Střednědobá resortní politika MPO
|
|
|
|
Příloha 1: Vývoj hlavních ukazatelů českého hospodářství
Příloha 2: Současná pozice české ekonomiky ve srovnání s EU
Příloha 3: Charakteristické aktivity (výstupy) MPO předložené vládě v roce 2000
Příloha 4: Finanční rámec realizace SRP MPO: v roce 2001 a v letech 2002 - 2004
“Střednědobou resortní politiku Ministerstva průmyslu a obchodu” (dále jen SRP MPO) projednala vláda ČR dne 12. ledna 2000 a přijala k ní usnesení č. 53. Na jeho základě je tento dokument využíván jako východisko pro další práci resortu průmyslu a obchodu, jakož i pro kooperaci s ostatními členy vlády, ústředními orgány státní správy a dalšími zainteresovanými institucemi. Spolu s dalšími koncepčními materiály resortu průmyslu a obchodu - jedná se konkrétně zejména o “Koncepci průmyslové politiky” (UV č. 51/00) a spolu s ní připravený “Akční program k posílení konkurenceschopnosti průmyslu ČR” (UV č. 52/00), dále o “Energetickou politiku” (UV č. 50/00), o “Surovinovou politiku” (UV č. 1311/99) a “Proexportní politiku” (UV č. 391/99), “Koncepci spotřebitelské politiky na léta 2001 až 2005” (UV č. 1093/00), jakož i o “Politiku podpory malého a středního podnikání na období do roku 2004” (UV č. 1257/00) - tak tvoří základní rámec pro práci MPO ve střednědobém časovém horizontu a pro postupnou realizaci dlouhodobějších záměrů a opatření v hlavních oblastech jeho činnosti.
Vyhodnocení dosavadní realizace SRP MPO ukázalo, že její hlavní cíl, záměry a cesty k jeho naplňování byly zvoleny vcelku správně a že se jí daří v řadě konkrétních kroků realizovat. Provedené komparace hospodářského vývoje ve srovnání s úrovní vybraných zemí EU (viz Příloha 2) však ukazují, že přes pozitivní tendence (zejména v roce 2000) není zatím dosažený hospodářský růst v ČR dostatečně výrazný a nedochází k žádoucímu zmenšování výkonnostní mezery našeho národního hospodářství ve vztahu k EU.
Na základě požadavku předsedy vlády zpracovalo proto MPO návrh širší národohospodářské koncepce, nazvaný “Strategie posílení národohospodářského růstu” (dále jen Strategie), která usiluje o výrazné zrychlení růstu HDP taženého exportem, investicemi a soukromou spotřebou, příznivě ovlivněného modernizací a restrukturalizací podniků a novými kapacitami, otevírajícího přechod k robustnímu, ale přiměřenému růstu, s únosnou mírou vnější nerovnováhy. Návrh Strategie projednalo Předsednictvo vlády dne 30. 1. 2001 a tento návrh byl již také projednán v Radě hospodářské a sociální dohody.
Motivem Strategie je aktivně navázat na dosavadní vzestup českého národního hospodářství urychlením realizace především těch rozvojových programů, jejichž efekty lze očekávat již v krátkodobém horizontu a které zároveň zakládají dlouhodobější pozitivní rozvojové tendence. Charakteristickými rysy této Strategie jsou zejména :
Rozhodujícími finančními zdroji Strategie budou výnosy z privatizace, prostředky z programů Evropské unie a soukromé zdroje. Na rozpočtové prostředky nevznáší Strategie žádné nové požadavky nad rámec schváleného státního rozpočtu na rok 2001 a nepočítá ani se zásadním zvyšováním zátěže státního rozpočtu v dalších letech. Na druhé straně očekává pozitivní efekt na příjmové straně rozpočtu. Předpokládá zapojení i dalších veřejných prostředků, a to jak státních fondů, tak i vlastních rozpočtů krajů a obcí.
Předpokladem pro úspěšné zvládnutí úkolů Strategie je spolupráce všech ministerstev a ústředních orgánů státní správy, úzká součinnost mezi vládou a krajskými orgány, dohoda se sociálními partnery a zejména vlastní aktivita podnikové sféry. Významnou roli při vytváření podmínek pro její realizaci, speciálně v legislativní oblasti, má Parlament České republiky.
