(3) Provozovatel poskytne na vyžádání inspekce doplňující údaje,
které souvisejí se vznikem, průběhem, likvidací a s důsledky
havárie.
------------------------------------------------------------------
6) § 7 odst. 1 písm. e) zákona č. 309/1991 Sb.
ČÁST PÁTÁ
POŽADAVKY NA KVALITU, ZPŮSOB DODÁVKY A PRODEJ PALIV
§ 20
(1) Za palivo se považuje zejména:
a) černé uhlí a paliva z něj odvozená (například brikety, koks,
proplastek, aditivovaná a bezdýmná paliva),
b) hnědé uhlí a paliva z něj odvozená (například brikety,
polokoks, aditivovaná a bezdýmná paliva),
c) rašelinové brikety, palivová rašelina,
d) přírodní kusové dříví, včetně přirostlé kůry, chrastí a šišek,
i ve formě například štěpků,
e) přírodní nekusové dřevo (například piliny, brusný prach nebo
kůra) i ve formě například briket,
f) sláma, tráva nebo podobné rostlinné látky,
g) produkty destilace ropy a další oleje (s obsahem PCB do 10
ppm), metanol nebo etanol, bionafta a produkty destilace uhlí,
h) zemní plyn ropný nebo karbonský, svítiplyn, propan či butan
nebo jejich směs a jiné čisté uhlovodíky, vodík,
i) koksárenský plyn, důlní plyn, vysokopecní plyn, konvertorový
plyn, bioplyn, plyn z rafinerií, syntézní plyn s obsahem síry
do 0,1 % hm. a jiné průmyslové plyny s obsahem síry do 0,1 %
hm.
(2) Brikety z paliv smějí být vyrobeny pouze s použitím takových
pojiv, o nichž je předem známo, že při jejich spalování nevznikají
jiné látky než při spalování paliv.
(3) Spolu s palivem lze spalovat i jiné spalitelné látky, které
nejsou palivem a o nichž je předem známo, že při jejich spalování
nevznikají jiné látky než při spalování paliv. Jejich užití nesmí
překročit 25 % okamžitého tepelného příkonu a spalovací zařízení
musí být na jejich spalování konstruováno a vybaveno k dodržení
emisních limitů znečišťujících látek charakteristických pro daný
spalovací proces. Tyto jiné spalitelné látky musí být popsány
v místním provozním předpisu včetně způsobu dozoru nad manipulací
s nimi.
(4) Využívání tepelného obsahu ostatních spalitelných látek,
které nejsou palivy a nesplňují podmínku uvedenou v odstavci 3, se
řídí ustanovením § 11 odst. 1 písm. g) zákona o ovzduší.
(5) Palivo dodávané pro spalování v malých zdrojích
znečišťování7) a obyvatelstvu musí splňovat požadavky na jakost
uvedené v příloze č. 8.
(6) Při nabídce paliva a distribuci prodejce osvědčuje jeho
kvalitu. Osvědčení musí obsahovat:
a) obchodní jméno, sídlo a identifikační číslo nebo jméno,
příjmení, bydliště, místo podnikání prodejce,
b) druh paliva a jeho výrobní označení,
c) prohlášení o nepřekročení příslušné limitní měrné sirnatosti
nebo obsahu síry,
d) hmotnost,
e) datum nakládky,
f) obchodní jméno, sídlo nebo jméno a příjmení, bydliště,
popřípadě místo podnikání kupujícího,
g) jméno a příjmení pracovníka, který osvědčení vystavil.
------------------------------------------------------------------
7) § 3 odst. 2 písm. c) zákona č. 309/1991 Sb.
ČÁST ŠESTÁ
PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 21
(1) Povinnost kontinuálního měření stanovená před účinností této
vyhlášky se i nadále nevztahuje:
a) na zdroje znečišťování, pro něž inspekce stanovila termín pro
dosažení emisních limitů nového zdroje podle § 14 odst. 3
zákona o ovzduší a § 3 odst. 2 písm. h) zákona na dobu po 1.
červnu 1997; v těchto případech musí být kontinuální měření
zahájeno k takto stanovenému termínu,
b) a zdroje znečišťování, jejichž provoz bude v návaznosti na
rozhodnutí inspekce o emisních limitech podle § 14 odst. 3
zákona o ovzduší a § 3 odst. 2 písm. h) zákona nejpozději do
31. prosince 1998 ukončen.
(2) Provozovatelé středních zdrojů znečišťování, kteří učinili
opatření k dosažení emisních limitů stanovených pro nové zdroje
znečišťování před účinností této vyhlášky a v tomto období
neuskutečnili dosud jednorázová měření, provedou měření nejpozději
do 30. června 1998.
§ 22
Emisní limity uvedené v přílohách č. 2 a 3, které byly vyhlášeny
před účinností této vyhlášky opatřením Federálního výboru pro
životní prostředí k zákonu č. 309 ze dne 9. července 1991
o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami vyhlášeným v částce
84/1991 Sb., ve znění opatření Federálního výboru pro životní
prostředí ze dne 23. června 1992 vyhlášeného v částce 84/1992 Sb.
a vyhlášky č. 122/1995 Sb., nejsou zpřísněnými nebo nově
vyhlašovanými emisními limity ve smyslu § 5 odst. 6 zákona
o ovzduší. Běh lhůt podle § 5 odst. 6 zákona o ovzduší započatých
pro tyto emisní limity před účinností této vyhlášky zůstává
zachován.
§ 23
Zrušují se :
1. vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 205/1993 Sb.,
kterou se stanoví požadavky na vedení provozní evidence
velkých a středních zdrojů znečišťování a rozsah dalších údajů
poskytovaných jejich provozovateli orgánům ochrany ovzduší,
2. vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 206/1993 Sb.,
kterou se stanoví požadavky na kvalitu paliv k přímému
spalování a jejich prodej,
3. vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 270/1993 Sb.,
o způsobu zjišťování množství emisí a o technických
prostředcích pro jejich měření u velkých a středních zdrojů
znečišťování, ve znění vyhlášky č. 304/1995 Sb.,
4. přílohy č. 1, 2 a 3 opatření Federálního výboru pro životní
prostředí k zákonu č. 309 ze dne 9. července 1991 o ochraně
ovzduší před znečišťujícími látkami vyhlášeného v částce
84/1991 Sb., ve znění opatření Federálního výboru pro životní
prostředí ze dne 23. června 1992 vyhlášeného v částce 84/1992
Sb. a vyhlášky č. 122/1995 Sb.
§ 24
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 1997.
Ministr:
Ing. Skalický v. r.
Příl.1
SEZNAM ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK
0. skupina - Základní znečišťující látky
tuhé znečišťující látky
oxid siřičitý
oxidy dusíku
oxid uhelnatý
1. skupina
1. podskupina
azbest
benzo(a) pyren
2-naftylamin
beryllium a jeho sloučeniny vyjádřené jako Be
kadmium a jeho sloučeniny vyjádřené jako Cd
dibenzoantracen
2. podskupina
arsen a jeho sloučeniny vyjádřené jako As
sloučeniny chromu šestimocného vyjádřené jako Cr
kobalt a jeho sloučeniny vyjádřené jako Co
nikl a jeho sloučeniny vyjádřené jako Ni
3. podskupina
akrylonitril
benzen
1,3-butadien
1,2-dibromethan
epichlorhydrin
ethylenoxid (oxiran)
hydrazin
propylenoxid
vinylchlorid
4. podskupina
polychlorované bifenyly
polychlorované dibenzofurany
polychlorované dibenzodioxiny
2. skupina
1. podskupina
rtuť a její sloučeniny vyjádřené jako Hg
thallium a jeho sloučeniny vyjádřené jako Tl
2. podskupina
selen a jeho sloučeniny vyjádřené jako Se
telur a jeho sloučeniny vyjádřené jako Te
3. podskupina
antimon a jeho sloučeniny vyjádřené jako Sb
cín a jeho sloučeniny vyjádřené jako Sn
fluoridy vyjádřené jako F minus
chrom a jeho sloučeniny (mimo Cr VI) vyjádřené jako Cr
kyanidy vyjádřené jako CN minus
mangan a jeho sloučeniny vyjádřené jako Mn
měď a její sloučeniny vyjádřené jako Cu
olovo a jeho sloučeniny vyjádřené jako Pb
vanad a jeho sloučeniny vyjádřené jako V
zinek a jeho sloučeniny vyjádřené jako Zn
3. skupina
1. podskupina
antimonovodík (stibin)
arsenovodík (arsan)
fosforovodík (fosfan)
fosgen
chlorkyan
2. podskupina
brom a jeho plynné sloučeniny vyjádřené jako HBr
fluor a jeho plynné sloučeniny vyjádřené jako HF
chlor
kyanovodík
sirovodík (sulfan)
silné anorganické kyseliny vyjádřené jako H
3. podskupina
amoniak
anorganické plynné sloučeniny chloru vyjádřené jako HCl
4. skupina
1. podskupina
acetaldehyd
anilin
benzylchlorid
diethylamin
1,2-dichlorethan
1,1-dichlorethylen
dimethylamin
ethanolamin
ethylakrylát
fenol
formaldehyd
kresoly
kyselina akrylová
kyselina mravenčí
merkaptany
methylakrylát
methylamin
nitrobenzen
nitrofenoly
nitrokresoly
nitrotolueny
pyridin
sirouhlík
1,1,2,2-tetrachlorethan
tetrachlorethylen
thioethery
o-toluidin (2-methylanilin)
trichlormethan
trichlorethylen
2. podskupina
benzaldehyd
butylaldehyd
1,4-dichlorbenzen
1,1-dichlorethan
ethylbenzen
furfural (2-furaldehyd)
chlorbenzen
2-chloropren (2-chlor-1,3-butadien)
2-chlorpropan
izopropylbenzen
kyselina octová
methylacetát
methylmetakrylát
1-methylnaftalen
2-methylnaftalen
naftalen
styren
toluen
vinylacetát
xyleny
3. podskupina
aceton
alkylalkoholy
bifenyl
2-butanon
butylacetát
dibutylether
diethylether
difenylether
1,2-dichlorethylen
dichlormethan
diizopropylether
dimethylether
ethylacetát
ethylenglykol
4-hydroxy-4-ethyl-2-pentanon
chlorethan
methylester kyseliny benzoové
4-methyl-2-pentanol
N-methylpyrolidon
olefiny s výjimkou 1,3-butadienu
parafiny s výjimkou methanu
Příl.2
KATEGORIZACE VYBRANÝCH ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ,
SPECIFICKÉ EMISNÍ LIMITY, PŘÍPUSTNÁ TMAVOST KOUŘE A
TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZU VYBRANÝCH ZDROJŮ
ZNEČIŠŤOVÁNÍ
Pro účely této přílohy vyhlášky se užívá označení:
- vztažné podmínky A pro emisní limit, znamenající koncentraci
příslušné látky v suchém plynu za normálních podmínek (101,32
kPa, 0 stC), někdy s udáním referenčního obsahu některé látky v
nosném plynu (obvykle kyslíku)
- vztažné podmínky B pro emisní limit, znamenající koncentraci
příslušné látky ve vlhkém plynu za normálních podmínek (101,32
kPa, 0 stC), někdy s udáním referenčního obsahu některé látky v
nosném plynu (obvykle kyslíku)
- vztažné podmínky C pro emisní limit, znamenající koncentraci
příslušné látky v nosném plynu za obvyklých provozních podmínek.
Označení "nest." u číselných hodnot emisních limitů značí, že pro
uvedenou znečišťující látku se emisní limit nestanovuje.
1. Palivoenergetický průmysl
1.1 Spalování paliv za účelem výroby tepla a/nebo elektřiny v
technologických objektech obsahujících stacionární zařízení o
jmenovitém tepelném výkonu vyšším nebo rovném 0,2 MW (střední
a velké zdroje znečišťování). Stejné emisní limity platí i pro
tatáž zařízení mimo palivoenergetický průmysl.
Emisní limity platí pro vztažné podmínky A a obsah kyslíku v
nosném plynu, uvedeném ve sloupci 7.
