Původní Energetický zákon
|
|
|
|
ze dne 2. listopadu 1994
Změna: 83/1998 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST I
OBECNÁ ČÁST
§ 1
Předmět zákona
Tento zákon upravuje podmínky podnikání v elektroenergetice,
plynárenství a teplárenství (dále jen "energetická odvětví"),
jakož i práva a povinnosti fyzických či právnických osob s tím
spojené, a výkon státní správy na tomto úseku.
§ 2
Předmět podnikání
(1) Předmětem podnikání v energetických odvětvích je výroba
elektřiny, plynu nebo tepla a rozvod elektřiny, plynu nebo tepla
fyzickým či právnickým osobám, zajišťované ve veřejném zájmu.
(2) Rozvodem elektřiny, plynu nebo tepla se pro účely tohoto
zákona rozumí přenos, přeprava, uskladňování, přeměna a dodávky
elektřiny, plynu nebo tepla.
§ 3
Autorizace
(1) Podnikat v energetických odvětvích na území České republiky
mohou za podmínek stanovených tímto zákonem fyzické či právnické
osoby pouze na základě státní autorizace (dále jen "autorizace")
udělené Ministerstvem průmyslu a obchodu (dále jen
"ministerstvo").
(2) Autorizace se uděluje na dobu určitou, nejméně na 25 let,
a to na
a) výrobu elektřiny, plynu nebo tepla,
b) rozvod elektřiny, plynu nebo tepla.
(3) Držitel autorizace je oprávněn požádat jeden rok před
uplynutím doby, na níž mu byla autorizace udělena, o prodloužení
autorizace.
(4) Autorizace je nepřenosná na jinou fyzickou či právnickou
osobu.
§ 4
Podmínky udělení autorizace
(1) Podmínkou pro udělení autorizace fyzické osobě je
a) dosažení věku 21 let,
b) způsobilost k právním úkonům,
c) bezúhonnost,
d) trvalý pobyt na území České republiky,
e) odborná způsobilost nebo ustanovení odborného zástupce podle
§ 5.
(2) Podmínkou pro udělení autorizace právnické osobě je
a) sídlo na území České republiky,
b) ustanovení odpovědného zástupce, který splňuje podmínky podle
odstavce 1.
(3) Fyzická či právnická osoba, která žádá o udělení autorizace,
musí prokázat, že má finanční, technické a materiální předpoklady
k zajištění výkonu autorizované činnosti a že touto činností
nedojde k ohrožení zájmů na ochranu životního prostředí podle
právních předpisů.
(4) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten,
kdo byl pravomocně odsouzen
a) pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem
podnikání podle tohoto zákona,
b) pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem
k výkonu autorizované činnosti a osobě podnikatele je obava, že
se dopustí stejného nebo jiného podobného činu při výkonu
autorizované činnosti.
(5) Odbornou způsobilostí se pro účely tohoto zákona rozumí
ukončené vysokoškolské vzdělání technického směru a tři roky praxe
v oboru, nebo úplné střední odborné vzdělání technického směru
s maturitou a šest roků praxe v oboru, u výroby energie do
instalovaného výkonu 1 MW vyučení v oboru a tři roky praxe v oboru
nebo osvědčení o rekvalifikaci k provozování malých energetických
zdrojů.
(6) K udělení autorizace na výrobu elektřiny nebo tepla
v jaderných zařízeních je nezbytný souhlas Státního úřadu pro
jadernou bezpečnost.
(7) Při rozhodování o udělení autorizace se přihlédne
k veřejnému zájmu.
§ 5
Odpovědný zástupce
(1) Odpovědným zástupcem se pro účely tohoto zákona rozumí
fyzická osoba ustanovená držitelem autorizace na výrobu či rozvod
(dále jen "držitel autorizace"), která odpovídá za řádný výkon
autorizované činnosti podle tohoto zákona.
(2) Odpovědný zástupce musí splňovat podmínky pro udělení
autorizace podle § 4 odst. 1.
(3) Funkci odpovědného zástupce lze vykonávat vždy jen pro
jednoho držitele autorizace.
(4) Je-li držitel autorizace právnickou osobou, je vždy povinen
ustanovit odpovědného zástupce.
(5) Odpovědným zástupcem právnické osoby nemůže být člen dozorčí
rady, popř. jiného kontrolního orgánu této právnické osoby.
(6) Je-li držitelem autorizace fyzická osoba, může rovněž
ustanovit odpovědného zástupce, jehož prostřednictvím bude
autorizovanou činnost vykonávat.
(7) Ustanovení odpovědného zástupce držitele autorizace
registruje ministerstvo.
(8) Přestane-li v průběhu výkonu autorizované činnosti odpovědný
zástupce svou funkci vykonávat, musí držitel autorizace do 15 dnů
ustanovit nového odpovědného zástupce. Do doby ustanovení nového
odpovědného zástupce odpovídá za výkon autorizované činnosti
držitel autorizace.
§ 6
Žádost o autorizaci
(1) Písemná žádost o udělení autorizace fyzické osobě obsahuje
a) jméno a příjmení, trvalý pobyt, rodné číslo; ustanoví-li
odpovědného zástupce, též tyto údaje týkající se odpovědného
zástupce a návrh na jeho schválení,
b) předmět, místo a rozsah podnikání, u autorizace na rozvod též
vymezené území,
c) obchodní jméno a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
d) dobu podnikání.
(2) Písemná žádost o udělení autorizace právnické osobě obsahuje
a) obchodní jméno, sídlo a formu právnické osoby,
b) předmět, místo a rozsah podnikání, u autorizace na rozvod též
vymezené území,
c) identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
d) údaje týkající se odpovědného zástupce a návrh na jeho
schválení,
e) dobu podnikání.
(3) K žádosti podle odstavců 1 a 2 se připojí
a) ověřená kopie smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení
právnické osoby, u osob zapsaných v obchodním rejstříku výpis
z obchodního rejstříku,
b) výpis z rejstříku trestů fyzické osoby a odpovědného zástupce
ne starší než šest měsíců,
c) doklady o odborné způsobilosti,
d) doklad o účetní závěrce, která není starší než šest měsíců od
podání žádosti a u právnických osob, které již podnikají, je
ověřena auditorem.
§ 7
Udělení autorizace
(1) Ministerstvo udělí autorizaci, jsou-li splněny podmínky pro
její udělení podle § 4.
(2) Zjistí-li ministerstvo před vydáním rozhodnutí, že žádost
není úplná, poskytne tomu, kdo žádá, přiměřenou lhůtu k odstranění
nedostatků. Současně jej upozorní, že řízení zastaví, pokud v této
lhůtě nedostatky nebudou odstraněny.
(3) Rozhodnutí o udělení autorizace obsahuje:
a) obchodní jméno fyzické či právnické osoby, jíž se autorizace
uděluje,
b) předmět, místo a rozsah podnikání, u autorizace na rozvod též
vymezené území,
c) technické podmínky, které je držitel autorizace povinen při
výkonu autorizované činnosti dodržovat,
d) dobu platnosti autorizace včetně termínu zahájení výkonu
autorizované činnosti,
e) schválení odpovědného zástupce podle § 5 odst. 4 nebo podle §
5 odst. 6.