Ministerstvo průmyslu a obchodu počítá s tím, že poté, co bude Strategie projednána vládou ČR a po zapracování připomínek nabude konečné podoby, budou nově přijaté myšlenky a přístupy týkající se činnosti MPO promítnuty i do Střednědobé resortní politiky MPO při její další aktualizaci.
SRP MPO je jedním z těch strategických dokumentů, jejichž vznik a realizace má důležitý význam pro Českou republiku na počátku třetího tisíciletí a před vstupem do společenství států v rámci EU. Systematicky se začala utvářet v návaznosti na Programové prohlášení vlády ze srpna roku 1998, v němž je hospodářská politika této vlády ve střednědobém horizontu do roku 2002 orientována zejména “na podporu hospodářského růstu založeného na modernizačních investicích a jimi vyvolaném růstu souhrnné národohospodářské produktivity i všech dílčích produktivit”. Proto také usiluje o vymezení úlohy resortu průmyslu a obchodu v míře odpovídající standardním tržním ekonomikám, zejména při systematické podpoře zvyšování konkurenceschopnosti a výkonnosti českého průmyslu, při vytváření srovnatelných podmínek s vyspělými evropskými státy pro podnikání, ochranu trhu a spotřebitele, při stimulaci růstu exportu, investic a při uspokojování domácí koupěschopné poptávky.
Aktualizovaná SRP MPO prezentuje hlavní záměry resortu průmyslu a obchodu v oblastech jeho kompetencí do roku 2004. Je ji třeba chápat nejen jako určité zastřešení, tj. syntézu dílčích politik v působnosti MPO, tedy v průmyslu, energetice, stavebnictví, obchodu (zahraničním a vnitřním), v oblasti podpory malých a středních podniků, průmyslového výzkumu a vývoje a jakosti, technické normalizace, metrologie, státního zkušebnictví, surovinové politiky a stimulace investic, ale zároveň jako jejich východisko, neboť jsou jejím konkrétnějším rozpracováním. Přitom současně orientuje a zprostředkovává společné vazby těchto dílčích resortních politik na koncepční strategické dokumenty vlády, formující prostředí celého národního hospodářství ČR, jimiž je především Hospodářská strategie vstupu do EU, Národní program přípravy ČR na členství v EU, Národní rozvojový plán ČR, ale zejména na ně navazující Společné hodnocení priorit hospodářské politiky ČR vlády a Evropské komise, tzv. Joint Assessment.
Všechny tyto klíčové hospodářsko politické dokumenty mají jeden společný cíl, kterým je legislativní a institucionální přiblížení ČR k EU s tím, že na věcné priority celkové hospodářské politiky se zaměřuje především Společné hodnocení. V jeho závěrech se mj. proto také konstatuje, že hlavním cílem hospodářské politiky ČR je splnit kodaňská kritéria (tj. vybudování fungující tržní ekonomiky, včetně strukturálních reforem, jakož i schopnost vyrovnat se s konkurenčními tlaky a působením tržních sil uvnitř Unie) a současně zúžit mezeru v ekonomické úrovni mezi ČR a EU (tj. snížit rozdíl v úrovni HDP na obyvatele), což předpokládá dosažení předstihu v ročních tempech růstu HDP v ČR před průměrem zemí EU - 15 alespoň o 2 až 3 procentní body. To rovněž koresponduje s příslušnými závěry Pravidelné zprávy Evropské komise o pokroku České republiky, jehož dosáhla na cestě k přistoupení za rok 2000. Přitom analýzy ekonomického vývoje posledního období ukazují, že - přes určité oživení hospodářství a obnovení jeho růstu - tato naše výkonnostní mezera ve srovnání s průměrem zemí EU dále přetrvává.
Z hlediska integračního směřování je proto – vedle vytvoření odpovídajícího institucionálního rámce, tj. především převzetí acquis communautaire, resp. harmonizace naší legislativy, která ostatně probíhá poměrně úspěšně (viz poziční dokumenty, screening, resp. Národní program přípravy ČR na členství v EU, ale zejména poslední Pravidelná zpráva EK za rok 2000) - rovnocennou podmínkou hladkého přijetí, nebo spíše zapojení ČR do jednotného vnitřního trhu EU zejména přiblížení hlavních hospodářských parametrů ČR k jejich průměrné úrovni v EU, resp. úrovni srovnatelných států EU. Na základě provedených komparací to znamená, že bude nutné především dále podstatně zvýšit výkonnost průmyslových výrobců a konkurenční schopnost jejich výrobků. Hlavní rysy dosavadního vývoje českého hospodářství a přetrvávající hospodářské problémy jsou uvedeny v Příloze 1. Současná pozice české ekonomiky ve srovnání s EU je uvedena v Příloze 2.