+------------+-----------------------------------------------------+----------+
|Instalov. | Emisní limit v (mg/m3) pro | Refer. |
|tepelný +---------+----------+----------+----------+----------+ obsah |
|výkon | tuhé | oxid | oxidy | oxid | organ. | kysl. |
|(MWt) | látky | siřič. | dusíku | uheln. | látky | O2 |
| | TL | SO2 | j. NO2 | CO | j. * C | (%) |
+------------+---------+----------+----------+----------+----------+----------+
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
+------------+---------+----------+----------+----------+----------+----------+
* označuje sumu
1.1.1 Uhelné kotle s granulačním, výtavným a roštovým ohništěm 1), 3)
+------------------------+------+--------+------------+----------+----------+---------+
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
+------------------------+------+--------+------------+----------+----------+---------+
|je větší nebo rovno 0,2 | - | - | 650 | - | nest. | 6 |
| | - | - | 1100 2) | - | -"- | -"- |
|je větší než 0,2 až 1 | - | - | - | nest. | -"- | -"- |
|je větší než 1 až 5 | - | - | - | 650 | -"- | -"- |
|je větší než 0,2 až 5 |250 | - | - | - | -"- | -"- |
|je větší než 0,2 až 50 | - | 2500 | - | - | -"- | -"- |
|je větší než 5 až 50 |150 | - | - | 400 | -"- | -"- |
|je větší než 50 |100 | - | - | 250 | -"- | -"- |
|je větší než 50 až 300 | - | 1700 | - | - | -"- | -"- |
|je větší než 300 | - | 500 | - | - | -"- | -"- |
+------------------------+------+--------+------------+----------+----------+---------+
Odkazy:
1) též granulační nebo roštové kotle s přiřazenými fluidními
reaktory, jejich kombinace s fluidními ohništi nebo
rekonstrukce těchto kotlů s využitím prvků fluidní techniky
2) pro výtavná ohniště
3) platí i pro ostatní tuhá paliva
1.1.2 Kotle spalující dřevo 1)
+------------------------+------+--------+------------+----------+----------+---------+
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
+------------------------+------+--------+------------+----------+----------+---------+
|je větší než 5 | 2) | 2) | 2) | 2) | 50 | 11 |
+------------------------+------+--------+------------+----------+----------+---------+
Odkazy:
1) rovněž tak nekontaminovaný dřevní odpad, kůru a podobné
rostlinné látky
2) emisní limity pro spalování uhlí, odpovídající instalovanému
výkonu
1.1.3 Kotle spalující kapalná paliva
+------------------------+------+--------+------------+----------+----------+---------+
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
+------------------------+------+--------+------------+----------+----------+---------+
|je větší nebo rovno 0,2 | - | - | - | 175 | nest. | 3 |
|je větší než 0,2 až 5 | - | 1) | 500 | - | -"- | -"- |
|je větší než 0,2 až 50 | 100 | - | - | - | -"- | -"- |
|je větší než 5 | - | - | 450 | - | -"- | -"- |
|je větší než 5 až 300 | - | 1700 | - | - | -"- | -"- |
|je větší než 50 | 50 | - | - | - | -"- | -"- |
|je větší než 300 | - | 500 | - | - | -"- | -"- |
+------------------------+------+--------+------------+----------+----------+---------+
Odkazy:
1) obsah síry v palivu max. 1 % hm.
1.1.4 Kotle spalující plynná paliva
+------------------------+------+--------+------------+----------+----------+---------+
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
+------------------------+------+--------+------------+----------+----------+---------+
|je větší nebo rovno 0,2 |50 1) | 35 2) | 200 | 100 | nest. | 3 |
| | |900 3) | 300 4) | | | |
+------------------------+------+--------+------------+----------+----------+---------+
Odkazy:
1) pro plynná paliva z neveřejných distribučních sítí (vyčištěný
koksárenský nebo vysokopecní plyn, bioplyn, propan či butan
nebo jejich směsi, plyn z rafinerií)
2) pro plynná paliva z veřejných distribučních sítí
3) pro plynná paliva mimo paliv z veřejných distribučních sítí a
koksárenského plynu (viz odst. 1.5)
4) při spalování propanu či butanu, nebo jejich směsí
1.1.5 Fluidní kotle spalující fosilní paliva
+------------------------+------+--------+------------+----------+----------+---------+
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
+------------------------+------+--------+------------+----------+----------+---------+
|je větší než 5 až 50 | 100 | 800 | 400 | 250 | nest. | 6 |
| | | 75 % 1)| | | -"- | -"- |
|je větší než 50 | 50 | 500 | 400 | 250 | -"- | -"- |
| | | 75 % 1)| | | -"- | -"- |
|je větší než 5 2) | | | | | -"- | -"- |
+------------------------+------+--------+------------+----------+----------+---------+
Odkazy:
1) nelze-li při spalování tuzemského paliva dosáhnout emisního
limitu při únosném přídavku aditiva, musí být koncentrace
snížena alespoň na 25 % původní hodnoty
2) emisní limity fluidních kotlů se jmenovitým tepelným výkonem
nižším než 5 MWt jsou stejné jako emisní limity klasických
kotlů v závislosti na druhu spalovaného paliva
1.1.6 Kogenerační jednotky s pístovým spalovacím motorem
+------------------------+------+--------+------------+----------+----------+---------+
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
+------------------------+------+--------+------------+----------+----------+---------+
|je větší nebo |130 2)| 3) | 2000 4) | 650 | 150 7) | 5 8) |
| rovno 0,2 1) | | | 4000 5) | | | |
| | | | 500 6) | | | |
+------------------------+------+--------+------------+----------+----------+---------+
Odkazy:
1) kogenerační jednotky jsou tříděny podle příkonu
2) při použití kapalných paliv
3) při použití motorové nafty nesmí celkový obsah síry překročit
0,05 % hm. a v ostatních kapalných palivech 1 % hm.; při
použití plynných paliv nesmí být celkový obsah síry v palivu
vyšší než 2200 mg/m3 v přepočtu na obsah methanu, resp. 60
mg/MJ tepla, přivedeného v palivu
4) u vznětových motorů s tepelným příkonem vyšším než 5 MW
5) u vznětových motorů s tepelným příkonem do 5 MW včetně
6) u zážehových motorů
7) úhrnná koncentrace všech látek s výjimkou metanu při
hmotnostním toku vyšším než 3 kg/h
8) pro oxid uhelnatý a oxidy dusíku platí emisní limit pro suchý
plyn; pro tuhé znečišťující látky a organické látky platí pro
vlhký plyn
1.1.7 Přímotopné teplovzdušné systémy pro vytápění 1)
+------------------------+------+--------+------------+----------+----------+---------+
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
+------------------------+------+--------+------------+----------+----------+---------+
|je větší nebo rovno 0,2 | 2) | 2) | 2) | 2) | nest. | 17 |
+------------------------+------+--------+------------+----------+----------+---------+
Odkazy:
1) systémy, v jejichž zařízení dochází k přímému styku plamene,
resp. míchání horkých spalin s ohřívaným vzduchem, jehož část
současně slouží jako zdroj kyslíku pro spálení paliva; spalovat
se smí jen plynná paliva, která jsou dodávána z veřejných
distribučních sítí, a dále propan, butan nebo jejich směsi a
dále bezolovnatá kapalná paliva s obsahem síry do 0,05 % hm. a
to v souladu s technickými podmínkami stanovenými výrobcem
2) číselné hodnoty emisních limitů pro kotle podle spalovaného
paliva
1.1.8 Plynové turbiny
+------------+-----------------------------------------------------+----------+
|Objemový | Emisní limit v (mg/m3) pro | Refer. |
|tok +---------+----------+----------+----------+----------+ obsah |
|spalin | tuhé | oxid | oxidy | oxid | organ. | kysl. |
|(m3/h) | látky | siřič. | dusíku | uheln. | látky | O2 |
| | TL | SO2 | j. NO2 | CO | j. * C | (%) |
+------------+---------+----------+----------+----------+----------+----------+
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
+------------+---------+----------+----------+----------+----------+----------+
| | | | | | | |
|menší 60000 | 100 1) | 1700 | 350 | 100 | nest. | 15 |
|větší rovno | 50 2) | 1700 | 300 | 100 | nest. | 15 |
|60000 +---------+----------+----------+----------+----------+----------+
+------------+
* označuje sumu
Odkazy:
1) při spalování uhelných suspensí a energetických plynů z
neveřejných distribučních sítí; při spalování kapalných paliv a
topných plynů z veřejných distribučních sítí je emisním limitem
stupeň tmavosti dýmu podle Bacharachovy stupnice, který nesmí
překročit při všech provozních stavech 4. stupeň zčernání
2) při spalování uhelných suspensí a energetických plynů z
neveřejných distribučních sítí; při spalování kapalných paliv a
topných plynů z veřejných distribučních sítí je emisním limitem
stupeň tmavosti dýmu podle Bacharachovy stupnice, který nesmí
překročit při trvalém provozu 2. stupeň zčernání a při
najíždění 3. stupeň zčernání
1.2 Spalování více druhů paliv v jednom zařízení
a) Při spalování více druhů paliv v jednom spalovacím zařízení
tak, že je spalován vždy jeden druh paliva, platí emisní limit
pro použitý druh paliva.
b) Při spalování více druhů paliv v jednom spalovacím zařízení
současně je emisní limit určen emisním limitem paliva, jehož
podíl na tepelném příkonu zařízení činí 75 % a více. Jestliže
podíl na tepelném příkonu zařízení žádného z použitých paliv
nedosahuje této hodnoty, stanoví se emisní limit a referenční
obsah kyslíku váženým průměrem hodnot emisních limitů resp.
hodnot referenčních obsahů kyslíku jednotlivých druhů použitých
paliv, kde vahou je jejich podíl na tepelném příkonu zařízení.
1.3 Integrace kotle s plynovou turbinou
a) Je-li za plynovou turbinou zařazen spalinový kotel bez
přitápění, nebo s přitápěním stejným palivem do výše 20 %
tepelného příkonu plynové turbiny, platí pro tuto konfiguraci
stejné emisní limity, a referenční podmínky jejich stanovení
jako pro plynové turbiny příslušného objemového toku.
b) V případě, že je za plynovou turbinou zařazen spalinový kotel s
přitápěním jiným palivem, nebo jeho tepelný příkon ve stejném
palivu překračuje 20 % tepelného příkonu plynové turbiny,
stanoví se emisní limit a referenční obsah kyslíku váženým
průměrem hodnot platných pro samotnou plynovou turbinu a
samotný kotel podle podílů tepelného příkonu turbiny a
přitápění kotle.
Tepelný příkon zařízení je stanoven výpočtem z výhřevnosti a
množství spalovaného paliva. K tomu účelu se použije hodnota
minimální výhřevnosti paliva zaručovaná jeho výrobcem v
technických normách či podmínkách. Není-li udána, stanoví se jako
součet výhřevností složek paliva, jejichž průměrný obsah v palivu
je stanoven rozborem.
1.4 Třídění a úprava uhlí, briketárny
+--------------------------------------------------------+----------+-----------+
| Emisní limit v (mg/m3) pro | Refer. | |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+ obsah | Vztaž. |
|tuhé | oxid | oxidy | oxid | organ. | kysl. | podm. |
|látky | siřič. | dusíku | uheln. | látky | O2 | |
| TL | SO2 | j. NO2 | CO | j. * C | (%) | |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| |
|a) Třídění a jiná studená úprava uhlí |
| |
| (střední zdroj znečišťování) |
| | | | | | | |
| 100 |nest. | nest. | nest. | nest. | - | B |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| |
|b) Tepelná úprava uhlí (velký zdroj znečišťování) |
| | | | | | | |
| 100 |nest. | nest. | nest. | 50 | 5 | A |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
* označuje sumu
1.5 Výroba koksu (velký zdroj znečišťování s výjimkami, označenými
v textu tabulky)
+--------------------------------------------------------+----------+-----------+
| Emisní limit v (mg/m3) pro | Refer. | |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+ obsah | Vztaž. |
|tuhé | oxid | oxidy | oxid | organ. | kysl. | podm. |
|látky | siřič. | dusíku | uheln. | látky | O2 | |
| TL | SO2 | j. NO2 | CO | j. * C | (%) | |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| |
|Otop koksárenských baterií |
| |
| nest. | 1) | 500 | nest. | nest. | 5 | B |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| |
|Příprava koksovací vsázky (střední zdroj znečišťování) |
| |
| 100 | nest. | nest. | nest. | nest. | - | C |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| |
|Koksování |
| |
| 2) | nest. | nest. | nest. | nest. | - | - |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| |
|Vytlačování koksu |
| |
| 100 3) | nest. | nest. | nest. | nest. | - | B |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| |
|Třídění koksu (střední zdroj znečišťování) |
| |
| 100 | nest. | nest. | nest. | nest. | - | B |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
* označuje sumu
Odkazy:
1) obsah sulfanu (H2S) v topném plynu max. 500 mg/m3
2) přípustné viditelné emise budou pro každou koksárenskou baterii
stanoveny v místním provozním předpisu jako součást technicko-
organizačních opatření (§ 7 odst. 2 zákona o ovzduší)
3) zjišťováno jako denní průměr
Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického
procesu
a) Veškeré úniky znečišťujících látek do ovzduší musí být
minimalizovány odsáváním a odprašováním či hermetizací, je-li
to technicky proveditelné.
b) Plnící plyny (při plnění koksárenských komor) musí odvedeny do
surového koksárenského plynu nebo do jiné koksovací komory.
Podmínky průběhu operačního cyklu musí být stanoveny v místním
provozním předpisu jako součást technicko-organizačních
opatření (§ 7 odst. 2 zákona o ovzduší).
c) Množství tuhých látek vypouštěných do ovzduší je limitováno
hodnotou 0,1 kg/t celkového suchého koksu (cks). Druh a
kvalita hasící vody musí být stanoveny v místním provozním
předpisu jako součást technicko-organizačních opatření (§ 7
odst. 2 zákona o ovzduší).
d) Zařízení chemických provozů koksoven musí být zabezpečeno proti
únikům těkavých látek do venkovního prostředí. Závadné vody z
přímého chlazení plynu nesmí být v přímém styku s ovzduším.
e) Obsah sulfanu (H2S) v koksárenském plynu na výstupu z
chemických provozů nesmí překročit 500 mg/m3. Obsah sulfanu se
zjišťuje trvale provozním měřením.
f) Vypouštění koksárenského plynu do ovzduší není dovoleno.
Podmínky pro jeho případné řízené spalování musí být stanoveny
v místním provozním předpisu jako součást technicko-
organizačních opatření (§ 7 odst. 2 zákona o ovzduší).
1.6 Výroba energetických plynů (generátorový plyn, svítiplyn)
a syntézních plynů (velký zdroj znečišťování)
Aplikují se všeobecně platné emisní limity pro tuhé znečišťující
látky, oxid siřičitý, oxidy dusíku, oxid uhelnatý, sulfan, amoniak
a merkaptany. Vztažné podmínky A.