§ 8
Zánik autorizace
(1) Autorizace zaniká
a) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého,
b) výmazem právnické osoby z obchodního rejstříku,
c) prohlášením konkurzu, zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu
pro nedostatek majetku,
d) uplynutím doby, na kterou byla udělena,
e) rozhodnutím ministerstva o odnětí autorizace.
(2) Ministerstvo autorizaci odejme, zjistí-li, že její držitel
a) přestal splňovat podmínky udělení autorizace podle tohoto
zákona,
b) při výkonu autorizované činnosti závažným způsobem porušuje
právní předpisy o ochraně životního prostředí,
c) porušováním povinností stanovených tímto zákonem ohrožuje
životy, zdraví nebo majetek osob.
(3) Ministerstvo může autorizaci odejmout v případě, že držitel
autorizace nezahájil výkon autorizované činnosti v termínu
stanoveném v rozhodnutí o udělení autorizace.
(4) Ministerstvo autorizaci zruší, požádá-li o to písemně
držitel autorizace.
(5) Požádá-li držitel o zrušení autorizace, je povinen
pokračovat v dodávkách elektřiny, plynu nebo tepla ještě po dobu
šesti měsíců ode dne podání žádosti. Tuto povinnost nemá,
prokáže-li, že není schopen plnit své závazky pro překážky, jež
nastaly nezávisle na jeho vůli a které není s to vlastními silami
překonat.
§ 9
Povinnosti a práva držitele autorizace
(1) Držitel autorizace je povinen zajistit, aby práce spojené
s výkonem autorizované činnosti, vyžadující odbornou způsobilost
podle zvláštních předpisů,1) prováděly pouze osoby mající tuto
odbornou způsobilost.
(2) Držitel autorizace je povinen zajistit, aby technická
zařízení, používaná k výkonu autorizované činnosti, splňovala
požadavky bezpečnosti a spolehlivosti stanovené právními předpisy
na úseku bezpečnosti práce a technickými normami.
(3) Držitel autorizace na rozvod (dále jen "dodavatel") je
povinen, pokud je to technicko-ekonomicky možné, uzavřít s každou
fyzickou či právnickou osobou, která o to požádá, splňuje podmínky
podle tohoto zákona a nachází se v místě výkonu autorizované
činnosti (dále jen "odběratel"), smlouvu o dodávkách vybraného
druhu energie.
(4) Dodávky energie podle uzavřené smlouvy má dodavatel právo
omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu v těchto případech:
a) při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob
a při likvidaci těchto stavů,
b) při stavech nouze podle § 12 odst. 1 nebo činnostech
bezprostředně zamezujících jejich vzniku,
c) při provádění plánovaných rekonstrukcí, oprav, údržbových
a revizních prací,
d) při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních pro rozvod
energie (dále jen "rozvodné zařízení"),
e) při provádění nutných provozních manipulací, a to u elektřiny
nejdéle na 30 minut, u plynu na 48 hodin a u tepla na 16 hodin,
f) při neoprávněném odběru podle zvláštní části tohoto zákona,
g) jestliže odběratel používá při odběru energie zařízení, která
ohrožují životy, zdraví nebo majetek osob,
h) jestliže odběratel používá při odběru energie zařízení, která
ovlivňují kvalitu energie v neprospěch ostatních odběratelů,
nebyla-li učiněna dostupná technická opatření k omezení tohoto
vlivu,
i) na základě pokynu dispečinku podle § 13 odst. 8.
(5) V případech uvedených v odstavci 4 písm. c) je dodavatel
povinen oznámit započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávek
energie způsobem v místě obvyklým, nejméně však 15 dnů předem.
(6) V případech uvedených v odstavci 4 je dodavatel povinen
obnovit dodávku energie bezprostředně po odstranění příčin, které
vedly k jejímu omezení nebo přerušení.
(7) V případech uvedených v odstavci 4 je právo na náhradu škody
a ušlého zisku vyloučeno. To neplatí, nesplní-li držitel
autorizace oznamovací povinnost uloženou podle odstavce 5.
(8) Držitel autorizace na výrobu či rozvod je povinen
a) poskytovat na vyžádání ministerstva informace nezbytné pro
výkon jeho práv a povinností vyplývajících z tohoto zákona,
b) k prověření poskytnutých informací umožnit pověřeným
zaměstnancům ministerstva vstup do objektů, v nichž je prováděn
výkon autorizované činnosti.
(9) Dodavatel je povinen poskytovat fyzickým či právnickým
osobám, které osvědčí právní zájem, informace o umístění
rozvodných zařízení a nezbytné údaje o nich.
(10) Do tří měsíců po udělení autorizace je její držitel povinen
vypracovat havarijní plán pro předcházení a řešení stavů nouze
a předložit jej ministerstvu s výjimkou výroben elektřiny do
instalovaného výkonu 10 MW a soustav zásobování teplem do výkonu
10 MW.
(11) Dodavatel má právo
a) v rozsahu podmínek stanovených územním rozhodnutím a stavebním
povolením zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech
liniová rozvodná zařízení, podpěrné body, přetínat tyto
nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení, pokud je jejich
umístění řešeno v závazné části územně plánovací
dokumentace,
b) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se
zřizováním, provozem, opravami a údržbou rozvodných zařízení,
c) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty ohrožující
bezpečný a spolehlivý provoz rozvodných zařízení v případech,
kdy tak po předchozím upozornění neučinil sám vlastník či
uživatel,
d) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení,
měření, zabezpečování a automatizaci provozu elektrizační,
plynárenské a teplárenské soustavy a k přenosu informací pro
činnost výpočetní techniky a informačních systémů,
e) vstupovat v souladu se zvláštními předpisy do uzavřených
prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánu
Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva
spravedlnosti a provozních zařízení drah, jakož i vstupovat na
nemovitosti, kde jsou umístěna zvláštní zařízení
telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon
autorizované činnosti,
f) při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu odběrných
zařízení odběratelů.
(12) Dodavatel je povinen při výkonu oprávnění podle předchozího
odstavce co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí
a vstup na jejich pozemky jim oznámit. Po skončení prací je
povinen uvést pozemky do předchozího stavu.
(13) Vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku
výkonu práv dodavatele podle odstavce 11 majetková újma nebo
je-li omezen v obvyklém užívání nemovitosti, má právo na
jednorázovou náhradu. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit
u dodavatele, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání
nemovitosti, do šesti měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo
nájemce dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku od vzniku
majetkové újmy nebo omezení užívání nemovitosti, jinak zaniká.
(14) Jestliže není schválena územně plánovací dokumentace
a vlastník dotčeného pozemku není znám nebo určen, nebo proto, že
je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný anebo nedošlo k dohodě
s ním, lze na návrh dodavatele vydat rozhodnutí o zřízení věcného
břemene umožňujícího využití tohoto pozemku, popřípadě jeho části
pro účely uvedené v odstavci 11 písm. a).
------------------------------------------------------------------
1) Např. zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad
bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška
Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č.
50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice,
vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského
úřadu č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová
zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich
bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 554/1990 Sb.