Strategií MPO v oblasti průmyslu, stavebnictví a obchodu je přispět k vytváření takových podmínek pro podnikání, aby došlo ke snížení stávající výkonnostní mezery a abychom se ve střednědobém časovém horizontu hospodářsky přiblížili průměru zemí EU a jako budoucí členský stát EU nepředstavovali její neúměrně rozvinutý region. Přitom vychází z toho, že průmysl vždy měl, dosud má a nesporně i v daném střednědobém horizontu bude mít zásadní vliv na stav a rozvoj celého hospodářství ČR, a tedy i na jeho úspěšné začlenění do jednotného vnitřního trhu zemí Evropské unie.
Aktualizovaná SRP MPO představuje koncepční strategický dokument, ve kterém se souhrnně uvádějí hlavní záměry resortu průmyslu a obchodu, resp. priority jednotlivých resortních politik připravovaných a realizovaných v působnosti MPO v horizontu do roku 2004. Dílčí vyhodnocení realizace SRP MPO, provedené k 31. 8. 2000, ukázalo, že její hlavní cíl, záměry a cesty k jeho naplňování byly zvoleny správně, že se je daří v řadě konkrétních kroků realizovat a že po jejich aktualizaci, resp. doplnění lze v daném střednědobém horizontu dále pokračovat v nastoupené strategii.
Prioritním cílem střednědobé resortní politiky ministerstva průmyslu a obchodu je zvýšení výkonnosti a konkurenceschopnosti českého průmyslu a jeho přiblížení k průměru zemí Evropské unie.
Záměry pro naplnění tohoto střednědobého cíle tvoří:
Těmito hlavními směry se přitom prolínají i další národohospodářská opatření (měnová, fiskální, daňová atd.). Jejich uskutečňování sice kompetenčně přesahuje rámec působnosti MPO, ale v mnoha ohledech je podmínkou realizovatelnosti a úspěšnosti dosažení stanovených cílů. Proto budou v jednotlivých krocích a v konkrétních dílčích politikách resortem MPO tato národohospodářská opatření iniciována a ve spolupráci s ostatními resorty také řešena.
Ukončení procesu revitalizace zajišťovaného přes Revitalizační agenturu s tím, že stávající Revitalizační agentura bude v polovině roku 2001 začleněna do České konsolidační agentury. Česká konsolidační agentura bude zajišťovat veškeré restrukturalizační a revitalizační projekty pro podniky, ke kterým bude vázána vlastnicky (tedy akciemi) nebo u kterých bude významným věřitelem. Protože to již nebude banka, lze jejím prostřednictvím držet i majoritní balíky akcií nebo provádět kapitalizaci dluhů, buď na vlastní účet nebo zprostředkovaně přes prodej pohledávek strategickým investorům. Revitalizační projekty jsou projekty konsolidační a transformační, stejně tak jako Konsolidační agentura, a jsou určeny pro více zadlužené či předlužené podniky, jejichž dluhy většinou skončily v Konsolidační bance, s.p.ú.
Zahájení a postupná realizace Programu podpory průmyslových podniků při strukturálních změnách. Základním cílem tohoto programu je aktivní podpora podnikům, které budou schopny realizovat potřebné strukturální změny pro zvýšení své dlouhodobé životaschopnosti a ekonomické prosperity nutné pro jejich konkurenceschopnost na globálním trhu po očekávaném vstupu ČR do EU. Na rozdíl od specifických programů zaměřených na konkrétní formy podnikání, tento program řeší restrukturalizační procesy v celé šíři podnikatelské činnosti vybraného podniku.
Příprava (v rámci programu Phare) Programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu, jehož vlastní realizace by měla proběhnout v období do roku 2010, s cílem zabezpečení životaschopnosti ocelářských společností, zvýšení produktivity práce a konkurenceschopnosti hutní produkce. Souběžně s jejím zahájením jsou již také řešeny sociální a zaměstnanecké dopady. V praxi se realizuje Komplexní projekt doprovodného sociálního programu pro část pracovníků uvolňovaných v rámci restrukturalizace ocelářského průmyslu a program START na podporu podnikání pracovníků uvolněných z hutního průmyslu, aby vlastní podnikatelskou činností pomohli k vytváření nových pracovních míst.