2. Průmyslová výroba a zpracování kovů
Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického
procesu
a) U diskontinuálních pochodů s proměnlivými emisemi jsou emisní
limity stanoveny pro průměrné parametry technologických
procesů.
b) Veškeré úniky tuhých znečišťujících látek do ovzduší ze zdrojů
specifikovaných v kapitole 2 musí být minimalizovány odsáváním
a odprašováním či hermetizací, je-li to technicky proveditelné.
2.1 Spékání železných a manganových rud (velký zdroj znečišťování
s výjimkami, označenými v textu tabulky)
+--------------------------------------------------------+----------+-----------+
| Emisní limit v (mg/m3) pro | Refer. | |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+ obsah | Vztaž. |
|tuhé | oxid | oxidy | oxid | | kysl. | podm. |
|látky | siřič. | dusíku | uheln. | jiné | O2 | |
| TL | SO2 | j. NO2 | CO | | (%) | |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| |
|Příprava vsázky (střední zdroj znečišťování) |
| |
| 100 | nest. | nest. | nest. | nest. | - | C |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| |
|Spékací pásy aglomerace |
| |
| 100 | 400 | 400 | 6000 1) | 2) | 19 | A |
| | | | 8000 | | | |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| |
|Manipulace se spečencem 3) (střední zdroj znečišťování) |
| |
| 100 | nest. | nest. | nest. | nest. | - | C |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
Odkazy:
1) pro karbonátové rudy
2) rtuť v plynném skupenství max. 1 mg/m3
3) jako chlazení, drcení, mletí, třídění
2.2 Výroba surového železa (velký zdroj znečišťování s výjimkami
označenými v textu tabulky)
+--------------------------------------------------------+----------+-----------+
| Emisní limit v (mg/m3) pro | Refer. | |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+ obsah | Vztaž. |
|tuhé | oxid | oxidy | oxid | | kysl. | podm. |
|látky | siřič. | dusíku | uheln. | jiné | O2 | |
| TL | SO2 | j. NO2 | CO | | (%) | |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| |
|Doprava a manipulace s vysokopecní vsázkou (střední zdroj) |
| |
| 100 | nest. | nest. | nest. | nest. | - | C |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| |
|Odlévání |
| |
| 100 | nest. | nest. | nest. | nest. | - | C |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| |
|Ohřívače větru |
| |
| 100 | 1) | 1) | 6000 | nest. | 7 | A |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
Odkazy:
1) platí emisní limity všeobecně platné
2.3 Výroba oceli (velký zdroj znečišťování s výjimkami, označenými
v textu tabulky)
(Např. konvertory, Siemens-Martinské pece, dvounístějové tandemové
pece, Marz-Bohlenovy pece)
+--------------------------------------------------------+----------+-----------+
| Emisní limit v (mg/m3) pro | Refer. | |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+ obsah | Vztaž. |
|tuhé | oxid | oxidy | oxid | | kysl. | podm. |
|látky | siřič. | dusíku | uheln. | jiné | O2 | |
| TL | SO2 | j. NO2 | CO | | (%) | |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| |
|Doprava a manipulace se vsázkou 1) (střední zdroj) |
| |
| 100 | nest. | nest. | nest. | nest. | - | C |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| |
|Nístějové pece s intenzifikací kyslíkem |
| |
| 75 | 400 | 400 | nest. | nest. | - | C |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| |
|Kyslíkový konvertor |
| |
| 50 2) | nest. | nest. | nest. | nest. | - | C |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| |
|Elektrické obloukové a pánvové pece s hmotností vsázky |
|do 20 tun včetně/nad 20 tun |
| |
|75/50 | nest. | 400 | 1000 | nest. | - | C |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| |
|Elektrické indukční pece s hmotností vsázky nad 5 tun |
| |
| 75 | nest. | nest. | nest. | nest. | - | C |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
Odkazy:
1) dělení těžkého kovového odpadu řezáním kyslíkem je nutno
provádět s odsáváním a následným čištěním odpadního plynu,
pokud je to technicky možné; postup musí být uveden v místním
provozním předpisu jako součást technicko-organizačních
opatření (§ 7 odst. 2 zákona o ovzduší)
2) konvertorový plyn je nutno jímat s ohledem na procesní možnosti
a dále jej využívat; číselná hodnota emisního limitu platí pro
případ, že je vypouštěn do ovzduší
2.4 Výroba odlitků ze slitin železa (velký zdroj znečišťování
s výjimkami, označenými v textu tabulky)
+--------------------------------------------------------+----------+-----------+
| Emisní limit v (mg/m3) pro | Refer. | |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+ obsah | Vztaž. |
|tuhé | oxid | oxidy | oxid | | kysl. | podm. |
|látky | siřič. | dusíku | uheln. | jiné | O2 | |
| TL | SO2 | j. NO2 | CO | | (%) | |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| |
|Doprava a manipulace se vsázkou nebo produktem 1), 5) |
|(střední zdroj znečišťování) |
| |
| 100 | nest. | nest. | nest. | nest. | - | C |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| |
|Tavení v elektrické obloukové peci |
| |
| 75 | nest. | 400 | 1000 | nest. | - | C |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| |
|Tavení v elektrické indukční peci |
|s hmotností vsázky nad 5 tun (střední zdroj znečišťování) |
| |
| 75 | nest. | nest. | nest. | nest. | - | C |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| |
|Kuplovny 2) |
| |
| 100 | nest. | nest. | 1000 3) | nest. | - | C |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| |
|Tavení v rotační bubnové olejové a plynové peci |
|kapalná/plynná paliva |
| |
| 30/20 | 4) | 400 | 300/200 | nest. | - | C |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
Odkazy:
1) včetně ostatních technologických uzlů, jako úpravárenských
zařízení, výroby forem a jader, odlévání, čištění odlitků,
dokončovacích operací
2) plynné znečišťující látky z kychtových plynů musí být podle
technických možností odstraňovány
3) v komíně za rekuperátorem horkovětrných kuploven
4) obsah síry v kapalném palivu max. 1 % hm.
5) plynné anorganické i organické znečišťující látky vznikající
při výrobě forem a jader je nutno zachycovat.
2.5 Úprava rud neželezných kovů
a) emisní limit pro tuhé znečišťující látky . . . . . 50 mg/m3
b) při zpracování rud na získání olova, odchylně od písmene a)
. . . . . 10 mg/m3
2.6 Výroba lehkých a alkalických kovů a jejich slitin 1) (velký
zdroj znečišťování s výjimkami, označenými v textu tabulky)
(hořčík, hliník, berylium, sodík, draslík, ap.)
+--------------------------------------------------------+----------+-----------+
| Emisní limit v (mg/m3) pro | Refer. | |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+ obsah | Vztaž. |
|tuhé | oxid | oxidy | oxid | fluor | kysl. | podm. |
|látky | siřič. | dusíku | uheln. | | O2 | |
| TL | SO2 | j. NO2 | CO | j. HF | (%) | |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| |
|Doprava a manipulace se surovinou nebo produktem |
|(střední zdroj znečišťování) |
| |
| 100 | nest. | nest. | nest. | nest. | - | C |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| |
|Pecní agregáty |
| |
| 50 2) | nest. | nest. | nest. | nest. | - | C |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| |
|Elektrolytická výroba hliníku |
| |
| 30 3) | nest. | nest. | nest. | 2 4) | - | C |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
Odkazy:
1) mimo výrobu hliníku se pro tuhé znečišťující látky při
elektrolytické výrobě aplikují emisní limity všeobecně platné
2) emisní limit pro tuhé znečišťující látky v odpadních plynech z
odsávání 100 mg/m3
3) v odpadním plynu z elektrolyzéru; měrné výrobní emise tuhých
znečišťujících látek, včetně odsávaných výrobních prostor
elektrolysy, zjištěné z denních průměrů, nesmí překročit
hodnotu 5 kg/t hliníku
4) z elektrolyzérů i z výrobních prostor elektrolýzy; měrné
výrobní emise sloučenin fluoru, vyjádřené jako fluorovodík,
včetně odsávání výrobních prostor elektrolysy, zjištěné z
denních průměrů, nesmí překročit hodnotu 0,5 kg/t hliníku.
2.7 Výroba ostatních neželezných kovů a jejich slitin (velký zdroj
znečišťování s výjimkami, označenými v textu tabulky)
+--------------------------------------------------------+----------+-----------+
| Emisní limit v (mg/m3) pro | Refer. | |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+ obsah | Vztaž. |
|tuhé | oxid | oxidy | oxid | | kysl. | podm. |
|látky | siřič. | dusíku | uheln. | jiné | O2 | |
| TL | SO2 | j. NO2 | CO | | (%) | |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| |
|Doprava a manipulace se surovinou nebo produktem |
|(střední zdroj znečišťování) |
| |
| 100 | nest. | nest. | nest. | nest. | - | C |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| |
|Pecní agregáty |
| |
| 100 | nest. | nest. | nest. | nest. | - | C |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
2.8 Výroba ferroslitin (velký zdroj znečišťování s výjimkami,
označenými v textu tabulky)
+--------------------------------------------------------+----------+-----------+
| Emisní limit v (mg/m3) pro | Refer. | |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+ obsah | Vztaž. |
|tuhé | oxid | oxidy | oxid | | kysl. | podm. |
|látky | siřič. | dusíku | uheln. | jiné | O2 | |
| TL | SO2 | j. NO2 | CO | | (%) | |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| |
|Doprava a manipulace se surovinou nebo produktem |
|(střední zdroj znečišťování) |
| |
| 100 | nest. | nest. | nest. | nest. | - | C |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| |
|Pecní agregáty |
| |
| 50 | nest. | nest. | nest. | nest. | - | C |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
2.9 Ostatní speciální hutní výroby (střední zdroje znečišťování)
+--------------------------------------------------------+----------+-----------+
| Emisní limit v (mg/m3) pro | Refer. | |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+ obsah | Vztaž. |
|tuhé | oxid | oxidy | oxid | | kysl. | podm. |
|látky | siřič. | dusíku | uheln. | jiné | O2 | |
| TL | SO2 | j. NO2 | CO | | (%) | |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| |
|Doprava a manipulace se surovinou nebo produktem 1), 2) |
| |
| 100 | nest. | nest. | nest. | nest. | - | C |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| |
|Tavení neželezných kovů a jejich slitin |
| |
| 75 | nest. | nest. | nest. | nest. | - | C |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| |
|Žárové pokovování zinkem |
| |
| - | nest. | nest. | nest. | 10 3) | - | C |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
Odkazy:
1) včetně ostatních technologických uzlů, jako úpravárenských
zařízení, výroby forem a jader, odlévání, čištění odlitků,
dokončovacích operací a pod.
2) plynné anorganické i organické znečišťující látky vznikající
při výrobě forem a jader je nutno zachycovat
3) emisní limit pro zinek
2.10 Povrchová úprava kovů 1) (střední zdroje znečišťování) (např.
moření, galvanické pokovování, fosfatizace, smaltování,
leštění, broušení, tryskání a související operace)
+--------------------------------------------------------+----------+-----------+
| Emisní limit v (mg/m3) pro | Refer. | |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+ obsah | Vztaž. |
|tuhé | oxid | oxidy | oxid | | kysl. | podm. |
|látky | siřič. | dusíku | uheln. | jiné | O2 | |
| TL | SO2 | j. NO2 | CO | | (%) | |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| 100 | nest. | 1500 2) | nest. | 3) | - | C |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
Odkazy:
1) s výjimkou nanášení nátěrových hmot
2) při povrchové úpravě kovů za použití kyseliny dusičné při
kontinuálně pracujícím zařízení (lázních)
3) pro jiné znečišťující látky platí ustanovení § 5 odst. 2 vyhl.
3. Výroba nekovových minerálních produktů (velký zdroj
znečišťování s výjimkami, označenými v textu nebo v textu
tabulky)
3.1 Azbest a výrobky z azbestu
Platí emisní limit všeobecně platný pro azbest.
3.2 Kamenolomy a zpracování kamene, ušlechtilá kamenická výroba,
těžba, úprava a zpracování kameniva - přírodního i umělého
(střední zdroje znečišťování)
Všechna místa a operace, kde dochází k emisím tuhých
znečišťujících látek do ovzduší je nutno, s ohledem na technické
možnosti, vybavit, podle povahy procesu, vodní clonou, skrápěním,
odprašovacím nebo mlžícím zařízením.
3.3 Cement, vápno, magnezit, obalované směsi, tavení surovin
+-------------------------------------------+------------+----------+-----------+
| Emisní limit v (mg/m3) pro | Měrná | Refer. | |
+--------+----------+-----------+-----------+ výrob. | obsah | Vztaž. |
|tuhé | oxid | oxidy | oxid | emise | kysl. | podm. |
|látky | siřič. | dusíku | uheln. | | O2 | |
| TL | SO2 | j. NO2 | CO | (kg/t) | (%) | |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| |
|Výroba cementu |
| |
| 50 1) | 400 2) | 1800 2) | nest. | 1,5 3) | - | C |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| |
|Výroba vápna |
| |
| 50 1) | nest. | 1800 4) | 6) | 1,5 7) | - | C |
| | | 1500 5) | | | | |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| |
|Zpracování magnezitu a výroba bazických žáruvzdorných |
|materiálů, křemence apod. |
| |
| 50 1) | 400 8) | 1500 8) | nest. | 1,5 9) | - | C |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| |
|Obalovny živičných směsí a mísírny živic |
| |
| 20 | 10) | nest. | nest. | nest. | 17 11) | A |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| |
|Tavení surovin v kupolových pecích s tavícím výkonem |
|do 10 t/h včetně/nad 10 t/h |
| |
| 100/75 | nest. | nest. | 12) | nest. | - | C |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
Odkazy:
1) u všech operací, u nichž dochází k úniku TL do okolního
prostředí
2) z výpalu slínku v rotačních pecích
3) měrná výrobní emise TL celé cementárny, vč. skladování a
manipulace se surovinami a výrobky, zjištěná jako roční průměr
na 1 t vypáleného nebo zpracovaného slínku
4) pro rotační pece
5) pro ostatní typy pecí
6) při výrobě vápna v šachtových koksových pecích nesmí být v
odpadních plynech vyšší než 1 % obj.