§ 10
Povinnost veřejné služby
(1) Veřejnou službou se pro účely tohoto zákona rozumí povinnost
držitele autorizace poskytovat dodávky elektřiny, plynu nebo tepla
nad rámec vymezený v udělené autorizaci.
(2) V případě naléhavé potřeby ve veřejném zájmu vzniká držiteli
autorizace povinnost veřejné služby na základě rozhodnutí
ministerstva.
(3) Rozhodnutí ministerstva se vydává na dobu určitou, nejdéle
na šest měsíců. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný
účinek.
(4) Prokazatelná ztráta, vzniklá držiteli autorizace převzetím
povinnosti veřejné služby, se hradí z rozpočtu ministerstva.
§ 11
Státní regulace
(1) Držitelé autorizace podléhají státní regulaci (dále jen
"regulace"), kterou vykonává ministerstvo.
(2) Regulací se pro účely tohoto zákona rozumí ovlivňování
výkonu autorizované činnosti, i s ohledem na nové investice do
zdrojů a liniových zařízení podle tohoto zákona, za účelem
nahrazení konkurenčního prostředí.
(3) Ministerstvo je jediným oprávněným orgánem k předkládání
návrhů na změny cen elektřiny, plynu a tepla Ministerstvu
financí.2)
(4) Ministerstvo je oprávněno kontrolovat účelnost vynaložených
nákladů jednotlivých držitelů autorizace na výkon autorizované
činnosti.
(5) Zaměstnanci ministerstva za účelem výkonu regulace mají
právo
a) vstupovat do objektů, v nichž se provádí výkon autorizované
činnosti,
b) nahlížet do účetních a jiných dokladů držitelů autorizace
nezbytných k výkonu regulace a požadovat k nim vysvětlení.
(6) Zaměstnanci ministerstva, kteří získali informace v rámci
výkonu regulace, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech
skutečnostech, o nichž se při své činnosti dozvědí.3)
(7) Postup při výkonu regulace stanoví ministerstvo vyhláškou.
------------------------------------------------------------------
2) Zákon ČNR č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky
v oblasti cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb.
3) § 17 obchodního zákoníku.
§ 12
Stav nouze
(1) Stavem nouze se pro účely tohoto zákona rozumí omezení nebo
přerušení dodávek elektřiny, plynu nebo tepla na celém území České
republiky nebo její části v důsledku
a) živelních událostí,
b) opatření státních orgánů za branné pohotovosti státu,
c) havárií na zařízeních pro výrobu a rozvod energie,
d) dlouhodobého nedostatku zdrojů energie,
e) smogové situace podle zvláštních předpisů,4)
f) teroristického činu.
(2) Při stavech nouze jsou držitelé autorizace a odběratelé
povinni podřídit se omezení spotřeby. Rozsah a způsob omezení
spotřeby stanoví ministerstvo vyhláškou.
(3) Stav nouze pro celé území státu vyhlašuje vláda oznámením
v hromadných sdělovacích prostředcích. Týká-li se stav nouze
určité části území státu, vyhlašuje jej ministerstvo.
(4) Držitelé autorizace jsou povinni bezprostředně po vzniku
havárie či vyhlášení stavu nouze zahájit likvidaci následků
v souladu s havarijními plány.
(5) Dojde-li v důsledku stavu nouze k závažnému narušení
zásobování elektřinou nebo plynem, zejména při rozsáhlých
haváriích na zařízeních pro jejich výrobu a rozvod, jsou držitelé
autorizace, jejichž technické podmínky to umožňují, povinni
podílet se na odstranění havárií a obnovení dodávek.
(6) Odstraňování havárií a obnovení dodávek podle předchozího
odstavce koordinuje ministerstvo, jehož pokyny jsou držitelé
autorizace povinni dodržovat.
(7) Postup při vzniku a odstraňování následků stavu nouze
stanoví ministerstvo vyhláškou.
------------------------------------------------------------------
4) Zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před zněčišťujícími
látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
§ 13
Dispečinky
(1) Rovnováhu mezi zdroji a potřebou energie a bezpečný
a spolehlivý provoz elektrizační a plynárenské soustavy
zabezpečují dispečinky.
(2) Elektrizační soustavou se pro účely tohoto zákona rozumí
vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu a rozvod elektřiny
včetně elektrických přípojek a odběrných elektrických zařízení
a systém řídicí, zabezpečovací a měřicí techniky a zařízení
k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních
systémů.
(3) Plynárenskou soustavou se pro účely tohoto zákona rozumí
vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu a rozvod plynu,
podzemních zásobníků, plynovodních přípojek a odběrných plynových
zařízení včetně systému řídicí, zabezpečovací a měřicí techniky
a zařízení k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky
a informačních systémů.
(4) Dodavatelé, kteří provozují rozvodná zařízení vysokého
a velmi vysokého napětí a rozvodná zařízení o tlakové úrovni nad
0,3 MPa, jsou povinni zřídit a provozovat na svůj náklad
dispečinky, jejichž prostřednictvím řídí vymezený úsek
elektrizační či plynárenské soustavy.
(5) Elektrizační soustavu České republiky řídí ústřední
elektroenergetický dispečink a plynárenskou soustavu České
republiky řídí ústřední plynárenský dispečink (dále jen "ústřední
dispečink"). Ústřední dispečinky jsou povinni zřídit dodavatelé
podle odstavce 4 a držitelé autorizace provozující výrobní
zařízení o jednotkovém výkonu nad 50 MW na základě smluv
o sdružení.
(6) Ústřední dispečinky zajišťují
a) jednotné řízení elektrizační soustavy a plynárenské soustavy
včetně vyhlašování odběrových stupňů při haváriích na výrobních
a rozvodných zařízeních a při stavech nouze,
b) mezinárodní spolupráci energetických odvětví,
c) účelné využívání zdrojů o jednotkovém výkonu nad 50 MW,
rozvodných zařízení o napěťové úrovni 400 kV a 220 kV,
a vybraných rozvodných zařízení 110 kV,
d) účelné využívání zdrojů plynu a rozvodných zařízení plynu
o tlakové úrovni nad 4 MPa, a vybraných rozvodných zařízení
o tlakové úrovni nad 2,5 MPa, včetně podzemních zásobníků plynu
a řízení jejich provozu.
(7) Pravidla dispečerského řízení stanoví dispečerské řády,
které vydá ministerstvo vyhláškou. Dispečerské řády podrobně
upraví přípravu provozu soustav a jejich operativního řízení,
analýzu, kontrolu a vyhodnocování výsledků a jednotný systém
předávání informací v soustavách za běžného provozu a ve stavech
nouze.
(8) Držitelé autorizace a ostatní fyzické či právnické osoby
jsou povinni řídit se pokyny příslušného dispečinku v souladu
s ustanoveními tohoto zákona a schválenými dispečerskými řády.
(9) Držitelé autorizace pro výrobu a rozvod elektřiny či plynu
jsou povinni nahlásit stav nouze podle § 12 odst. 1 písm. a), c),
e) a f) bezprostředně po jeho vzniku ústřednímu dispečinku.
§ 14
Kontrola podnikání v energetických odvětvích
Kontrolu podnikání v energetických odvětvích podle tohoto zákona
provádí Státní energetická inspekce.