Realizace Sektorového operačního programu “Průmysl”, který byl projednán vládou ČR dne 8. 11. 2000 a usnesením č. 1092/00 byly schváleny programy s termínem zahájení v roce 2001. Jedná se o dokument navazující na Pilotní sektorový operační program “Konkurenceschopnost” a obsahuje návrh programů na období let 2001 až 2006. Jeho cílem je zkvalitňování řízení průmyslových podniků ve všech oblastech managementu, cílený rozvoj deficitních odborných profesí a spoluvytváření nabídkové strany trhu práce podle reálných potřeb sektoru průmyslu, a konečně specifický přístup k rozvoji lidského kapitálu, schopného řídit malé a střední podniky.
Realizace průmyslové politiky prostřednictvím nově vytvořené Agentury pro rozvoj průmyslu České republiky (CzechIndustry), jejíž činnost bude zaměřena do tří hlavních oblastí týkajících se:
Zdokonalování systému investičních pobídek zahrnujících zejména:
Prosazování podmínek pro rozvoj stavebnictví jako odvětví, které má v rámci investiční činnosti a v rámci rekonstrukcí a oprav významné multiplikační účinky nejen na výrobu stavebních hmot, ale i na rozvoj řady dalších oborů zpracovatelského průmyslu.
Příprava a realizace opatření k posílení konkurenceschopnosti stavebnictví ČR, zaměřených zejména na:
Podpora dalších rozvojových programů s významným multiplikačním efektem, jako je např. budování dopravní infrastruktury, program rozvoje bytové výstavby, opravy bytového fondu (opravy panelových domů, regenerace panelových sídlišť) a další.
Podpora vývoje technologií příznivých k životnímu prostředí, tj. technologií s nízkou energetickou náročností, čistších technologií, technologií zneškodňování toxických odpadů (BAT technologie, vyplývající z implementace Směrnice 96/61/EC o integrované prevenci a omezování znečištění - IPPC).
Podpora účasti českého průmyslu na dodávkách pro vlastní armádu i pro potřeby armád členských zemí NATO (v souvislosti s členstvím ČR v NATO).
Racionalizace správy státních podniků, pokračování likvidace nefunkčních zbytkových státních podniků a zlepšení výkonu vlastnických práv ve společnostech s významným podílem státu (FNM).
Privatizace státních podniků a prodej státních podílů v podnicích již částečně privatizovaných:
návazně na rozhodnutí vlády (UV č. 967/00, resp. UV č. 1072/00) bude realizována privatizace akciového podílu Fondu národního majetku ČR ve společnosti ČEZ, a.s. spolu s akciovými podíly Fondu a ČEZ v regionálních elektroenergetických distribučních společnostech, resp. privatizace plynárenských společností – Transgas, a. s. a regionálních plynárenských distribučních společností.
2.2.2 Podpora průmyslového výzkumu a vývoje
Zapojení do “Národní politiky výzkumu a vývoje ČR” a realizace účelové finanční podpory průmyslového výzkumu a vývoje, včetně rozšíření možností získání finančních prostředků na výzkum, vývoj a nákup licencí, know-how apod. ze zdrojů mimo státní rozpočet.
Rozvoj center špičkových průmyslových výrobků a technologií v rámci vytváření podmínek pro užší vazbu základního výzkumu a aplikovaného výzkumu a vývoje s cílem zvýšení výkonnosti průmyslových výrobců, konkurenceschopnosti průmyslových výrobků a vývoje nových technologií.
Orientace na koncentraci výzkumných kapacit a rozpočtových prostředků k podpoře programů průmyslového výzkumu a vývoje s cílem vytváření výzkumných inženýrských inovačních center iniciovaných průmyslovými podniky a universitami, případně s pomocí regionálních orgánů (například v Ostravě, Liberci, Ústí n. L., Brně, Zlínu, Olomouci, Plzni), kde cíleně spolupracují vědci, výzkumníci, vývojáři, technologové a ekonomové na řešení významných výzkumných a inovačních průmyslových projektů. Tato inovační struktura je nutná i jako příprava vstupu do EU pro možnost zapojení českého výzkumu a vývoje do mezinárodní spolupráce.