7) měrná výrobní emise TL celé vápenky, vč. skladování a
manipulace se surovinami a výrobky, zjištěná jako roční průměr
na 1 t vypáleného nebo zpracovaného vápna
8) z výpalu hmoty
9) měrná výrobní emise TL celé výroby, vč. skladování a manipulace
se surovinami a výrobky, zjištěná jako roční průměr na 1 t
vypálené vyrobené hmoty
10) obsah síry v používaném kapalném palivu nesmí být vyšší než
1 % hm.
11) pro míchací zařízení; pro ostatní operace vztažné podmínky C
12) emise oxidu uhelnatého musí být snižovány na nejnižší možnou
úroveň s ohledem na technické možnosti a přiměřenost nákladů
3.4 Sklo, skleněná a minerální vlákna
+--------------------------------------------------------+----------+-----------+
| Emisní limit v (mg/m3) pro | Refer. | |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+ obsah | Vztaž. |
|tuhé | oxid | oxidy | oxid | | kysl. | podm. |
|látky | siřič. | dusíku | uheln. | jiné | O2 | |
| TL | SO2 | j. NO2 | CO | | (%) | |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| |
|Výroba skla a sklářských výrobků, skleněných a ostatních |
|minerálních vláken, smaltových a glazurových frit |
|a skla pro bižuterní zpracování |
| |
| 150 1) | 500 7) | 2500 9) | 800 13) | 10 5) | 13 3) | A |
| 100 2) | 1700 8) | 1100 10) | | 5 6) | 17 4) | A |
| | | 1600 11) | | 50 14) | | |
| | | 12) | | 100 15) | | |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| |
|Výroba minerálních vláken obsahujících organická pojiva |
| |
| 50 16)| nest. | nest. | nest. | 18) | - | C |
| 75 17)| | | | | | |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| |
|Zpracování a zušlechťování skla (leštění, malování, |
|mačkání, tavení z polotovarů aj.) a výroba bižuterie |
|s kapacitou nad 5 tun ročně (střední zdroje) |
| |
| nest. | nest. | nest. | nest. | 7 19) | - | C |
| | | | | 20) | | |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
Odkazy:
1) při hmotnostním toku nižším než 2,5 kg/h
2) při hmotnostním toku rovném nebo vyšším než 2,5 kg/h
3) pro kontinuální tavící agregáty
4) pro diskontinuální tavící agregáty
5) pro olovo, antimon, mangan, vanad, cín, měď při hmotnostním
toku rovném nebo vyšším než 0,05 kg/h
6) pro kobalt, nikl, chrom, arsen, kadmium, selen při hmotnostním
toku rovném nebo vyšším než 0,01 kg/h
7) při spalování zemního plynu
8) pro ostatní paliva
9) regenerační kontinuální tavící agregáty
10) diskontinuální tavící agregáty
11) rekuperační kontinuální tavící agregáty
12) při nitrátovém čeření nesmí příslušná hmotnostní koncentrace
oxidů dusíku překročit dvojnásobek uvedených hodnot
13) při hmotnostním toku vyšším než 5 kg/h
14) sloučeniny fluoru vyjádřené jako fluorovodík, při hmotnostním
toku 0,05 kg/h nebo vyšším
15) sloučeniny chloru vyjádřené jako chlorovodík, při hmotnostním
toku 0,05 kg/h nebo vyšším
16) v odpadních plynech z odsávání, dopravy, manipulace se vsázkou
a ostatních zařízení, které emitují TL
17) v odpadních plynech z usazování, vytvrzování a sušení
minerálních vláken s organickými pojivy
18) pro koncentrace organických látek v odpadních plynech platí
emisní limity všeobecně platné
19) sloučeniny fluoru vyjádřené jako fluorovodík, při hmotnostním
toku 0,05 kg/h nebo vyšším
20) pro ostatní charakteristické znečišťující látky spojené s
daným technologickým postupem platí emisní limity všeobecně
platné
4. Chemický průmysl (velký zdroj znečišťování s výjimkami,
označenými v textu)
4.1. Těžba, doprava, manipulace a skladování ropy a zemního plynu
Při těžbě, dopravě, manipulaci a skladování ropy a zemního plynu
musí být využita všechna technicky dostupná opatření ke snížení
úniků znečišťujících látek do ovzduší.
4.2 Rafinérie ropy, petrochemické zpracování ropy, výroba,
zpracování a skladování petrochemických výrobků a jiných
kapalných organických látek.
4.2.1 Skladování a manipulace
Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického
procesu
a) Při skladování surovin, meziproduktů a výrobků, které mají tlak
par větší než 1,32 kPa při teplotě 20 st.C musí být skladovací
nádrže o objemu nad 1000 m3, nebo skladovací nádrže zdroje s
ročním obratem nad 10 000 m3 uspořádány a vybaveny takto:
- skladovací nádrže s vnější plovoucí střechou opatřeny účinným
primárním a sekundárním těsněním okrajů střechy;
- nádrže s pevnou střechou vybaveny vnitřní plovoucí střechou s
těsněním, které zajistí snížení emisí nejméně o 90 % ve
srovnání s emisemi z nádrže s pevnou střechou bez jakýchkoli
opatření;
- nebo musí být u nádrží s pevnou střechou zajištěno
zachycování, zpětné vracení a odstraňování par uvedených
kapalin s účinností nejméně 99 %. K dosažení této účinnosti
nesmí být použito spalování s výjimkou případů, kdy je zpětné
zkapalňování par nebezpečné, nebo technicky neproveditelné.
Spalování smí být také použito jako druhý stupeň čištění;
- nádrže musí být opatřeny vhodnou izolací a reflexním nátěrem
s nejméně 70 % odrazností sálavého tepla za účelem snížení
objemových změn kapalin v nádržích v důsledku výkyvů venkovní
teploty.
Pro skladovací nádrže zdrojů o objemu do 1000 m3 nebo pro
zdroje s ročním obratem do 10000 m3, platí tato opatření
v přiměřeném rozsahu.
b) Při přečerpávání látek, které mají tlak par větší než 1,32 kPa
při teplotě 20 st.C, například při jejich stáčení z mobilních
zásobníků nebo při plnění mobilních zásobníků ze skladovacích
nádrží, musí být zajištěno zachycování, zpětné vracení a
odstraňování par těchto látek s účinností nejméně 99 % a dále:
- musí být používána čerpadla bez úniku přečerpávaných látek,
například s mechanickou ucpávkou,
- alespoň jedno manipulační zařízení pro plnění mobilních
zásobníků musí být uzpůsobeno k plnění mobilních zásobníků
spodem,
- manipulační zařízení pro plnění mobilních zásobníků vrchem
musí být zajištěno tak, aby konec plnícího potrubí byl během
plnění udržován u dna mobilního zásobníku.
4.2.2 Plyny a páry z výrobních zařízení
Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického
procesu
a) Odpadní plyny, které se tvoří při běžném provozu, najíždění,
odstavování a opravách technologických zařízení a také odpadní
plyny, které se tvoří při regeneraci katalyzátorů, se musí
odvádět k dodatečnému zpracování nebo spalování, případně se
musí využít jiné účinné opatření ke snížení emisí.
b) Ustanovení bodu a) se netýká zařízení pro řešení havarijních
situací, k tomuto účelu zvlášť konstruovaných, jako jsou
pružinové pojistné ventily, pojistné membrány, vodní uzávěry
nebo jiné systémy, jistící zařízení nezávisle na obsluze, pokud
by jejich zachycování, zpětné vracení a následné odstraňování
zhoršilo podmínky bezpečnosti práce.
4.2.3 Sulfan
Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického
procesu
a) Odpadní plyny z odsiřovacích zařízení nebo jiných zdrojů s
hmotnostní koncentrací sulfanu 6000 mg/m3 a vyšší a hmotnostní
tokem sulfanu 80 kg/hod a vyšším, musí být dále zpracovány.
b) Odpadní plyny podle bodu a), které nemohou být dále zpracovány,
musí být zneškodněny jiným způsobem (např. spalováním).
c) Hmotnostní koncentrace sulfanu ve zneškodněném odpadním plynu
nesmí překročit 10 mg/m3.
4.2.4 Regenerace a aktivace katalysátorů pro katalytické štěpení
ve fluidní vrstvě
+--------------------------------------------------------+----------+-----------+
| Emisní limit v (mg/m3) pro | Refer. | |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+ obsah | Vztaž. |
|tuhé | oxid | oxidy | oxid | | kysl. | podm. |
|látky | siřič. | dusíku | uheln. | jiné | O2 | |
| TL | SO2 | j. NO2 | CO | | (%) | |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| 50 | 1700 | 700 | nest. | nest. | 17 | A |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
4.2.5 Odpadní vody
Odpadní vody musí být před přívodem do čistírny odpadních vod
odplyněny. Uniklé plyny musí být zachycovány a zneškodněny.
4.3 Čerpací stanice a zařízení na dopravu pohonných hmot (střední
zdroje znečišťování)
Platí emisní limity všeobecně platné.
4.4 Výroba organických látek
+-----------------------------------------------------+---------+----------+-------+
| Emisní limit v (mg/m3) | | | |
+--------------+--------------------------------------+ | | |
| znečišťující | zjišťovaný v odpadním plynu | Měrná | | |
| látka +-------------+-------------+----------+ výrob. | Vztaž. | |
| | vypouštěném| ze zaříz. | ze | emise | podm. | Pozn. |
| | do | na snižov. | sušáren | | | |
| | ovzduší | emisí | | (g/t) | | |
+--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
+--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+
4.4.1 Výroba 1,2-dichlorethanu a vinylchloridu
+--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
+--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+
|1,2-dichlor- | | | | | | |
|ethan nebo | - | 5 | - | nest. | C | 1) |
|vinylchlorid | | | | | | |
+--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+
Odkazy:
1) odpadní plyny musí být zaváděny do zařízení pro snižování emisí
4.4.2 Výroba polymerů na bázi polyakrylonitrilu
+--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
+--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+
|akrylonitril | - | 0,2 1) | - | nest. | C | 3) |
| | | 5 2) | | | | |
+--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+
|akrylonitril | - | 10 | 20 | nest. | C | 4) |
+--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+
|akrylonitril | - | 10 5) | - | nest. | C | 7) |
| | | 35 6) | | | | |
+--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+
|akrylonitril | - | - | 25 | nest. | C | 8) |
+--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+
Odkazy:
1) ze zařízení na snižování emisí spalováním
2) na výstupu z ostatních zařízení na snižování emisí
3) výroba vláken
4) výroba a zpracování ACN polymerů
5) při mokrém procesu zvlákňování
6) při suchém procesu zvlákňování
7) spřádání vláken
8) výroba ABS polymerů (hmot)
Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického
procesu
Všechny plyny s obsahem akrylonitrilu při spřádání vláken vyšším
než 5 mg/m3, všechny plyny z reaktorů, sběrných nádob na suspenze
a propíracích filtrů, které obsahují akrylonitril a butadien musí
být odváděny a zneškodňovány v zařízení pro snižování emisí.
4.4.3 Výroba PVC
+--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
+--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+
|vinylchlorid | - | 5 | - | nest. | C | 1) |
+--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+
|vinylchlorid | - | - | - | 10 3) | C | 2) |
| | | | | 100 4) | | |
+--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+
Odkazy:
1) odpadní plyny obsahující vinylchlorid musí být odváděny a
čištěny nebo termicky likvidovány
2) zbytkový obsah vinylchloridu v místě přechodu z uzavřeného
systému na úpravu nebo na sušení v otevřeném systému v měsíčním
průměru
3) u hotového výrobku na jednotku PVC
4) v suspenzi polymeru na jednotku PVC
4.4.4 Výroba buničiny, včetně zpracování odpadů z této výroby
+--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
+--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+
|oxid siřičitý | - | - | - | 2000 1) | C | 2) |
+--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+
|sloučeniny | | | | | | |
|síry, vyjádř. | | | | | | |
|jako síra | - | - | - | 350 3) | C | 4) |
+--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+
Odkazy:
1) včetně emisí ze spalování sulfitových výluhů, na jednotku
vyrobené absolutně suché vařákové buničiny
2) při sulfitovém způsobu výroby
3) při centrální likvidaci zapáchajících látek, na jednotku
vyrobené absolutně suché vařákové buničiny
4) u sulfátového způsobu výroby
Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického
procesu
Při výrobě buničiny musí být využita všechna dostupná technická
řešení ke snižování nebo likvidaci zapáchajících látek z
jednotlivých zdrojů emisí (např. varna, odparka, vyvařovací
kolona) a provedeno místní nebo centrální odsávání odplynů do
zařízení pro snižování emisí.