ČÁST II
ZVLÁŠTNÍ ČÁST
HLAVA I
ELEKTROENERGETIKA
§ 15
Dodávka elektřiny
(1) Dodavatel je povinen zajistit dodávku elektřiny každému
odběrateli, který
a) má zřízenou elektrickou přípojku a odběrné elektrické zařízení
v souladu s technickými normami a právními předpisy na úseku
bezpečnosti práce,
b) splňuje podmínky týkající se místa, způsobu a termínu připojení
stanovené dodavatelem,
c) má souhlas vlastníka dotčené nemovitosti.
(2) O dodávce elektřiny uzavírá dodavatel s odběratelem na každé
odběrné místo písemnou smlouvu, která musí obsahovat:
a) výkon, množství a časový průběh odběru elektřiny (dále jen
"odběrový diagram"), a to i pro stavy nouze,
b) cenu a způsob platby za odebranou elektřinu včetně záloh,5)
c) způsob měření odebrané elektřiny včetně přístupu dodavatele
k měřicímu zařízení.
(3) Sjednání odběrového diagramu se nevyžaduje u odběratelů ze
sítí nízkého napětí.
(4) Odběratel je povinen
a) zajistit, aby jeho odběrné zařízení připojené na rozvodné
zařízení dodavatele bylo vybaveno dostupnými technickými
prostředky omezujícími vliv zpětného působení na kvalitu
dodávané elektřiny ostatním odběratelům a aby neovlivňovalo
funkci řídicí, měřicí a zabezpečovací techniky a činnost
systému hromadného dálkového ovládání,
b) odebírat elektřinu s hodnotou induktivního účiníku 0,95-1,0,
pokud se dodavatel s odběratelem nedohodnou jinak, s výjimkou
odběrů pro domácnosti; způsob zjišťování a vyhodnocování této
hodnoty stanoví ministerstvo vyhláškou.
(5) Odběratel může provozovat vlastní náhradní nebo jiný zdroj,
pokud je propojen s rozvodným zařízením dodavatele, jakož
i dodávat do tohoto zařízení energii z vlastního zdroje, pouze po
dohodě s dodavatelem.
(6) Na odběrném elektrickém zařízení, kterým prochází neměřená
elektřina, nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího
souhlasu dodavatele.
(7) Dodavatel nepřipojí elektrickou přípojku či odběrné
elektrické zařízení, které neodpovídají technickým normám
a právním předpisům na úseku bezpečnosti práce.
(8) Odběratel se podílí podle výše odebíraného příkonu na účelně
vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a se
zajištěním požadovaného příkonu ve výši vypočtené způsobem
stanoveným vyhláškou.
(9) Odběratel je povinen udržovat odběrné elektrické zařízení ve
stavu, který odpovídá technickým normám a právním předpisům na
úseku bezpečnosti práce, a poskytovat technické údaje o něm
dodavateli.
(10) Při změně napětí, prováděné v zájmu technického rozvoje,
jsou vlastníci připojených odběrných zařízení a spotřebičů povinni
upravit na svůj náklad ve stanovených přiměřených lhůtách svá
odběrná zařízení a spotřebiče tak, aby vyhovovaly uvedeným změnám.
(11) Podrobnější úpravu dodávek elektřiny stanoví ministerstvo
vyhláškou.
------------------------------------------------------------------
5) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994
Sb.
§ 16
Elektrická přípojka
(1) Elektrická přípojka začíná odbočením od rozvodného zařízení
směrem k odběrateli a je určena k připojení odběrného elektrického
zařízení jednoho odběratele.
(2) V elektrické stanici začíná elektrická přípojka odbočením od
spínacích prvků nebo přípojnic, mimo elektrické stanice od
venkovního nebo kabelového vedení.
(3) Elektrická přípojka nízkého napětí končí při venkovním
vedení hlavní domovní pojistkovou skříní, při kabelovém vedení
hlavní domovní kabelovou skříní. Tyto skříně jsou součástí
přípojky. Hlavní domovní pojistková skříň, popřípadě hlavní
domovní kabelová skříň se umísťuje na odběratelově objektu nebo na
hranici či v blízkosti hranice jeho nemovitosti.
(4) Není-li na odběratelově nemovitosti zřízena hlavní domovní
pojistková skříň, končí venkovní přípojka nízkého napětí posledním
podpěrným bodem umístěným na této nemovitosti. Podpěrný bod je
součástí přípojky.
(5) Není-li na odběratelově nemovitosti zřízena hlavní domovní
kabelová skříň, končí elektrická přípojka nízkého napětí na
svorkách hlavního jističe odběrného zařízení nebo v kabelové
skříni uvnitř objektu.
(6) Elektrická přípojka vysokého a velmi vysokého napětí končí
při venkovním vedení kotevními izolátory na odběratelově stanici,
při kabelovém vedení kabelovou koncovkou v odběratelově stanici.
Kotevní izolátory a kabelové koncovky jsou součástí přípojky.
(7) Náklady na zřízení elektrické přípojky hradí ten, v jehož
prospěch byla zřízena, nestanoví-li tento zákon jinak.
(8) Náklady na zřízení přípojky nízkého napětí pro odběry
domácností do vzdálenosti 30 m hradí dodavatel, přistoupí-li
odběratel na způsob a technické podmínky zřízení takovéto
přípojky.
(9) Vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její
zřízení.
(10) Vlastník elektrické přípojky je povinen zajistit její
provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení
života a zdraví či poškození majetku osob.
(11) Dodavatel je povinen za úplatu elektrickou přípojku
provozovat, udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník
požádá.
§ 17
Měření
(1) Odběr elektřiny měří a účtuje dodavatel podle údajů
vlastního měřicího zařízení, které odběrateli na svůj náklad
osadí, zapojí, udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření.
Měřicí transformátory jsou součástí odběrného elektrického
zařízení.
(2) Má-li odběratel pochybnosti o správnosti údajů měření nebo
zjistí-li závadu na měřicím zařízení, má právo nechat je
přezkoušet. Dodavatel je povinen na základě odběratelovy písemné
žádosti k tomuto účelu měřicí zařízení do 15 dnů od jejího
obdržení vyměnit. Odběratel je povinen poskytnout dodavateli
k výměně měřicího zařízení nezbytnou součinnost.
(3) Je-li na měřicím zařízení zjištěna závada, hradí náklady
spojené s jeho přezkoušením a výměnou dodavatel. Není-li závada
zjištěna, hradí tyto náklady odběratel.
(4) Jakýkoliv zásah do měřicího zařízení bez souhlasu jeho
vlastníka se zakazuje.
(5) Dodavatel má právo jednotlivé části měřicího zařízení
zajistit proti neoprávněné manipulaci.
§ 18
Výkup elektřiny
(1) Dodavatel je povinen, pokud je to technicky možné, vykupovat
elektřinu
a) z kombinované výroby tepla a elektřiny v rozsahu odpovídajícím
technologické potřebě výroby tep-la,
b) vyráběnou z obnovitelných a druhotných zdrojů energie.
(2) Náklady spojené s připojením zdroje podle odstavce 1 hradí
vlastník tohoto zařízení.