Podpora rozvoje vzdělávání, tj. hledání cest k posílení zájmu o studium na technických středních školách, vyšších odborných školách a vysokých školách, podpora učňovského školství, rozvoje systémů rekvalifikace a celoživotního vzdělávání a zavádění nových výukových předmětů, a to v souladu s vývojem na trhu práce a celkovým technickým pokrokem.
Vytváření podmínek pro transfer výsledků výzkumu a vývoje k průmyslovému využití, a to i do malých a středních podniků, a to speciálními programy sloužícími k podpoře výzkumu a vývoje konkrétních nových výrobků, nových průmyslových technologií, služeb, informačních technologií atd. naplňujících aktuální potřeby společnosti,
Aktivní šíření informací o výzkumných a vývojových programech EU.
2.2.3 Efektivní a environmentálně přijatelné využívání energií a surovin
Využití nově přijatého zákona č. 456/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích, pro stanovení základních pravidel trhu energií, organizaci tohoto trhu a rozsah konkurence na něm, včetně strategie cenové a daňové politiky, při zachování dosavadního vlivu státu v přenosové soustavě, dispečerském řízení elektroenergetiky a s.p. Transgas tak, aby nejpozději od roku 2002 bylo v energetickém sektoru vytvořeno transparentní a dlouhodobě stabilní podnikatelské prostředí.
Snižování energetické náročnosti ekonomiky podporou investic do rozvoje ekologicky šetrných, energeticky a surovinově méně náročných výrobních programů.
Programy na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie s cílem zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na cca 6 % celkové spotřeby primárních zdrojů k roku 2010.
Vytváření podmínek pro zajištění potřeb našeho hospodářství nerostnými surovinami při respektování principů trvale udržitelného rozvoje.
Dosažení stavu obvyklého v zemích EU při osvojování a využívání domácích neobnovitelných nerostných zdrojů, a v míře využití surovin a alternativních zdrojů energie.
Podpora vyššího využívání druhotných surovin a recyklace.
Podpora rozvoje ekologického průmyslu a “Národního programu označování ekologicky šetrných výrobků”, vč. nepřímé podpory “Národního programu zavedení systému řízení podniků a auditu z hlediska životního prostředí”.
Podpora útlumu ekologicky závadných výrobních technologií a realizace zásadních ekologických opatření:
Podpora konkurenceschopnosti malých a středních podniků, jejíž cílem je umožnit fungování sektoru malých a středních podniků tak, aby tento sektor přispíval ke zvyšování výkonnosti národního hospodářství, jeho technologické úrovni a jeho konkurenceschopnosti, ke snižování nezaměstnanosti a regionální, sociální a ekonomické diferenciace jako základním předpokladům ekonomického rozvoje společnosti, a to podporou:
Dobudování sítě regionálních poradenských a informačních center a zkvalitnění služeb podnikatelských a inovačních center pro podporu malých a středních podniků, zejména prostřednictvím programu “Podpora poradenství a inovačního podnikání”.
Poskytování vývozních marketingových informací, poradenských a vzdělávacích služeb, dotování účastí na zahraničních veletrzích, podpora marketingové a internetové propagace prostřednictvím programu MARKETING, který realizuje agentura CzechTrade, a novými produkty České exportní banky (ČEB) a Exportní garanční a pojišťovací (EGAP).
Průběžná harmonizace právního řádu a předpisů týkajících se malého a středního podnikání s legislativou EU.
Příprava malých a středních podniků na zapojení do systému strukturálních fondů EU v rámci realizace “Národního rozvojového plánu ČR 2000 - 2006”.
2.2.5 Rozvoj vnějších ekonomických vztahů
Využívání všech multilaterálních a bilaterálních jednání k takové liberalizaci obchodních toků, která by vedla ke zlepšení obchodně politické pozice ČR; v souladu s Evropskou dohodou přitom konzultovat významné otázky týkající se obchodní politiky vůči třetím zemím, zejména uzavírání dohod zakládajících oblasti volného obchodu.
Systematická a komplexní příprava národní pozice pro v pořadí již IV. Konferenci ministrů členských zemí WTO, která se bude konat v roce 2001, jakož i pro následné kolo mnohostranných obchodních jednání, která zajistí příznivou výchozí pozici pro dosažení větší otevřenosti zahraničních trhů pro naše vyvážející subjekty.