4.4.5 Výroba a zpracování viskózy
+--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
+--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+
|sulfan | - | 10 | - | nest. | C | - |
|sirouhlík | - | 100 | - | nest. | C | |
+--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+
|sulfan | 50 | - | - | nest. | C | 1) |
|sirouhlík | 400 | - | - |200000 2)| C | |
+--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+
|sulfan | | | | | | |
|sirouhlík | 200 3) | - | - | nest. | C | 2) |
+--------------+-------------+-------------+----------+---------+----------+-------+
Odkazy:
1) ve výrobě kordového hedvábí
2) ve výrobě střiže a textilního hedvábí
3) sumárně pro sulfan a sirouhlík
Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického
procesu
a) Odpadní plyny z výroby viskózy, přípravy zvlákňovacích lázní a
podle technických možností i z ostatních operací musí být
odváděny ke zneškodnění do zařízení na snižování emisí
znečišťujících látek.
b) Zvlákňovací stroje při kontinuálním způsobu zvlákňování musí
být uzavřené, vznikající plyny odsávány a zaváděny ke
zneškodnění do zařízení na snižování emisí.
c) Odpadní vody obsahující sulfan a sirouhlík musí být odplyňovány
a odpadní plyny zaváděny ke zneškodnění do zařízení na
snižování emisí.
4.4.6 Výroba přípravků na ochranu rostlin
Hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek obsahujících
látky těžko odbouratelné, lehce akumulovatelné nebo vysoce
jedovaté (vyhláška č. 192/1988 Sb.) v odpadních plynech z výroby,
rozemílání, mísení, balení či přečerpávání prostředků k ochraně
rostlin před škůdci a plevely, nebo k likvidaci škůdců a plevelů,
při hmotnostním toku 25 g/h a větším nesmí překročit hodnotu 5
mg/m3.
4.4.7 Výroba gumárenských pomocných přípravků
Hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v nosném plynu
při výrobě sazí nesmí překročit 20 mg/m3 v žádném z úniků do
ovzduší;
Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického
procesu
a) Výroba sazí musí být vybavena zařízením na dodatečné spalování
odcházejících plynů obsahujících hořlavé látky a neodloučené
zbytky sazí, s tím, že dodatečné spalování musí probíhat při
teplotě nejméně 1100 st.C, 2 % obj. kyslíku ve spalinách; jinak
musí být prováděno katalyticky.
b) Zařízení na spalování plynů musí být provozováno nepřetržitě.
4.4.8 Výroba a zpracování tuků a olejů rostlinného i živočišného
původu (střední zdroj znečišťování)
Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického
procesu
a) Procesní zařízení, včetně skladů, u nichž lze předpokládat
vývin zápachu, musí být umístěna v uzavřených prostorách.
b) Vzduch z těchto prostorů musí být odsáván a zaváděn do zařízení
na čištění odpadních plynů, nebo musí být učiněna jiná opatření
pro snížení emisí.
c) Suroviny, produkty a meziprodukty, u kterých lze předpokládat
vývin zápachu se umísťují v uzavřených a chlazených nádobách.
4.4.9 Výroba klihu a lepidel (střední zdroj znečišťování)
Platí ustanovení odstavce 4.4.8.
4.5 Výroba anorganických látek
+-------------+---------------+----------+-----------+-----------+
|Znečišťující | Emisní limit | Měrná | Vztažné | Pozn. |
|látka | (mg/m3) | výrobní | podm. | |
| | | emise | | |
| | | (kg/t) | | |
+-------------+---------------+----------+-----------+-----------+
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 |
+-------------+---------------+----------+-----------+-----------+
4.5.1 Výroba chloru 1)
+-------------+---------------+----------+-----------+-----------+
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 |
+-------------+---------------+----------+-----------+-----------+
| chlor | 6 2) | 0,003 3) | C | - |
+-------------+---------------+----------+-----------+-----------+
Odkazy:
1) všechny druhy koncových plynů, technologických a odpadních
plynů obsahujících chlor musí být odvedeny a zneškodněny ve
vhodném zařízení k odstranění chloru
2) v nosném plynu z elektrolýzy a katalytické oxidace
3) celoroční průměr emise rtuti z elektrolytických operací,
zjištěný z měsíčních průměrů, na jednotku vyrobeného chloru
4.5.2 Výroba kyseliny chlorovodíkové
+-------------+---------------+----------+-----------+-----------+
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 |
+-------------+---------------+----------+-----------+-----------+
|chlorovodík | 25 | 0,05 1) | C | - |
+-------------+---------------+----------+-----------+-----------+
Odkazy:
1) zjištěná z měsíčního průměru, na jednu tunu kyseliny
chlorovodíkové (36 %)
4.5.3 Výroba síry (Clausův proces) 1)
+-------------+---------------+----------+-----------+-----------+
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 |
+-------------+---------------+----------+-----------+-----------+
|sulfan | 10 2) | 4 4) | C | 3) |
| | | 2 5) | | |
| | | 1,5 6) | | |
+-------------+---------------+----------+-----------+-----------+
Odkazy:
1) odpadní plyny z procesu obsahující sulfan se musí spalovat
2) v nosném plynu z dodatečného spalování
3) výrobní emise sloučenin síry (v přepočtu na elementární síru)
je vyjádřena v procentech a vztažena na 1 tunu vyrobené síry
4) u zařízení s denní skutečnou výrobou do 20 t síry včetně
5) u zařízení s denní skutečnou výrobou vyšší než 20 až do 50 t
síry včetně
6) u zařízení s denní skutečnou výrobou vyšší než 50 t síry
4.5.4 Výroba kapalného oxidu siřičitého
Odpadní plyn z výroby kapalného oxidu siřičitého musí být zaváděn
do zařízení na výrobu kyseliny sírové nebo jiného zpracovatelského
či odsiřovacího zařízení a zneškodněn.
4.5.5 Výroba kyseliny sírové
+-------------+---------------+----------+-----------+-----------+
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 |
+-------------+---------------+----------+-----------+-----------+
|oxidy síry | nest. | 2,2 1) | C | - |
+-------------+---------------+----------+-----------+-----------+
Odkazy:
1) v měsíčním průměru na 1 tunu vyrobené kyseliny sírové (100 %)
4.5.6 Výroba amoniaku
+-------------+---------------+----------+-----------+-----------+
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 |
+-------------+---------------+----------+-----------+-----------+
|amoniak | nest. | 0,2 1) | C | - |
+-------------+---------------+----------+-----------+-----------+
Odkazy:
1) v měsíčním průměru na 1 tunu vyrobeného bezvodého amoniaku
4.5.7 Výroba kyseliny dusičné a jejích solí
+-------------+---------------+----------+-----------+-----------+
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 |
+-------------+---------------+----------+-----------+-----------+
|oxidy dusíku | nest. | 1,6 1) | C | - |
|jako NO2 | | | | |
+-------------+---------------+----------+-----------+-----------+
Odkazy:
1) v měsíčním průměru na 1 tunu vyrobené kyseliny dusičné (65 %)
4.5.8 Výroba průmyslových hnojiv
Pro amoniak, oxidy a další sloučeniny dusíku, sloučeniny síry,
sloučeniny fosforu a tuhé látky platí emisní limity všeobecně
platné.
4.5.9 Výroba a zpracování uhlíkatých materiálů 1)
+---------------+---------------+----------+-----------+-----------+
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 |
+---------------+---------------+----------+-----------+-----------+
|organic. látky | 100 2) | nest. | C | 3) |
+---------------+---------------+----------+-----------+-----------+
|organic. látky | 50 2) | nest. | C | 4) |
+---------------+---------------+----------+-----------+-----------+
|organic. látky | 200 2) | nest. | C | 5) |
+---------------+---------------+----------+-----------+-----------+
|organic. látky | 50 2) | nest. | C | 6) |
+---------------+---------------+----------+-----------+-----------+
Odkazy:
1) pro bezno(a) pyren a další karcinogenní látky platí emisní
limity všeobecně platné
2) organické látky po přepočtu na celkový uhlík
3) z formovacích a mísících zařízení, v nichž se zpracovávají
smola, dehet nebo jiná kapalná pojiva při zvýšené teplotě
4) z jednotlivých komorových pecí, spojených komorových a
tunelových pecí
5) z kruhových pecí pro grafitové elektrody, uhlíkové elektrody a
uhlíkové cihly
6) z impregnačních zařízení, v nichž se používají impregnační
prostředky na bázi dehtu
4.5.10 Výroba titanové běloby, litoponu, stálé běloby (blanc fix),
železitých pigmentů
+---------------+---------------+----------+-----------+-----------+
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 |
+---------------+---------------+----------+-----------+-----------+
|tuhé látky | 150 2) | nest. | C | 1) |
| | 50 3) | | | |
| | 300 4) | | | |
| | 50 5) | | | |
+---------------+---------------+----------+-----------+-----------+
|tuhé látky | 100 | nest. | C | 6) |
+---------------+---------------+----------+-----------+-----------+
|tuhé látky | 100 | nest. | C | 7) |
+---------------+---------------+----------+-----------+-----------+
|tuhé látky | 300 9) | nest. | C | 8) |
| | 100 10) | | | 12) |
| | 100 11) | | | |
| | 50 5) | | | |
+---------------+---------------+----------+-----------+-----------+
Odkazy:
1) při výrobě ilmenitu
2) na výstupu ze sušárny
3) z mlýnského okruhu
4) z kalcinace
5) za látkovým filtrem při konečné úpravě produktu (mletí, třídění
a balení)
6) u provozů výroby litoponu
7) u provozů výroby stálé běloby (blanc fix)
8) při výrobě železitých pigmentů
9) u dehydratačních pecí zelené skalice
10) u sušení zelené skalice v rotačních sušárnách
11) u sušení pigmentu v rotačních sušárnách
12) u kalcinace, kde je odtah zaveden do odlučovače jiné
technologie, smí být kalcinace v provozu pouze za součinnosti
tohoto odlučovacího zařízení
5. Zpracování odpadu
5.1 Velké zdroje znečišťování
5.1.1 Zařízení pro spalování komunálního odpadu
+--------------------------------------------------------+----------+-----------+
| Emisní limit v (mg/m3) pro | Refer. | |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+ obsah | Vztaž. |
|tuhé | oxid | oxidy | oxid | | kysl. | podm. |
|látky | siřič. | dusíku | uheln. | jiné | O2 | |
| TL | SO2 | j. NO2 | CO | | (%) | |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| |
|Zařízení s výkonem do 1 t/h spalovaného odpadu včetně |
| |
| 50 | nest. | nest. | 100 | 20 1) | 17 | A |
| | | | | 30 2) | | |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| |
|Ostatní zařízení |
| |
| 30 | 300 | 350 | 100 | 20 1) | 11 | A |
| | | | | 30 2) | | |
| | | | | 2 3) | | |
| | | | | 0,2 4) | | |
| | | | | 2,0 5) | | |
| | | | | 5,0 6) | | |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
Odkazy:
1) organické sloučeniny vyjádřené jako sumární uhlík
2) plynné sloučeniny chloru vyjádřené jako chlorovodík
3) plynné sloučeniny fluoru vyjádřené jako fluorovodík
4) suma rtuti, thallia a kadmia v plynné, kapalné a tuhé fázi
5) suma arsenu, niklu, chromu a kobaltu v plynné, kapalné a tuhé
fázi
6) suma olova, mědi a manganu v plynné, kapalné a tuhé fázi
Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického
procesu
a) Tato zařízení nejsou určena pro spalování těl či zbytků těl
zvířat.
b) Zásobník musí být proveden tak, aby v něm bylo trvale možno
udržovat podtlak a odsávaný vzduch byl přiváděn do ohniště.
Pokud je spalovací zařízení mimo provoz, musí být vzduch ze
zásobníku vzduchu odváděn do výduchu stanoveného orgánem
ochrany ovzduší.
c) Ve spalovacím prostoru za posledním přívodem vzduchu musí být
zajištěno udržení teploty nejméně 850 st.C a setrvání spalin
při ní po dobu minimálně 2 s při obsahu kyslíku nejméně 6 %
obj.
Pro speciální řešení, například typu pyrolýzních pecí, budou
podmínky spalování stanoveny individuálně orgány ochrany
ovzduší.
d) Zařízení musí být provedeno tak, aby byla zajištěna dostatečná
doba setrvání spalovaného odpadu ve spalovacím prostoru k
dokonalému vyhoření eventuálně tomu musí odpovídat přívod
odpadu do ohniště.
5.1.2 Zařízení pro spalování nebezpečného odpadu
+--------------------------------------------------------+----------+-----------+
| Emisní limit v (mg/m3) pro | Refer. | |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+ obsah | Vztaž. |
|tuhé | oxid | oxidy | oxid | | kysl. | podm. |
|látky | siřič. | dusíku | uheln. | jiné | O2 | |
| TL | SO2 | j. NO2 | CO | | (%) | |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| 30 | 300 | 500 | 100 | 20 1) | 11 | A |
| | | | | 30 2) | | |
| | | | | 2 3) | | |
| | | | | 0,2 4) | | |
| | | | | 2,0 5) | | |
| | | | | 5,0 6) | | |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
Odkazy:
1) organické sloučeniny vyjádřené jako sumární uhlík
2) plynné sloučeniny chloru vyjádřené jako chlorovodík
3) plynné sloučeniny fluoru vyjádřené jako fluorovodík
4) suma rtuti, thallia a kadmia v plynné, kapalné a tuhé fázi
5) suma arsenu, niklu, chromu a kobaltu v plynné, kapalné a tuhé
fázi
6) suma olova, mědi a manganu v plynné, kapalné a tuhé fázi
Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického
procesu
a) Zásobník tuhého odpadu musí být proveden tak, aby v něm bylo
možno trvale udržovat podtlak a odsávaný vzduch byl přiváděn do
ohniště. V případě kapalných odpadů musí být vzdušina, odsávaná
z místa odčerpávání a odvzdušnění nádrží zavedena do
spalovacího prostoru. Pokud je spalovací zařízení mimo provoz,
musí být odsávaný vzduch rozptylován ve výšce, stanovené
orgánem ochrany ovzduší.
b) Zařízení pro spalování nebezpečného odpadu musí být vybavena
dodatečným spalováním. Ve spalovacím prostoru za posledním
přívodem vzduchu musí být udržována taková teplota, která
zajišťuje termickou a oxidační destrukci všech odcházejících
nebezpečných látek (nejméně však 900 st. C) s dobou setrvání
nejméně 1 s při obsahu kyslíku nejméně 6 % obj.