(3) Způsob připojení zdroje podle odstavce 1 k rozvodnému
zařízení určuje dodavatel.
(4) Cenu vykupované elektřiny ve smyslu odstavce 1 stanoví
cenové předpisy.5)
------------------------------------------------------------------
5) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994
Sb.
§ 19
Ochranná pásma
(1) Zařízení pro výrobu elektřiny (dále jen "výrobní zařízení")
a rozvodná zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy.
(2) Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor
v bezprostřední blízkosti výrobního zařízení a rozvodného
zařízení, určený k zajištění jejich spolehlivého provozu
a k ochraně života, zdraví a majetku osob.
(3) Ochrannými pásmy jsou chráněna venkovní vedení, podzemní
vedení a elektrické stanice.
(4) Ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svislými
rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti
měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na
každou stranu
a) u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně 7 m,
b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně 12 m,
c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně 15 m,
d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně 20 m,
e) u napětí nad 400 kV 30 m.
(5) V lesních průsecích jsou vlastníci a uživatelé nemovitostí
povinni udržovat volný pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně
základů podpěrných bodů.
(6) V ochranném pásmu venkovního vedení je zakázáno
a) zřizovat stavby či umísťovat konstrukce a jiná podobná
zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé nebo výbušné látky,
b) vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m,
c) provádět činnosti ohrožující venkovní vedení, spolehlivost
a bezpečnost jeho provozu nebo životy, zdraví a majetek osob.
(7) Ochranné pásmo podzemního vedení do 110 kV včetně a vedení
řídicí, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách
krajního kabelu, nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního
kabelu.
(8) V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno
a) provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,
b) zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná
zařízení a provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo
podstatně znesnadňovaly přístup k podzemnímu vedení nebo které
by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu,
c) vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy
o celkové hmotnosti nad 3 t.
(9) Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými
rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m kolmo na oplocenou
nebo obezděnou hranici objektu stanice.
(10) V ochranném pásmu elektrické stanice je zakázáno provádět
činnosti, které by mohly mít za následek ohrožení života, zdraví
či majetku osob, bezpečnosti a spolehlivosti provozu stanice, nebo
znemožňující či podstatně znesnadňující její údržbu.
(11) Fyzické nebo právnické osoby, zřizující zařízení napájená
stejnosměrným proudem v bezprostřední blízkosti ochranného pásma
s možností vzniku bludných proudů poškozujících podzemní vedení,
jsou povinny tyto skutečnosti oznámit dodavateli a provést
opatření k jejich omezení.
(12) K ochraně výroben elektřiny se přiměřeně použijí ustanovení
odstavců 9 a 10.
(13) Výjimky z ochranných pásem povoluje ministerstvo.
§ 20
Přeložky rozvodných zařízení
(1) Přeložkou rozvodného zařízení se pro účely tohoto zákona
rozumí dílčí změna trasy vedení nebo přemístění některých prvků
tohoto zařízení.
(2) Přeložku rozvodného zařízení zajišťuje jeho vlastník na
náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal.
(3) Vlastnictví rozvodného zařízení po provedení přeložky se
nemění.
§ 21
Styk rozvodných zařízení s jinými zařízeními
Při styku rozvodných zařízení s komunikacemi, vodními toky,
drahami a jinými zařízeními všeho druhu jsou vlastníci nebo
provozovatelé rozvodných zařízení povinni provádět ve vzájemné
spolupráci dostupná technická opatření k zabezpečení spolehlivosti
a bezpečnosti jejich provozu a možnosti řádného udržování.
§ 22
Neoprávněný odběr elektřiny
(1) Neoprávněným odběrem elektřiny je
a) odběr bez uzavřené smlouvy nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou,
b) odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina,
c) odběr bez měřicího zařízení nebo měřicím zařízením, které
v důsledku zásahu odběratele odběr buď nezaznamenává, nebo
zaznamenává odběr menší než skutečný,
d) odběr měřicím zařízením, které nebylo připojeno dodavatelem
nebo na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné
manipulaci.
(2) Způsob výpočtu škody vzniklé dodavateli neoprávněným odběrem
stanoví ministerstvo vyhláškou.
HLAVA II
PLYNÁRENSTVÍ
§ 23
Dodávka plynu
(1) Dodavatel je povinen zajistit dodávku plynu každému
odběrateli, který
a) má zřízenou plynovodní přípojku a odběrné plynové zařízení
v souladu s technickými normami a právními předpisy na úseku
bezpečnosti práce,
b) splňuje podmínky týkající se místa, způsobu a termínu připojení
stanovené dodavatelem,
c) má souhlas vlastníka dotčené nemovitosti.
(2) O dodávce plynu uzavírá dodavatel s odběratelem na každé
odběrné místo písemnou smlouvu, která musí obsahovat:
a) množství a časový průběh odběru plynu (dále jen "odběrový
diagram"), a to i pro stavy nouze,
b) cenu a způsob platby za odebraný plyn včetně záloh,
c) dohodu o způsobu měření odebraného plynu a přístupu dodavatele
k měřicímu zařízení.
(3) Plynem se pro účely tohoto zákona rozumí zemní plyn,
svítiplyn, koksárenský plyn čistý, degazační a generátorový plyn,
bioplyn, propan, butan a jejich směsi, pokud nejsou přepravovány
v lahvích.
(4) Odběrným plynovým zařízením se pro účely tohoto zákona
rozumí veškerá zařízení počínaje hlavním uzávěrem plynu až
k zařízení pro konečné využití plynu.
(5) Dodavatel nepřipojí plynovou přípojku či odběrné plynové
zařízení, které neodpovídají technickým normám a právním předpisům
na úseku bezpečnosti práce.
(6) Vlastník připojeného odběrného plynového zařízení je povinen
udržovat je ve stavu, který odpovídá příslušným technickým normám
a právním předpisům na úseku bezpečnosti práce.
(7) Na odběrném plynovém zařízení, kterým prochází neměřený
plyn, nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího souhlasu
dodavatele s výjimkou uzavření hlavního uzávěru plynu v případě
hrozící nebo vzniklé havárie.
(8) Odběratel se podílí podle množství odebíraného plynu na
účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením
a se zajištěním požadované dodávky plynu ve výši vypočtené
způsobem stanoveným vyhláškou.
(9) Při změně tlaku nebo druhu plynu prováděné v zájmu
technického rozvoje jsou vlastníci připojených plynových zařízení
a spotřebičů povinni upravit na svůj náklad ve stanovených
přiměřených lhůtách svá odběrná zařízení a spotřebiče tak, aby
vyhovovaly uvedeným změnám.
(10) Podrobnější úpravu dodávek plynu stanoví ministerstvo
vyhláškou.
§ 24
Plynovodní přípojka
(1) Plynovodní přípojka začíná odbočením od rozvodného zařízení
a končí před hlavním uzávěrem plynu, jímž je připojeno odběrné
plynové zařízení v jednom objektu.
(2) Náklady na zřízení plynovodní přípojky hradí ten, v jehož
prospěch byla zřízena.
(3) Vlastníkem plynovodní přípojky je ten, kdo uhradil náklady
na její zřízení.
(4) Vlastník plynovodní přípojky je povinen zajistit její
provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení
života, zdraví či majetku osob.