Další prohloubení ekonomické dimenze zahraniční politiky ČR, zahrnující posilování obchodně ekonomických útvarů zastupitelských úřadů ČR.
Zlepšování možností pro financování a pojišťování vývozu se státní podporou rozvojem činností institucí ČEB a EGAP.
Rozvoj proexportních aktivit agentury CzechTrade, které představuje:
Vyhledávání možností účasti českého kapitálu i vládních úvěrů na investičních projektech ve vybraných teritoriích podle obchodně politických priorit.
Vytváření podmínek pro nárůst poskytované zahraniční rozvojové pomoci v navrhovaných objemech jako prvku proexportně orientované strategie MPO v bilaterálních vztazích s rozvojovými zeměmi.
Podpora propagace a prezentace České republiky, českých výrobků, výrobců a vývozců prostřednictvím oficiálních účastí na mezinárodních výstavách a veletrzích, pořádáním samostatných výstav ČR v zahraničí, rozvojem Press a Public Relations.
2.2.6 Rozvoj domácího trhu, včetně pravidel pro ochranu spotřebitele
Přiměřená legislativní ochrana českého trhu, zabraňující nedovoleným obchodním praktikám poškozujícím hospodářské zájmy ČR, což znamená:
Vytvoření systému ochrany práv spotřebitelů, který bude kompatibilní se systémem v zemích EU, a to postupná implementace příslušných předpisů EU, racionalizace systému dozoru na vnitřním trhu, posílení úlohy ČOI, přizpůsobení kontrolních a dozorových aktivit úrovni běžné v EU, a k tomu:
Podpora rozvoje nevládních občanských spotřebitelských organizací, poskytovaná státem tak, aby tyto organizace mohly aktivně rozšiřovat znalosti a informovanost spotřebitelské veřejnosti; pro posílení vlivu spotřebitelských organizací bude využívána dotační politika státu, jeho odborná pomoc a zdokonalovaná legislativní základna; spolupráce spotřebitelských organizací se státními institucemi bude nadále koordinována v rámci činnosti Spotřebitelského poradního výboru.
Podpora vzdělávání dětí a mládeže na druhém stupni základních škol a na středních školách v otázkách spotřebitelských práv a znalostí; za tím účelem navrhnout (ve spolupráci s MŠMT) ucelený soubor pomůcek pro učitele.
2.2.7 Dosažení podnikatelského tržního prostředí shodného s pravidly EU, včetně regulace technických požadavků na výrobky
Odstraňování zbytečných právních a administrativních překážek či omezení a modernizace úlohy orgánů veřejné správy, což bude znamenat podporovat:
Podpora zjednodušení výběru a zlepšení správy daní (spolupráce s MF).
Realizace sjednané “Dohody o vzájemném uznávání etalonů a kalibračních certifikátů”, vydaných národními metrologickými instituty, která přispívá k odstraňování technických překážek obchodu v oblasti metrologie a která se přímo vztahuje k působnosti Českého metrologického institutu.
Harmonizace soustavy právních předpisů, která probíhá formou nových zákonných úprav, resp. novel zákonů, ale i přijímáním celého souboru nových podzákonných předpisů, což v rámci legislativních aktivit MPO znamená především připravit:
nové zákonné úpravy - zejména zákon o spotřebitelském úvěru, zákon o ochraně označení původu a zeměpisných označení výrobků, zákon o některých podmínkách smluv, jimiž se sjednává právo užívat zařízení pro ubytování nad stanovený časový úsek během roku, novelu zákona č. 21/1997 Sb., o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologií podléhajících mezinárodním kontrolním režimům, novelu zákona č. 299/1992 Sb., o státní podpoře malého a středního podnikání, novelu zákona č. 455/91 Sb., o živnostenském podnikání;
soubor nových podzákonných předpisů - osm vyhlášek a jedno nařízení vlády, kterými se stanoví podrobnosti právní úpravy zakotvené v zákoně o hospodaření s energií, 22 vyhlášek, které provádějí nový energetický zákon, návrh nařízení vlády, kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých živností, tři nařízení vlády, kterými se stanoví technické požadavky na tlakové nádoby, chladící zařízení a aerosolové rozprašovače, vyhlášku, kterou se stanoví požadavky na jakost pohonných hmot pro provoz vozidel na pozemních komunikacích, návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování, dále tři nařízení vlády, kterými se stanoví podmínky pro uvádění výbušnin, pro civilní použití na trh, kterými se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE, kterými se stanoví požadavky poskytování informací v oblasti technických norem, technických předpisů a pravidel pro služby informační společnosti.