V případě spalování odpadu obsahujícího 1 % hm. a více
halogenovaných organických látek, v přepočtu na chlor, musí být
ve spalovacím prostoru za posledním přívodem vzduchu teplota
zajišťující termickou a oxidační destrukci všech odcházejících
nebezpečných látek (nejméně však 1100 st.C ) s dobou setrvání
2 s při obsahu kyslíku nejméně 6 % obj.
V případě spalování odpadu obsahujícího vysoce stabilní
organické látky, například typu polychlorovaných bifenylů (PCB)
nebo pentachlorfenolu v koncentraci vyšší než 10 mg/kg, musí
být ve spalovacím prostoru za posledním přívodem vzduchu
udržována teplota nejméně 1200 st.C při době setrvávání spalin
v tomto prostoru nejméně 2 s.
Pro speciální řešení, například typu pyrolýzních pecí, budou
podmínky spalování stanoveny individuálně orgány ochrany
ovzduší.
5.2 Střední zdroje znečišťování
5.2.1 Čistírny odpadních vod
Zařízení s projektovanou kapacitou pro 500 a více ekvivalentních
obyvatel nebo určená pro provoz technologií produkujících
znečištění vod.
Páchnoucí látky nesmí být ve vystupující vzdušině obsaženy v
koncentracích obtěžujících obyvatelstvo.
5.2.2 Kompostárny
Zařízení určená pro průmyslové kompostování.
Páchnoucí látky nesmí být ve vystupující vzdušině obsaženy v
koncentracích obtěžujících obyvatelstvo.
6. Ostatní (střední zdroje znečišťování s výjimkami, označenými v
textu)
6.1 Krematoria
Zařízení určená pro spalování mrtvých lidských těl, orgánů a
ostatků.
Platí i pro veterinární spalovny v případě výhradního spalování
těl zvířat a živočišných zbytků.
+--------------------------------------------------------+----------+-----------+
| Emisní limit v (mg/m3) pro | Refer. | |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+ obsah | Vztaž. |
|tuhé | oxid | oxidy | oxid | | kysl. | podm. |
|látky | siřič. | dusíku | uheln. | jiné | O2 | |
| TL | SO2 | j. NO2 | CO | | (%) | |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
| 50 | nest. | 350 | 100 | 15 1) | 17 | A |
| | | | | 30 2) | | |
+--------+----------+-----------+-----------+------------+----------+-----------+
Odkazy:
1) organické sloučeniny vyjádřené jako sumární uhlík
2) plynné sloučeniny chloru a fluoru, vyjádřené jako součet
chlorovodíku a fluorovodíku
Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického
procesu
Ve spalovacím prostoru za posledním přívodem vzduchu musí být
udržována taková teplota, která zajišťuje termickou a oxidační
destrukci všech odcházejících nebezpečných látek (nejméně 850
st.C) s dobou setrvání spalin nejméně 1 s.
Při použití topných olejů nesmí být spalován olej s obsahem síry
vyšším než 1 % hm.
6.2 Stavby a zařízení pro chov hospodářských zvířat
Zařízení s průměrným ročním chovem od 500 kusů skotu, od 5000 kusů
prasat a od 50000 kusů drůbeže jsou velkým zdrojem znečišťování.
Zařízení s průměrným ročním chovem od 180 do 499 kusů skotu, od
500 do 4999 kusů prasat a od 1000 do 49999 kusů drůbeže jsou
středním zdrojem znečišťování.
Platí emisní limit všeobecně platný pro amoniak. Páchnoucí látky
nesmí být ve vystupující vzdušině obsaženy v koncentracích
obtěžujících obyvatelstvo.
6.3 Veterinární asanační zařízení
Zařízení na sběr a zpracování zvířecích těl a výrobu krmiv,
hnojiv nebo technických tuků z vedlejších produktů porážky,
například kostí, chlupů, peří, paroží, drápů, krve apod.
Páchnoucí látky nesmí být ve vystupující vzdušině obsaženy v
koncentracích obtěžujících obyvatelstvo.
6.4 Lakovny
Zařízení a technologie určené pro nanášení kapalných nebo
práškových hmot (například stříkáním, máčením, navalováním,
poléváním, apod.) na různé materiály (například kovy, plasty,
kůži, dřevo, apod.), s výjimkou papíru a lepenky.
Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického
procesu
Použijí se všechny technicky dostupné možnosti k omezení emisí
organických látek, především nátěrové hmoty, chudé na ředidla,
nanášení nátěrových hmot s vysokou účinností, apod. Pro účely
stanovení emisních limitů se za zařízení považuje technologický
celek jednoho technologického systému nátěrových hmot.
Pro lakovny platí vztažné podmínky C.
6.4.1 Lakovny se spotřebou nátěrových hmot větší než 5 kg za den
do celkové roční spotřeby 10 t (střední zdroj znečišťování)
Emisním limitem je hodnota hodinové emise těkavých organických
látek, včetně rozpouštědel, vyjádřená jako celkový uhlík . . . . .
1 kg/h
6.4.2 Lakovny s celkovou roční spotřebou nátěrových hmot vyšší než
10 t (velký zdroj znečišťování)
Hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v odpadních
plynech ze sušáren nebo prostorů pro nanášení nátěrových hmot
nesmí překročit 3 mg/m3.
a) Jednoúčelové proudové lakovny pro seriovou výrobu s roční
spotřebou nátěrových hmot větší než 200 t
Emisním limitem je celková specifická výrobní emise těkavých
organických látek, vyjádřená jako celkový uhlík . . . . . 35 g/m2
Nelze-li této hodnoty dosáhnout, potom nesmí hmotnostní
koncentrace těkavých organických látek v odpadním vzduchu z
prostoru nanášení nátěrových hmot, vyjádřená jako celkový uhlík,
překročit 50 mg/m3.
b) Ostatní lakovny s roční spotřebou nátěrových hmot do 250 t
Emisním limitem je celková specifická výrobní emise těkavých
organických látek, vyjádřená jako celkový uhlík, ve výši
120 g/m2 při nanášení nátěrových hmot s tzv. metalisačním efektem,
60 g/m2 při nanášení nátěrových hmot ve všech ostatních případech
Současně nesmí hmotnostní koncentrace těkavých organických látek v
odpadním vzduchu z prostoru sušení, vyjádřená jako celkový uhlík,
překročit 50 mg/m3.
6.5 Zpracování dřeva
Průmyslové zpracování dřeva (například pily, výroby nábytku,
dřevěných konstrukčních desek) mimo pilařské provozy v tzv.
manipulačních či expedičních skladech (krácení kmenů).
+--------------+---------------+-----------+----------+----------+
| Znečišťující | Emisní limit | Měrná | Vztažné | Pozn. |
| látka | (mg/m3) | výrobní | podm. | |
| | | emise | | |
| | | (kg/t) | | |
+--------------+---------------+-----------+----------+----------+
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 |
+--------------+---------------+-----------+----------+----------+
| tuhé látky | 50 1) | nest. | C | 3) |
| | 10 2) | | | |
+--------------+---------------+-----------+----------+----------+
Odkazy:
1) při všech technologických operacích, mimo broušení
2) při broušení ve výrobě dýh a překližek, ve výrobě desek
a nábytku
3) emisní limity organických látek při výrobě dýh a překližek,
výrobě desek a nábytku se stanoví individuálně s přihlédnutím k
provozním podmínkám
6.6 Polygrafie
Zařízení a technologie určené pro nanášení tiskových barev na
papír, lepenku či materiály z nich vyrobené, nebo použití
obdobných nanášecích technik a materiálů.
+--------------+---------------+-----------+----------+----------+
| Znečišťující | Emisní limit | Měrná | Vztažné | Pozn. |
| látka | (mg/m3) | výrobní | podm. | |
| | | emise | | |
| | | (kg/t) | | |
+--------------+---------------+-----------+----------+----------+
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 |
+--------------+---------------+-----------+----------+----------+
|organic. látky| 50 2) | nest. | C | 1) |
|tuhé látky | 3 | | | |
+--------------+---------------+-----------+----------+----------+
Odkazy:
1) v odpadních plynech z prostor pro nanášení a sušení tiskových
barev
2) vyjádřené jako celkový uhlík
6.7 Odmašťování kovů a elektrosoučástek chlorovanými organickými
rozpouštědly
V odpadních plynech z technologií a zařízení pro odmašťování s
objemem chlorovaných organických rozpouštědel větším než 5 litrů
nesmí při hmotnostním toku jejich par vyšším než 500 g/h překročit
hmotnostní koncentrace par těchto rozpouštědel na výstupu
odsávacího zařízení do ovzduší 100 mg/m3 při vztažných podmínkách
C.
6.8 Čištění textilií, kůží a kožešin organickými rozpouštědly
Pro hodnoty koncentrací platí vztažné podmínky C.
a) Hmotnostní koncentrace par chlorovaných rozpouštědel v plynech
ze sušáren a z pracovního prostředí nesmí při jejich
hmotnostním toku vyšším než 500 g/h překročit 150 mg/m3.
Měrná výrobní emise, zjištěná z měsíčního průměru nesmí
překročit 30 g rozpouštědel na 1 kg čištěných textilií, kůží a
kožešin.
Každé zařízení musí být vybaveno zachycováním koncentrovaných
par.
b) Při čištění oděvů, kůží a kožešin technickým benzínem 150/200,
či obdobnými alkánovými rozpouštědly nesmí hmotnostní
koncentrace par organických látek v nosném plynu překročit 6
g/m3.
Měrná výrobní emise, zjištěná z měsíčního průměru nesmí
překročit 150 g rozpouštědla na 1 kg čištěných textilií, kůží a
kožešin.
7. Nezařazené procesy
Oproti předcházející právní úpravě nejsou v této vyhlášce
jmenovitě kategorizovány procesy, technologie nebo zařízení, u
nichž byly nebo jsou uplatňovány pouze emisní limity všeobecně
platné.
Kategorie zdroje a navazující povinnosti v tomto případě vyplývají
z ustanovení vyhlášky, zejména § 6 a § 5 odst. 2.
Příl.3
EMISNÍ LIMITY VŠEOBECNĚ PLATNÉ
A PŘÍPUSTNÁ TMAVOST KOUŘE
Všechny emisní limity v této příloze platí pro koncentrace ve
vlhkém plynu (+) při normálních podmínkách (tlaku 101,32 kPa a
teplotě 0 st.C).
0. Emisní limity pro znečišťující látky 0. skupiny - základní
znečišťující látky
Znečišťujícími látkami v této skupině jsou:
tuhé znečišťující látky
oxid siřičitý
oxidy dusíku
oxid uhelnatý
a) Emisní limit pro tuhé znečišťující látky
Zdroje znečišťování musí být zřizovány a provozovány tak, aby
při hmotnostním toku tuhých znečišťujících látek 2,5 kg/h a
menším, hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v
nosném plynu nepřekročila hodnotu 200 mg/m3. Při hmotnostním toku
tuhých znečišťujících látek vyšším než 2,5 kg/h nesmí hmotnostní
koncentrace tuhých znečišťujících látek v nosném plynu překročit
hodnotu 150 mg/m3.
b) Emisní limit pro oxid siřičitý
Zdroje znečišťování ovzduší se zřizují a provozují tak, aby
při hmotnostním toku oxidu siřičitého vyšším než 20 kg/h
hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého v nosném plynu
nepřekročila hodnotu 2500 mg/m3.
c) Emisní limit pro oxidy dusíku
Zdroje znečišťování se zřizují a provozují tak, aby při
hmotnostním toku oxidů dusíku vyšším než 10 kg/h hmotnostní
koncentrace oxidů dusíku v nosném plynu nepřekročila hodnotu 500
mg/m3. Hodnoty hmotnostního toku a hmotnostní koncentrace oxidů
dusíku se vyjadřují jako oxid dusičitý.
d) Emisní limit pro oxid uhelnatý
Zdroje znečišťování se zřizují a provozují tak, aby při
hmotnostním toku oxidu uhelnatého vyšším než 5 kg/h hmotnostní
koncentrace oxidu uhelnatého v nosném plynu nepřekročila hodnotu
800 mg/m3
1. Emisní limity pro znečišťující látky 1. skupiny
1. podskupina
azbest
benzo(a) pyren
2-nafthylamin
beryllium a jeho sloučeniny vyjádřené jako Be
kadmium a jeho sloučeniny vyjádřené jako Cd
dibenzoantracen
Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek
vyšším než 1 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní
koncentrace 0,2 mg/m3 těchto znečišťujících látek v nosném plynu.
2. podskupina
arsen a jeho sloučeniny vyjádřené jako As
sloučeniny chromu šestimocného vyjádřené jako Cr
kobalt a jeho sloučeniny vyjádřené jako Co
nikl a jeho sloučeniny vyjádřené jako Ni
Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek
vyšším než 10 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní
koncentrace 2 mg/m3 těchto znečišťujících látek v nosném plynu.