(5) Dodavatel je povinen za úplatu plynovodní přípojku
provozovat, udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník
požádá.
§ 25
Měření
(1) Odběr plynu měří a účtuje dodavatel podle údajů vlastního
měřicího zařízení (dále jen "plynoměr"), které odběrateli na svůj
náklad osadí, zapojí, udržuje a pravidelně ověřuje správnost
měření.
(2) Má-li odběratel pochybnosti o správnosti údajů měření nebo
zjistí-li na plynoměru závadu, má právo nechat jej přezkoušet.
Dodavatel je povinen na základě odběratelovy písemné žádosti
k tomuto účelu plynoměr do 15 dnů vyměnit. Odběratel je povinen
poskytnout dodavateli k výměně plynoměru nezbytnou součinnost.
(3) Je-li na plynoměru zjištěna závada, hradí náklady spojené
s jeho přezkoušením a výměnou dodavatel. Není-li závada zjištěna,
hradí tyto náklady odběratel.
(4) Jakýkoliv zásah do plynoměru bez souhlasu jeho vlastníka se
zakazuje.
(5) Dodavatel má právo plynoměr včetně jeho připojení zajistit
proti neoprávněné manipulaci.
§ 26
Ochranná pásma
(1) Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy.
(2) Plynárenskými zařízeními se pro účely tohoto zákona rozumí
plynovody, přípojky a technologické objekty.
(3) Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor
v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený
vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynárenského zařízení měřeno
kolmo na jeho obrys, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu.
(4) Ochranná pásma činí
a) u plynovodů a přípojek do průměru
200 mm včetně 4 m,
b) u plynovodů a přípojek od průměru
200 mm do 500 mm včetně 8 m,
c) u plynovodů a přípojek nad průměr
500 mm 12 m,
d) u nízkotlakých a středotlakých plynovodů
a přípojek, jimiž se rozvádějí plyny
v zastaveném území obce 1 m,
e) u technologických objektů 4 m.
(5) Ve zvláštních případech, zejména v blízkosti těžebních
objektů, vodních děl a rozsáhlých podzemních staveb, které mohou
ovlivnit stabilitu uložení plynárenských zařízení, může
ministerstvo stanovit rozsah ochranných pásem až na 200 m.
(6) Stavební činnosti a úpravy terénu v ochranném pásmu lze
provádět pouze s předchozím písemným souhlasem dodavatele, který
odpovídá za provoz příslušného plynárenského zařízení.
(7) U vysokotlakých a velmi vysokotlakých plynovodů v lesních
průsecích jsou vlastníci a uživatelé pozemků povinni udržovat
volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu.
§ 27
Bezpečnostní pásma
(1) Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění
účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života,
zdraví a majetku osob.
(2) Bezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí
prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového
zařízení měřeno kolmo na jeho obrys.
(3) Plynovými zařízeními se pro účely tohoto zákona rozumí
zařízení na výrobu a úpravu plynu, podzemní zásobníky, tlakové
zásobníky zkapalněných plynů, plynojemy, plnírny, zkapalňovací,
odpařovací, kompresorové a regulační stanice, vysokotlaké a velmi
vysokotlaké plynovody.
(4) Zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu lze pouze s předchozím
písemným souhlasem fyzické či právnické osoby, která odpovídá za
provoz příslušného plynového zařízení.
(5) Rozsah bezpečnostních pásem je uveden v příloze tohoto
zákona.
§ 28
Přeložky rozvodných zařízení
(1) Přeložkou rozvodného zařízení se pro účely tohoto zákona
rozumí dílčí změna trasy plynovodu nebo přípojky či přemístění
rozvodného zařízení nebo některých jeho prvků.
(2) Přeložky zajišťuje vlastník rozvodného zařízení na náklady
toho, kdo potřebu přeložky vyvolal.
(3) Vlastnictví rozvodného zařízení se po provedení přeložky
nemění.
§ 29
Neoprávněný odběr
(1) Neoprávněným odběrem plynu je
a) odběr bez uzavřené smlouvy nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou,
b) odběr bez plynoměru nebo s plynoměrem, který v důsledku zásahu
odběratele odběr buď nezaznamenává, nebo zaznamenává odběr
menší než skutečný,
c) odběr s plynoměrem, který nepřipojil dodavatel či na kterém
bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci.
(2) Způsob výpočtu škody vzniklé dodavateli neoprávněným odběrem
stanoví ministerstvo vyhláškou.
HLAVA III
TEPLÁRENSTVÍ
§ 30
Dodávka tepla
(1) Držitel autorizace je povinen zajistit dodávku každému
vlastníku objektu, který
a) má zřízenou teplovodní přípojku a odběrné tepelné zařízení
v souladu s technickými normami a právními předpisy na úseku
bezpečnosti práce,
b) splňuje podmínky týkající se místa, způsobu a termínu připojení
stanovené dodavatelem.
(2) Pro účely tohoto zákona se dodávkou tepla rozumí teplo pro
vytápění, přípravu teplé užitkové vody a jiné využití; teplovodní
přípojkou zařízení, které vede teplonosné médium mezi zařízením
dodavatele a odběratele.
(3) O dodávce tepla uzavírá držitel autorizace s odběratelem na
každé odběrné místo písemnou smlouvu, která musí obsahovat:
a) výkon, množství a časový průběh odběru tepla (dále jen
"odběrový diagram"),
b) cenu a způsob platby za odebrané teplo včetně záloh,
c) dohodu o způsobu měření odebraného tepla pro vytápění
a přípravu teplé užitkové vody a o přístupu držitele autorizace
k měřicím a ovládacím zařízením; v případě, že je měření tepla
pro přípravu teplé užitkové vody měřeno společně pro více
odběrných míst, způsob rozpočítání spotřeby tepla i vody na
jednotlivá odběrná místa,
d) parametry dodávaného a vraceného teplonosného média.
(4) Odběrným tepelným zařízením se pro účely tohoto zákona
rozumí zařízení připojené na rozvod tepla nebo na tepelnou
přípojku, které je určeno pro vnitřní rozvod a spotřebu tepla
v objektu nebo v souboru objektů jednoho odběratele.
(5) Odběratel může provozovat vlastní náhradní nebo jiný zdroj,
který je propojen s rozvodným zařízením, jakož i dodávat do tohoto
zařízení teplo z vlastního zdroje, pouze po dohodě s držitelem
autorizace.
(6) Na odběrném tepelném zařízení, kterým prochází neměřené
teplo, nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího souhlasu
držitele autorizace.
(7) Odběratel se podílí podle výše odebíraného tepelného příkonu
na účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením
a zajištěním dodávek tepla ve výši vypočtené způsobem stanoveným
vyhláškou.
(8) Při změně teplonosného média nebo jeho parametrů, prováděné
v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací a v zájmu
technického rozvoje, jsou vlastníci připojených odběrných
tepelných zařízení a spotřebičů povinni upravit na svůj náklad ve
stanovených přiměřených lhůtách svá zařízení a spotřebiče tak, aby
vyhovovaly uvedeným změnám.