2.2.8 Péče o udržení, resp. rozvoj zaměstnanosti při uplatňování principu solidarity
Uplatňování zásad “Národního plánu zaměstnanosti", jehož základní součástí je vytváření nových pracovních příležitostí, zejména rozvojem malých a středních podniků a podporou investic.
Vytváření podmínek pro rozvoj, adaptaci a flexibilitu kvalifikované pracovní síly (s přihlédnutím k regionálním specifikům) tak, aby byla schopna reagovat na požadavky trhu, protože zavádění progresivních výrobních a procesních technologií bude klást nové požadavky na odbornou způsobilost, nové specializace a interdisciplinaritu, a proto:
Řešení důsledků restrukturalizace podniků a útlumů výrob, jakož i hledání cest pro podporu zaměstnanosti v hospodářsky slabých a strukturálně postižených oblastech.
Mediální osvěta a podpora šíření informací o domácích výrobcích s cílem posilovat solidaritu českých spotřebitelů s domácími výrobci (např. oceněním Vynikající výrobek roku, resp. podporou systému oceňování kvalitních výrobků značkou Czech Made a ceny ČR za jakost).
3. Finanční možnosti a ekonomické souvislosti realizace SRP MPO
Programové prohlášení vlády a její další hospodářsko politické dokumenty a rozhodnutí jsou výrazně orientovány na hospodářský růst a zvýšení konkurenční schopnosti. Tato orientace se ještě více prohlubuje v době, kdy došlo k obratu ekonomiky k hospodářskému růstu a je tedy žádoucí tyto trendy ještě více podpořit. Proto jsou tímto směrem rovněž orientovány priority v působnosti resortu průmyslu a obchodu a z jeho hlediska je rozhodující, jak bude finančně zajištěno plnění věcných úkolů z nich vyplývajících.
Finanční zajištění (rámec) priorit MPO budou v horizontu do roku 2004 i nadále tvořit převážně veřejné zdroje (kapitola MPO, případně jiné rozpočtové kapitoly a fondy) a jiné zdroje (např. soukromé, zejména podnikové, a EU/Phare). V tomto smyslu je také sestavena rozpočtová kapitola MPO v roce 2001, avšak původní potřeby bylo nutné redukovat úměrně možnostem veřejných rozpočtů (viz Příloha 4). Mají-li však být priority zabezpečeny v plném rozsahu a v předpokládaném (žádoucím) časovém sledu, musí být po roce 2001 finanční zdroje určené na jejich krytí posíleny.
V roce 1999 byl vládou přijat “Střednědobý fiskální výhled na léta 2000 – 2005” (UV č. 911/99), který ve dvou variantách postavených na dvou různých makroekonomických scénářích, tj. scénáři prorůstovém a scénáři nepředpokládajícím změnu hospodářských politik, formuluje jako hlavní cíl fiskální politiky “minimalizaci deficitu veřejných rozpočtů”. Scénáře se lišily zejména představami o rychlosti, s jakou se česká ekonomika vymaní z recese. Růstový scénář tohoto výhledu vycházel z toho, že vláda přijme aktivní opatření v oblasti makroekonomické i mikroekonomické politiky, která přispějí k odstranění strukturálních slabin hospodářství a posílí jeho konkurenceschopnost. Ve smyslu uvedeného usnesení vlády se tento výhled stal “koordinačním rámcem koncepcí střednědobých politik resortů a dalších střednědobých dokumentů vlády”. Současný ekonomický vývoj odpovídá parametrům prorůstového scénáře, resp. v některých aspektech je i lepší.
Pro aktualizaci střednědobých politik v jednotlivých resortech a pro strategické dokumenty vlády by nyní měl být integrujícím rámcem podle usnesení vlády č. 1073/00 “Střednědobý fiskální výhled na léta 2000 – 2003”, který je presentován formou čtyř modelových variantních scénářů střednědobého fiskálního vývoje. Ty jsou postaveny na jednotném střednědobém makroekonomickém rámci, který přitom váže na makroekonomické předpoklady, ze kterých vyšel státní rozpočet na rok 2001. Modelové scénáře byly formulovány tak, aby zahrnovaly i svým způsobem “extrémní” varianty. Cílem těchto scénářů bylo indikovat mantinely změn nezbytných pro zajištění zdravých veřejných rozpočtů ve střednědobém časovém horizontu.