3. podskupina
akrylonitril
benzen
1,3-butadien
1,2-dibromethan
epichlorhydrin
ethylenoxid (oxiran)
hydrazin
propylenoxid
vinylchlorid
Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek
vyšším než 50 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní
koncentrace 5 mg/m3 těchto znečišťujících látek v nosném plynu.
2. Emisní limity pro znečišťující látky 2. skupiny
1. podskupina
rtuť a její sloučeniny vyjádřené jako Hg
thallium a jeho sloučeniny vyjádřené jako Tl
Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek
vyšším než 1 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní
koncentrace 0,2 mg/m3 těchto znečišťujících látek v nosném plynu.
2. podskupina
selen a jeho sloučeniny vyjádřené jako Se
telur a jeho sloučeniny vyjádřené jako Te
Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek
vyšším než 10 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní
koncentrace 2 mg/m3 těchto znečišťujících látek v nosném plynu.
3. podskupina
antimon a jeho sloučeniny vyjádřené jako Sb
cín a jeho sloučeniny vyjádřené jako Sn
fluoridy vyjádřené jako F minus
chrom a jeho sloučeniny (mimo Cr VI) vyjádřené jako Cr
kyanidy vyjádřené jako CN minus
mangan a jeho sloučeniny vyjádřené jako Mn
měď a její sloučeniny vyjádřené jako Cu
olovo a jeho sloučeniny vyjádřené jako Pb
vanad a jeho sloučeniny vyjádřené jako V
zinek a jeho sloučeniny vyjádřené jako Zn
Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek
vyšším než 50 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní
koncentrace 5 mg/m3 těchto znečišťujících látek v nosném plynu.
3. Emisní limity pro znečišťující látky 3. skupiny
1. podskupina
antimonovodík (stibin)
arsenovodík (arsan)
fosforovodík (fosfan)
fosgen
chlorkyan
Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek
vyšším než 10 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní
koncentrace 2 mg/m3 těchto znečišťujících látek v nosném plynu.
2. podskupina
brom a jeho plynné sloučeniny vyjádřené jako HBr
fluor a jeho plynné sloučeniny vyjádřené jako HF
chlor
kyanovodík
sirovodík (sulfan)
silné anorganické kyseliny vyjádřené jako H kromě HCl
Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek
vyšším než 100 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní
koncentrace 10 mg/m3 těchto znečišťujících látek v nosném plynu.
3. podskupina
amoniak
anorganické plynné sloučeniny chloru vyjádřené jako HC
Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek
vyšším než 500 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní
koncentrace 50 mg/m3 všech těchto znečišťujících látek v nosném
plynu.
4. Emisní limity pro znečišťující látky 4. skupiny
1. podskupina
acetaldehyd
anilin
benzylchlorid
diethylamin
1,2-dichlorethan
1,1-dichlorethylen
dimethylamin
ethanolamin
ethylakrylát
fenol
formaldehyd
kresoly
kyselina akrylová
kyselina mravenčí
merkaptany
methylakrylát
methylamin
nitrobenzen
nitrofenoly
nitrokresoly
nitrotolueny
pyridin
sirouhlík
1,1,2,2-tetrachlorethan
tetrachlorethylen
thioethery
o-toluidin (2-methylanilin)
trichlormethan
trichlorethylen
Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek
vyšším než 0,1 kg/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní
koncentrace 20 mg/m3 těchto znečišťujících látek v nosném plynu.
2. podskupina
benzaldehyd
butylaldehyd
1,4-dichlorbenzen
1,1-dichlorethan
ethylbenzen
furfural (2-furaldehyd)
chlorbenzen
2-chloropren (2-chlor-1,3-butadien)
2-chlorpropan
izopropylbenzen
kyselina octová
methylacetát
methylmetakrylát
1-methylnaftalen
2-methylnaftalen
naftalen
styren
toluen
vinylacetát
xyleny
Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek
vyšším než 2 kg/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní
koncentrace 100 mg/m3 těchto znečišťujících látek v nosném plynu.
3. podskupina
aceton
alkylalkoholy
bifenyl
2-butanon
butylacetát
dibutylether
diethylether
difenylether
1,2-dichlorethylen
dichlormethan
diizopropylether
dimethylether
ethylacetát
ethylenglykol
4-hydroxy-4-ethyl-2-pentanon
chlorethan
methylester kyseliny benzoové
4-methyl-2-pentanol
N-methylpyrolidon
olefiny s výjimkou 1,3-butadienu
parafiny s výjimkou methanu
Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek
vyšším než 3 kg/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní
koncentrace 150 mg/m3 těchto znečišťujících látek v nosném plynu.
5. Emisní limity pro tmavost kouře
Nejvyšší přípustná tmavost kouře je optická vlastnost kouře,
vyvolaná pohlcováním světla v kouřové vlečce vystupující z komína.
Vyjadřuje se ve stupních podle Ringelmanna v kouřové vlečce
(stupně 0 - 5). Tmavost kouře lze rovněž vyjádřit na stupni
Bacharacha (0 - 9) či měřením opacity (%), která se měří v
kouřovodu.
Nejvýše přípustná tmavost kouře vypouštěného ze spalovacího
procesu je obecně dána těmito emisními limity:
a) Při spalování paliv nesmí být odcházející kouř tmavší než 2.
stupeň při měření a hodnocení Ringelmannovou stupnicí a
změřená hodnota opacity nesmí být větší než 40 %. Po dobu
roztápění zařízení ze studeného stavu v trvání nejdéle 30
minut, pokud pasport kotle nestanoví jinak, může tmavost kouře
dostoupit až do úrovně stupně 3. Ringelmannovy stupnice nebo
hodnoty 60 % opacity.
b) Při spalování kapalných paliv musí být proces veden tak, aby
kromě podmínek stanovených v předchozím odstavci nebyla při
kontrole obsahu sazí měřením tmavosti skvrn na filtru z
odsátého vzorku podle Bacharacha zjištěna vyšší hodnota než
odpovídá 4. stupni Bacharachovy stupnice při žádném ze tří po
sobě provedených testů a stupni 3. alespoň u dvou ze tří
provedených testů. Při roztápění zařízení ze studeného stavu se
kontrola tmavosti kouře Bacharachovým testem neprovádí.
------------------------------------------------------------------
(+) Je míněna taková vlhkost plynu, která vyplývá z
technologického procesu.
Příl.4
HODNOTY EMISNÍCH FAKTORŮ PRO STANOVENÍ
MNOŽSTVÍ EMISÍ VÝPOČTEM
+-----------+-------------+-----------+-------+---------+-------+-------+-------+------------+
|Druh | Druh |Tepelný |Tuhé | | | | | |
|paliva | topeniště |výkon |látky | SO2 | NOx | CO | CxHy | Jednotka |
| | |kotle | | | | | | |
+-----------+-------------+-----------+-------+---------+-------+-------+-------+------------+
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 |
+-----------+-------------+-----------+-------+---------+-------+-------+-------+------------+
|všechna | | | | | | | | |
|tuhá mimo | | | | | | | | |
|černé uhlí | |jakýkoliv |1,0.Ap | 19,0.Sp | 3,0 | 45,0 | 10,0 | |
|a koks | pevný | | | | | | | |
+-----------+ rošt +-----------+-------+---------+-------+-------+-------+ |
|černé uhlí | | | | | | | | |
|a koks | |jakýkoliv |1,0.Ap | 19,0.Sp | 1,5 | 45,0 | 10,0 | |
+-----------+-------------+-----------+-------+---------+-------+-------+-------+ |
|hnědé uh., | | | | | | | | kg/t |
|proplástek | |do 3 MW |1,9.Ap | 19,0.Sp | 3,0 | 5,0 | 1,5 | spáleného |
|lignit, | | | | | | | | paliva |
|brikety | |větší než | | | | | | |
| | | 3 MW |1,9.Ap | 19,0.Sp | 3,0 | 1,0 | 0,5 | |
+-----------+ pásový +-----------+-------+---------+-------+-------+-------+ |
| | rošt | | | | | | | |
|čer. uhlí | | | | | | | | |
|tříděné a | |do 3 MW |1,7.Ap | 19,0.Sp | 3,0 | 5,0 | 1,5 | |
|prachové, | | | | | | | | |
|jiná tuhá | |větší než | | | | | | |
|paliva | | 3 MW |1,7.Ap | 19,0.Sp | 7,5 | 1,0 | 0,5 | |
+-----------+-------------+-----------+-------+---------+-------+-------+-------+ |
|všechna | pás. rošt | | | | | | | |
|tuhá paliva| s | |5,0.Ap | 19,0.Sp | 3,0 | 1,0 | 0,5 | |
|mimo | pohazov. | | | | | | | |
|černé uhlí +-------------+ +-------+---------+-------+-------+-------+ |
|a koks | pohyblivý | | | | | | | |
| | rošt | | | | | | | |
| | (přesuvný, | | | | | | | |
| | vratný aj.)| |3,5.Ap | 19,0.Sp | 3,0 | 1,0 | 0,5 | |
| | a komb. | | | | | | | |
| | rošt+olej |jakýkoliv | | | | | | |
| | rošt+plyn | | | | | | | |
| +-------------+ +-------+---------+-------+-------+-------+ |
| | granulační | | | | | | | |
| | a komb. | | | | | | | |
| | rošt+práš. | |8,5.Ap | 19,0.Sp | 6,0 | 0,5 | 0,15 | |
| | práš.+plyn | | | | | | | |
| +-------------+ +-------+---------+-------+-------+-------+ |
| | tavící | |5,5.Ap | 19,0.Sp | 15,0 | 0,5 | 0,15 | |
| +-------------+ +-------+---------+-------+-------+-------+ |
| | cyklonové | |1,5.Ap | 19,0.Sp | 27,5 | 0,5 | 0,15 | |
+-----------+-------------+-----------+-------+---------+-------+-------+-------+ |
|černé | pásový | |5,0.Ap | 19,0.Sp | 7,5 | 1,0 | 0,5 | |
|uhlí a | rošt | | | | | | | |
|koks +-------------+ +-------+---------+-------+-------+-------+ |
| | pohyblivý | | | | | | | |
| | rošt | | | | | | | |
| | (přesuvný, | | | | | | | |
| | vratný | |3,5.Ap | 19,0.Sp | 7,5 | 1,0 | 0,5 | |
| | aj.) a | | | | | | | |
| | kombinace | | | | | | | |
| | rošt+olej |jakýkoliv | | | | | | |
| | rošt+plyn | | | | | | | |
| +-------------+ +-------+---------+-------+-------+-------+ |
| | granulační | | | | | | | |
| | a kombin. | | | | | | | |
| | rošt+práš. | |8,5.Ap | 19,0.Sp | 9,0 | 0,5 | 0,15 | |
| | prášek+ | | | | | | | |
| | +plyn | | | | | | | |
| +-------------+ +-------+---------+-------+-------+-------+ |
| | tavící | |5,5.Ap | 19,0.Sp | 15,0 | 0,5 | 0,15 | |
| +-------------+ +-------+---------+-------+-------+-------+ |
| | cyklon | |1,5.Ap | 19,0.Sp | 27,5 | 0,5 | 0,15 | |
+-----------+-------------+-----------+-------+---------+-------+-------+-------+ |
|dřevo | jakékoliv |do 3 MW |12,5 | 1,0 | 3,0 | 1,0 | 1,0 | |
| | |větší než | | | | | | |
| | | 3 MW |15,0 | 1,5 | 3,0 | 1,0 | 1,0 | |
+-----------+-------------+-----------+-------+---------+-------+-------+-------+ |
|těžký a | | | | | | | | |
|stř. topný | jakékoliv |do 100 MW | 2,91 | 20.S | 10.0 | 0,53 | 0,37 | |
|olej | | | | | | | | |
+-----------+-------------+-----------+-------+---------+-------+-------+-------+ |
|lehký | | | | | | | | |
|topný olej | jakékoliv |jakýkoliv | 2,13 | 20.S | 10,0 | 0,59 | 0,41 | |
+-----------+-------------+-----------+-------+---------+-------+-------+-------+ |
|nafta a | | | | | | | | |
|podobná | jakékoliv |jakýkoliv | 1,42 | 20.S | 5,0 | 0,71 | 0,41 | |
|paliva | | | | | | | | |
+-----------+-------------+-----------+-------+---------+-------+-------+-------+ |
|propan a | |do 3 MW | 0,45 | 0,02.S | 2,4 | 0,46 | 0,18 | |
|butan | jakékoliv | | | (0,004) | | | | |
| | |větší než | | | | | | |
| | | 3 MW | 0,42 | 0,02.S | 2,8 | 0,37 | 0,07 | |
| | | | | (0,004) | | | | |
+-----------+-------------+-----------+-------+---------+-------+-------+-------+------------+
|koksárenský| jakékoliv |do 3 MW | 302 | 2,0.S | 1920 | 320 | 128 | kg/10 6 . |
| plyn | | | | (9500) | | | | . m3 |
| | |větší než | | | | | | spáleného |
| | | 3-100 MW | 290 | 2,0.S | 3700 | 270 | 48 | plynu |
| | | | | (9500) | | | | |
+-----------+-------------+-----------+-------+---------+-------+-------+-------+ |
|generátorov| jakékoliv |do 3 MW | 302 | 2,0.S | 1920 | 320 | 128 | |
| plyn | | | | (6500) | | | | |
| | |větší než | | | | | | |
| | | 3-100 MW | 290 | 2,0.S | 3700 | 270 | 48 | |
| | | | | (6500) | | | | |
+-----------+-------------+-----------+-------+---------+-------+-------+-------+ |
|vysokopecní| |do 3 MW | 302 | 2,0.S | 1920 | 320 | - | |
| plyn | jakékoliv | | | (150) | | | | |
| | |větší než | | | | | | |
| | | 3-100 MW | 290 | 2,0.S | 3700 | 270 | - | |
| | | | | (150) | | | | |
+-----------+-------------+-----------+-------+---------+-------+-------+-------+ |
|svítiplyn | jakékoliv |menší než | | | | | | |
| | | 0,2 MW | 20 | 2,0.S | 800 | 320 | 128 | |
| | | | | (85) | | | | |
| | |0,2 - 5 MW | 20 | 2,0.S | 960 | 320 | 128 | |
| | | | | (85) | | | | |
+-----------+-------------+-----------+-------+---------+-------+-------+-------+ |
|zemní plyn | jakékoliv |menší než | | | | | | |
| | | 0,2 MW | 20 | 2,0.S | 1600 | 320 | 128 | |
| | | | | (9,6) | | | | |
| | |0,2 - 5 MW | 20 | 2,0.S | 1920 | 320 | 128 | |
| | | | | (9,6) | | | | |
+-----------+-------------+-----------+-------+---------+-------+-------+-------+------------+
Poznámka: Pokud není znám obsah síry v palivu S, používají se
čísla v závorkách.