§ 31
Teplovodní přípojka
(1) Teplovodní přípojka začíná odbočením od výrobny tepla nebo
od rozvodného zařízení a končí odběrným tepelným zařízením.
(2) Opravy a údržbu teplovodní přípojky zajišťuje její vlastník.
(3) Držitel autorizace je povinen za úhradu tepelnou přípojku
provozovat, udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník požádá.
(4) Náklady na zřízení přípojky hradí ten, v jehož prospěch byla
zřízena, pokud se s držitelem autorizace nedohodne jinak.
(5) Vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její
zřízení.
§ 32
Měření
(1) Odběr tepla měří a účtuje držitel autorizace podle údajů
vlastního měřicího zařízení, které odběrateli na svůj náklad
osadí, zapojí, udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření.
(2) Má-li odběratel pochybnosti o správnosti údajů měření nebo
zjistí-li závadu na měřicím zařízení, má právo nechat je
přezkoušet. Držitel autorizace je povinen na základě odběratelovy
písemné žádosti měřicí zařízení do 30 dnů od nahlášení závady
přezkoušet, a je-li vadné, vyměnit. Odběratel je povinen
poskytnout držiteli autorizace k výměně měřicího zařízení
nezbytnou součinnost.
(3) Je-li na měřicím zařízení zjištěna závada, hradí náklady
spojené s jeho přezkoušením a výměnou držitel autorizace. Není-li
závada zjištěna, hradí tyto náklady odběratel.
(4) Jakýkoliv zásah do měřicího zařízení bez souhlasu jeho
vlastníka se zakazuje.
(5) Držitel autorizace má právo jednotlivé části měřicího
zařízení zajistit proti neoprávněné manipulaci.
(6) Ministerstvo vydá vyhláškou pravidla pro vytápění a dodávku
teplé užitkové vody včetně rozúčtování nákladů na objekty a mezi
konečné spotřebitele.
§ 33
Výkup tepla
(1) Držitel autorizace, který má vhodné technické podmínky na
rozvod tepla, je povinen vykupovat teplo
a) z kombinované výroby tepla a elektřiny,
b) získané jako vedlejší produkt při technologických procesech.
(2) Tuto povinnost držitel autorizace nemá, pokud by tím došlo
ke zvýšení ceny tepla pro odběratele.
(3) Účelně vynaložené náklady spojené s připojením zdroje podle
odstavce 1 hradí vlastník tohoto zdroje.
§ 34
Ochranná pásma
(1) Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor
v bezprostřední blízkosti zařízení pro výrobu či rozvod tepla
určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života,
zdraví a majetku osob.
(2) Šířka ochranných pásem je vymezena svislými rovinami
vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepla ve
vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení, která činí
2,5 m.
(3) U výměníkových stanic určených ke změně parametrů
teplonosného média v samostatných budovách je ochranné pásmo
vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 2,5
m kolmo na půdorys těchto stanic.
(4) Stavební činnosti a úpravy terénu v ochranných pásmech,
které by mohly ohrozit bezpečný provoz a údržbu zařízení pro
výrobu či rozvod tepla, je možno provádět pouze s předchozím
písemným souhlasem příslušného držitele autorizace, který odpovídá
za provoz těchto zařízení.
(5) Prochází-li zařízení pro rozvod tepla budovami, ochranné
pásmo se nevymezuje. Vlastníci budov jsou však povinni umožnit
držiteli autorizace přístup a provádění nezbytných prací na tomto
zařízení.
§ 35
Přeložky rozvodných zařízení
(1) Přeložkou rozvodného zařízení se pro účely tohoto zákona
rozumí dílčí změna trasy vedení či přemístění některých prvků
tohoto zařízení.
(2) Přeložky rozvodných zařízení zajišťuje jejich vlastník na
náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal.
(3) Vlastnictví rozvodného zařízení se po provedení přeložky
nemění.
§ 36
Neoprávněný odběr tepla
(1) Neoprávněným odběrem tepla je
a) odběr bez uzavřené smlouvy nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou,
b) odběr bez měřicího zařízení nebo přes měřicí zařízení, které
v důsledku zásahu odběratele odběr nezaznamenává nebo
zaznamenává odběr menší než skutečný,
c) odběr měřicím zařízením přemístěným bez souhlasu držitele
autorizace,
d) odběr za měřicím zařízením, na němž bylo porušeno zajištění
proti neoprávněné manipulaci.
(2) Způsob výpočtu škody vzniklé držiteli autorizace
neoprávněným odběrem stanoví ministerstvo vyhláškou.
ČÁST III
STÁTNÍ ENERGETICKÁ INSPEKCE
§ 37
(1) Státní energetická inspekce (dále jen "inspekce") je orgánem
státní správy podřízeným ministerstvu. Člení se na ústřední
inspektorát a územní inspektoráty. Inspekce je právnickou osobou.
(2) V čele ústředního inspektorátu je ústřední ředitel inspekce,
kterého jmenuje a odvolává ministr průmyslu a obchodu. V čele
územního inspektorátu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává
ústřední ředitel inspekce.
(3) Sídla inspektorátů stanoví ústřední ředitel inspekce.
(4) Inspekce je rozpočtovou organizací se sídlem v Praze.
§ 38
Působnost inspekce
(1) Inspekce kontroluje, zda držitelé autorizace dodržují
ustanovení tohoto zákona a předpisů jej provádějících.
(2) Inspekce kontroluje, zda odběratelé dodržují povinnosti
uložené tímto zákonem.
(3) Inspekce kontroluje, zda ostatní fyzické a právnické osoby
dodržují zákazy a omezení v ochranných a bezpečnostních pásmech
podle tohoto zákona.
(4) Inspekce poskytuje bezúplatně odbornou pomoc a konzultace
v rozsahu své působnosti.
§ 39
Pokuty
(1) Inspekce může osobám kontrolovaným podle § 38 odst. 1
ukládat pokuty až do výše 50 mil. Kč za
a) podnikání bez autorizace,
b) porušení povinnosti zajistit výkon autorizované činnosti
prostřednictvím osob s odbornou způsobilostí podle § 9 odst. 1,
c) porušení povinnosti uzavřít smlouvu o dodávkách energie podle
§ 9 odst. 3,
d) překročení povolených omezení nebo přerušení dodávek energie
podle § 9 odst. 4,
e) porušení povinnosti obnovit dodávku bezprostředně po odstranění
příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení podle § 9
odst. 6,
f) porušení povinnosti poskytovat informace nezbytné pro výkon
práv a povinností ministerstva podle § 9 odst. 8,
g) porušení povinnosti podřídit se omezení spotřeby podle § 9
odst. 4 a při stavech nouze podle § 12 odst. 2,
h) porušování pravidel dispečerského řízení podle § 13 odst. 8,
i) porušení povinnosti podle § 15 odst. 1, § 23 odst. 1 a § 30
odst. 1,
j) porušení povinnosti vykupovat elektřinu podle § 18 odst. 1
a teplo podle § 33 odst. 1,
k) porušení zákazu provádět v ochranném a bezpečnostním pásmu
činnosti uvedené v § 19, 26, 27 a 34.