Ap - obsah popela v původním vzorku tuhých paliv (% hm.)
Sp - obsah síry v původním vzorku tuhých paliv (% hm.)
S - obsah síry v původním vzorku paliva pro:
- kapalná paliva (% hm.)
- propan-butan (g/kg)
- plynná paliva (mg/m3)
Příl.5
METODY MĚŘENÍ A TECHNICKÉ POŽADAVKY
NA PŘÍSTROJE PRO KONTINUÁLNÍ MĚŘENÍ
I. Metody kontinuální analýzy pro měření
A. Tuhé znečišťující látky
- absorpce beta záření
- fotometrie.
B. Plynné emise
princip metody měřená látka
znečišťující ovzduší
- infračervená
spektrometrie SO2, CO, NOx (NO), Cl minus
- ultrafialová
spektrometrie SO2, NOx (NO), CO
- potenciometrie F minus a Cl minus
- kolorimetrie H2S
- plamenoionizační
detekce uhlovodíky, org. látky
- katalytické
spalování uhlovodíky, org. látky
- chemoluminiscence NOx (NO)
II. Požadavky na přístroje pro kontinuální měření emisí
znečišťujících látek
K měření emisí znečišťujících látek se používají přístroje,
které musí splňovat následující technické parametry:
a) minimální stanovitelné množství do 2 % rozsahu,
b) okolní teplota + 5 st.C do 35 st.C nebo
- 10 st.C do + 55 st.C,
c) teplotní závislost nulového menší jak plus minus 2 %
bodu při změně o 10 st.C z nejcitlivějšího rozsahu
(větší vliv musí být
kompenzován),
d) teplotní závislost menší jak plus minus 3 %
z rozsahu,
citlivost (údaje) větší vliv musí být
při změně o 10 st.C kompenzován,
e) rušivý vliv všech ostatních menší než plus minus 4 %
složek na měření z nejcitliv. rozsahu,
f) 90 % časová hodnota nesmí být větší než
200 sekund včetně
odběr. zařízení,
g) změna nuly během kontrolního
intervalu nesmí být při
nejcitlivějším rozsahu
větší než plus minus 2 %,
h) změna citlivosti za stejné
období nesmí být při
nejcitlivějším rozsahu
větší než plus minus 2 %,
i) odběr vzorku a odběrová zařízení
jsou konstruována tak, že
nedochází k zanášení
pevnými látkami a k sorpcím
měřené látky,
j) nulový a referenční bod musí být během intervalu
kontroly min. 1 x zaznamenán
na registračním zařízení,
k) výrobcem musí být stanoveny intervaly nulování, kalibrace a
údržby.
Příl.6
EKVIVALENTY TOXICITY DIBENZODIOXINŮ A DIBENZOFURANŮ
Ke stanovení součtové hodnoty se hmotnostní koncentrace dále
uvedených polychlorovaných dioxinů a dibenzofuranů před sečtením
násobí uvedenými koeficienty ekvivalentů toxicity:
koeficient
ekvivalentu
toxicity
2, 3, 7, 8, - tetrachlordibenzodioxin (TCDD) 1
1, 2, 3, 7, 8 - pentachlordibenzodioxin (PeCDD) 0,5
1, 2, 3, 4, 7, 8 - hexachlordibenzodioxin (HxCDD) 0,1
1, 2, 3, 7, 8, 9 - hexachlordibenzodioxin (HxCDD) 0,1
1, 2, 3, 6, 7, 8 - hexachlordibenzodioxin (HxCDD) 0,1
1, 2, 3, 4, 6, 7, 8 - heptachlordibenzodioxin (HpCDD) 0,01
- oktachlordibenzodioxin (OCDD) 0,001
2, 3, 7, 8 - tetrachlordibenzofuran (TCDF) 0,1
2, 3, 4, 7, 8 - pentachlordibenzofuran (PeCDF) 0,5
1, 2, 3, 7, 8 - pentachlordibenzofuran (PeCDF) 0,05
1, 2, 3, 4, 7, 8 - hexachlordibenzofuran (HxCDF) 0,1
1, 2, 3, 7, 8, 9 - hexachlordibenzofuran (HxCDF) 0,1
1, 2, 3, 6, 7, 8 - hexachlordibenzofuran (HxCDF) 0,1
2, 3, 4, 6, 7, 8 - hexachlordibenzofuran (HxCDF) 0,1
1, 2, 3, 4, 6, 7, 8 - heptachlordibenzofuran (HpCDF) 0,01
1, 2, 3, 4, 7, 8, 9 - heptachlordibenzofuran (HpCDF) 0,01
- oktachlordibenzofuran (OCDF) 0,001
Příl.7
SEZNAM STÁLÝCH A PROMĚNNÝCH ÚDAJŮ TVOŘÍCÍCH
PROVOZNÍ EVIDENCI
1. Identifikace zdroje znečišťování
Stálé údaje
Údaje o provozovateli
Identifikační číslo provozovatele (IČO, RČ), obchodní jméno a
sídlo nebo jméno, příjmení, bydliště, místo podnikání (okres,
obec, část obce, ulice, číslo orientační, číslo popisné, evidenční
nebo náhradní a PSČ; telefon, fax), statutární zástupce, bankovní
spojení, počet zdrojů.
Údaje o zdroji
Identifikační číslo zdroje (IČZ), kategorie, název a skladba
zdroje (např. kotelna s odlučovači, technologie, doly, lomy,
skládka, hořící plocha, zapařený objem apod.), adresa (okres,
obec, část obce, ulice, číslo orientační, číslo popisné, evidenční
nebo náhradní a PSČ; telefon, fax - pokud se liší od identifikace
provozovatele), číslo katastrálního území, číslo parcely, celkový
instalovaný výkon (MWt) nebo výrobní kapacita, odpovědná osoba.
2. Údaje o technologickém provozu
Stálé údaje:
Identifikační číslo zdroje (IČZ), evidenční číslo technologie,
druh výroby (podle přílohy č. 2 k této vyhlášce), název, výrobce,
rok výroby a uvedení do provozu, životnost, denní a týdenní
rytmus, evidenční čísla komínů nebo výduchů, počet odlučovacích
zařízení a jejich evidenční čísla, uplatněné emisní limity.
a) Údaje o kotlích a procesních ohřevech bez kontaktu s
technologickou látkou
Stálé údaje:
Typ kotle nebo zařízení, výrobce, rok uvedení do provozu,
jmenovitý tepelný výkon, účinnost kotle nebo zařízení podle
výrobce, druh topeniště.
U kotlů ve výrobě elektřiny nebo kombinované výrobě elektřiny a
tepla také instalovaný elektrický výkon.
U kotlů a zařízení spalujících plynná nebo kapalná paliva také
druh, výkon a pracovní přetlak hořáku.
U kotlů a zařízení spalujících současně více druhů paliv také
druhy přídavných paliv a jejich průměrný podíl na tepelném příkonu
zařízení.
Proměnné údaje:
Rok, měsíc, den, čas, provozní hodiny, vyrobené teplo, průměrné
využití jmenovitého tepelného výkonu.
U kotlů ve výrobě elektřiny nebo kombinované výrobě elektřiny a
tepla také vyrobená elektrická energie, průměrné využití
instalovaného elektrického výkonu.
b) Údaje o procesních ohřevech s kontaktem spalin s technologickou
látkou
Stálé údaje:
Druh a charakteristika spalovacího zařízení, jmenovitý tepelný
výkon, počet hořáků, druh, výkon a pracovní přetlak hořáku, název
produktu, měrná jednotka produktu, kapacita výroby.
Proměnné údaje:
Rok, měsíc, den, čas, provozní hodiny, množství vyrobeného
produktu (počet měrných jednotek produktu za daný den, měsíc a
rok).
c) Ostatní technologické procesy
Stálé údaje:
Označení výrobku (produktu), měrná jednotka výrobku, kapacita
výroby, měrná energetická náročnost.
Proměnné údaje:
Rok, měsíc, den, čas, provozní hodiny, množství vyrobeného
produktu (počet měrných jednotek výrobku za daný den, měsíc a
rok).
3. Údaje o palivech a surovinách
a) Údaje o palivech
Stálé údaje:
Identifikační číslo zdroje (IČZ), evidenční číslo technologie.
Proměnné údaje:
Rok, měsíc, den, čas, druh paliva, spotřeba paliva, počet
provozních hodin, jakostní znaky paliva (výhřevnost, obsah vody,
obsah popela a síry v sušině nebo obsah popela a síry v původním
vzorku), emise znečišťujících látek (v souhrnném vyhodnocení).
U kotlů a jiných zařízení spalujících současně více druhů paliv
také: druhy paliv, spotřeba jednotlivých druhů paliv, počet
provozních hodin, jakostní znaky jednotlivých druhů paliv a podíl
jednotlivých druhů paliv na celkovém tepelném příkonu.
b) Údaje o surovinách
Stálé údaje:
Identifikační číslo zdroje (IČZ), evidenční číslo technologie.
Proměnné údaje:
Rok, měsíc, den, čas, název suroviny, měrná jednotka suroviny,
obsah znečišťujících látek v surovině na jednotku (měrná výrobní
emise vztažená na měrnou jednotku suroviny), spotřeba suroviny v
měrných jednotkách, emise znečišťujících látek (v souhrnném
vyhodnocení).
4. Údaje o zařízení k omezování emisí
Stálé údaje:
Identifikační číslo zdroje (IČZ), evidenční číslo technologie.
Evidenční číslo a typ odlučovacího zařízení, počet jednotek,
výrobce, rok uvedení do provozu, druh znečišťující látky,
garantovaná účinnost.
Proměnné údaje:
Evidenční číslo odlučovacího zařízení, čas, druh znečišťující
látky, skutečná účinnost, časové využití v daném intervalu.
5. Údaje o komínech
Stálé údaje:
Identifikační číslo zdroje (IČZ), evidenční číslo technologie.
Evidenční číslo komína (nebo jiného výduchu), výška komína (nebo
jiného výduchu), světlost v koruně komína.
Proměnné údaje:
Evidenční číslo komína, vnitřní plocha v místě měření rychlosti
plynů, průměrná teplota a rychlost plynů protékajících komínem (v
souhrnných vyhodnoceních).
6. Údaje o měření
Stálé údaje:
Identifikační číslo zdroje (IČZ), evidenční číslo technologie.
Proměnné údaje:
Datum, název subjektu provádějícího jednorázové měření nebo
garantujícího kontinuální měření, druh, četnost, podmínky a místo
měření, použitá přístrojová technika a měřící metoda;
název znečišťující látky a její naměřená koncentrace při
referenčních podmínkách, průtok, teplota a tlak nosného plynu,
obsah kyslíku v nosném plynu, koncentrace a hmotnostní tok
zjišťované znečišťující látky, odvozený emisní faktor.
7. Údaje o poruchách a haváriích
Stálé údaje:
Identifikační číslo zdroje (IČZ), evidenční číslo technologie.
Proměnné údaje:
Datum, název zařízení, doba trvání, druh a množství emisí, příčina
havárie, přijatá opatření, hlášení orgánu ochrany ovzduší.
Příl.8
POŽADAVKY NA JAKOST PALIVA DODÁVANÉHO PRO SPALOVÁNÍ
V MALÝCH ZDROJÍCH ZNEČIŠŤOVÁNÍ A OBYVATELSTVU
Limitní měrná sirnatost paliva (g.MJ-1)
- hnědé uhlí tuzemské 1,07
- hnědé uhlí dovážené 0,50
- černé uhlí tuzemské 0,78
- černé uhlí dovážené 0,50
- brikety tuzemské 0,60
- brikety dovážené 0,50
Limitní obsah síry (% hm)
- kapalná paliva 1,0
- topná nafta 0,05
---------------------------------------
Limitní měrná sirnatost paliva je nejvýše přípustný obsah
sloučenin síry vyjádřených jako síra v gramech v palivu v původním
stavu, vztažený na výhřevnost.
Limitní obsah síry v kapalném palivu je nejvýše přípustný
obsah sloučenin síry vyjádřených jako síra v hmotnostních
|
|