(2) Kontrolovaným osobám podle předchozího odstavce, které
podnikají s instalovaným výkonem elektřiny do 2 MW nebo tepla do
3 MW, lze uložit pokutu až do 1 mil. Kč.
(3) Inspekce může ukládat kontrolovaným osobám podle § 38 odst.
2 pokuty až do výše 50 mil. Kč za
a) porušení povinnosti podřídit se omezení spotřeby podle § 9
odst. 4 a při stavech nouze podle § 12 odst. 2,
b) porušování pravidel dispečerského řízení podle § 13 odst. 8,
c) porušení povinnosti podle § 15 odst. 4,
d) porušení zákazu zasahovat do měřicího zařízení bez souhlasu
jeho vlastníka podle § 17 odst. 4, do plynoměru podle § 25
odst. 4 a měřidla tepla podle § 32 odst. 4,
e) porušení zákazu provádět v ochranném a bezpečnostním pásmu
činnosti uvedené v § 19, 26, 27 a 34,
f) neoprávněný odběr až do výše dvojnásobné ceny průměrného
odběratelova ročního odběru elektřiny, plynu nebo tepla.
(4) V případě, že jde o odběratele, který nemá uzavřenou smlouvu
s dodavatelem a nemá měřicí zařízení, lze uložit pokutu až do 5
mil. Kč.
(5) V případě, že je odběratelem fyzická osoba, která nepodniká
podle tohoto zákona ani podle jiných právních předpisů, lze podle
odstavce 3 uložit pokutu až do výše 100 000 Kč.
(6) Inspekce může ukládat kontrolovaným osobám podle § 38 odst.
3 pokuty za porušení zákazu provádět v ochranném a bezpečnostním
pásmu činnosti uvedené v § 19, 26, 27 a 34 do výše 50 mil. Kč.
(7) Kopii rozhodnutí o uložení pokuty s doložkou vykonatelnosti
zašle inspekce místně příslušnému finančnímu úřadu.
§ 40
Lhůty pro ukládání pokut
Pokuty lze uložit do jednoho roku ode dne zjištění porušení
povinnosti, nejpozději však do tří let, kdy k porušení povinnosti
došlo.
§ 41
Výnosy pokut
Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu. Jejich správu vykonává
inspekce.
§ 42
Výkon kontroly podle § 38 odst. 2 a 3 v objektech a zařízeních
Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva
spravedlnosti a Bezpečnostní informační služby provádí tyto orgány
v rozsahu a způsobem dohodnutým s ministerstvem.
§ 43
Na řízení o ukládání pokut se vztahuje správní řád6) s tím, že
o odvolání proti jejich uložení ředitelem územního inspektorátu
rozhoduje ústřední ředitel inspekce, a o odvolání proti jejich
uložení ústředním ředitelem inspekce ministr průmyslu a obchodu.
------------------------------------------------------------------
6) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
§ 44
Práva a povinnosti Státní energetické inspekce, zřízené zákonem
č. 88/1987 Sb., o státní energetické inspekci, včetně majetkových
a jiných práv a závazků, přecházejí na inspekci.
ČÁST IV
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 45
Společná a přechodná ustanovení
(1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, postupuje se při
rozhodování o právech a povinnostech fyzických či právnických osob
podle správního řádu.
(2) Fyzické či právnické osoby, které podnikají v energetických
odvětvích podle dosavadních předpisů, musí do jednoho roku ode dne
účinnosti tohoto zákona požádat o udělení autorizace, pokud chtějí
dále podnikat.
(3) Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich
užívání, která vznikla před účinností tohoto zákona, zůstávají
nedotčena.
(4) Ochranná pásma stanovená podle dosavadních předpisů
a výjimky z ustanovení o ochranných pás-mech udělené podle
dosavadních předpisů zůstávají zachovány i po účinnosti tohoto
zákona.
(5) Při změně napětí elektřiny, při změně tlaku nebo druhu plynu
a při změně teplonosného média nebo jeho parametrů, zahájené před
účinností tohoto zákona, se postupuje podle dosavadních právních
předpisů.
(6) Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení § 3 až 8, 11, 12,
13, 15, 22, 23, 29, 30, 32 a 36 a ke stanovení způsobu a výše
náhrad za omezení vlastnických práv podle § 19 odst. 5 a § 26
odst. 7.
§ 46
Závěrečná ustanovení
Zrušují se:
1. Zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny
(elektrizační zákon).
2. Zákon č. 67/1960 Sb., o výrobě, rozvodu a využití topných
plynů (plynárenský zákon).
3. Zákon č. 88/1987 Sb., o státní energetické inspekci.
4. Zákon č. 89/1987 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě tepla.
5. Vládní nařízení č. 80/1957 Sb., kterým se provádí zákon č.
79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny
(elektrizační zákon).
6. Vyhláška Ministerstva energetiky č. 9/1958 Ú. l., kterou se
provádějí některá ustanovení zákona č. 79/1957 Sb.
7. Vyhláška Ministerstva energetiky č. 10/1958 Ú. l.,
o jednotných podmínkách pro připojování odběrných elektrických
zařízení k zařízením pro veřejný rozvod elektřiny.
8. Vyhláška Ministerstva energetiky a vodního hospodářství č.
137/1958 Ú. l., o podmínkách styku energetických děl
s komunikacemi, vedeními všech druhů, vodami,
vodohospodářskými díly a zařízeními.
9. Vyhláška Ministerstva paliv a energetiky č. 153/ /1961 Sb.,
o změně šířky ochranného pásma elektrického vedení vysokého
napětí.
10. Vyhláška Federálního ministerstva paliv a energetiky č.
140/1978 Sb., o dodávce elektřiny obyvatelstvu.
11. Vyhláška Federálního ministerstva paliv a energetiky č.
140/1979 Sb., o dodávce plynu obyvatelstvu.
12. Vyhláška Federálního ministerstva paliv a energetiky č.
175/1975 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení
plynárenského zákona, ve znění vyhlášky č. 18/1986 Sb.
13. Vyhláška Federálního ministerstva paliv a energetiky č.
92/1987 Sb., kterou se provádí zákon o státní energetické
inspekci.
§ 47
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995.
Uhde v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.
Příl.
Bezpečnostní pásma plynových zařízení
druh zařízení velikost pásma
Podzemní zásobníky 250 m
Tlakové zásobníky zkapalněných plynů
do vnitřního obsahu nad 5 m3 do 20 m3 20 m
nad 20 m3 do 100 m3 40 m
nad 100 m3 do 250 m3 60 m
nad 250 m3 do 500 m 3 100 m
nad 500 m3 do 1000 m3 150 m
nad 1000 m3 do 3000 m3 200 m
nad 3000 m3 300 m
Plynojemy
do 100 m3 30 m
nad 100 m3 50 m
Plnírny plynů (od technologie) 100 m
Zkapalňovací stanice stlačených plynů 100 m
Odpařovací stanice zkapalněných plynů 100 m
Kompresorové stanice (od technologie) 200 m
Regulační stanice vysokotlaké 10 m
Regulační stanice velmi vysokotlaké 20 m
Vysokotlaké plynovody
do DN 100 15 m
do DN 250 20 m
nad DN 250 40 m
Velmi vysokotlaké plynovody
do DN 300 100 m
do DN 500 150 m
|
|