Jednotlivé scénáře se v tomto výhledu liší použitými předpoklady a explicitně stanovenými cíli:
Pasivní scénář – postavený na předpokladu zachování dosavadních rozpočtových trendů a nepředpokládající změny stávajících výdajových politik.
Úsporný scénář – sledující dosažení cíle v podobně tříprocentního podílu deficitu veřejných rozpočtů na HDP v roce 2003; soustřeďuje se pouze na výdajovou stranu a slouží k identifikaci rozsahu změn, které jsou nezbytné pro dosažení stanoveného fiskálního cíle.
Reformní scénář – představuje protipól úsporného scénáře; sleduje stejný cíl jako scénář úsporný, ale nabízí řešení problematiky veřejných financí prostřednictvím opatření na straně příjmů tak, aby se na dosažení stanoveného cíle podílela reformní opatření obou stran rozpočtového systému (fiskální politika stojí před obtížným úkolem přispívat ke stabilizaci veřejných financí a současně zajistit fiskální dostatečnost a podporu konkurenceschopnosti české ekonomiky); tento scénář byl zpracován ve dvou variantách, z nichž první představuje kombinaci změn jak na příjmové, tak na výdajové straně a druhá se soustřeďuje především na řešení formou zvýšení podílu daňových výnosů na HDP.
Pasivní scénář by, navzdory obnovení ekonomického růstu, nesměřoval ke střednědobé vyrovnanosti veřejných rozpočtů. Úsporný scénář sice naznačuje možnost, jak v roce 2003 dosáhnout maastrichtského kritéria deficitu veřejných rozpočtů bez strukturálních reforem, ale potřebné škrty jsou takového rozsahu, že ohrožují fungování veřejného sektoru. Cíle by sice bylo v roce 2003 dosaženo, ale bez odstranění nerovnovážných tendencí v soustavě veřejných rozpočtů v letech následujících.
Proto reformní scénář vychází z nezbytnosti změn především na příjmové straně veřejných rozpočtů. K posílení příjmové strany veřejných rozpočtů dochází v obou variantách reformního scénáře prostřednictvím posílení nepřímých daní (DPH a spotřební daně), které je částečně kompenzováno poklesem daní z příjmů. Reformní scénář I předpokládá zvýšení daňové kvóty o 1,8 % HDP v roce 2003 oproti scénáři pasivnímu a reformní scénář II o 2,6 % HDP. Protože snížení deficitu není v reformním scénáři I dostatečně rychlé, jsou daňové změny kombinovány rozpočtovými škrty v oblasti nemandatorních výdajů. Reformní scénář II neuvažuje žádné změny na výdajové straně, a proto zde nedochází k plné fiskální konvergenci k maastrichtskému kritériu veřejného deficitu.
Ze scénářů uvedených ve fiskálním výhledu podle UV č. 1073/00 vyplynulo, že pro zmírnění deficitu veřejných rozpočtů budou podmínkou změny v daňové soustavě, orientované na zvýšení daňové kvóty, a to za současného provádění opatření na výdajové straně rozpočtu. V období stabilizace vládních financí v období před vstupem do Hospodářské a měnové unie byly i země EU nuceny dočasně zvýšit daňovou zátěž, a proto mohou být uvažované daňové úpravy hodnoceny jako legitimní.
Z pohledu MPO je však podstatné, jaký cíl by měl být realizací opatření uvedených ve fiskálním výhledu sledován. Přihlédneme-li k průběhu procesu integrace s EU, je v současné etapě přípravy ČR na vstup do EU, jak ostatně také vyplývá z Pravidelné zprávy EK 2000, prioritní naplnění tzv. kodaňských kritérií, tj. vybudování tržní ekonomiky schopné odolávat konkurenčním tlakům uvnitř EU, které je podmínkou již při vstupu do EU, resp. do Hospodářské unie. Na plnění tzv. maastrichtských kritérií, kde je podmínkou mj. také podlimitní deficit veřejných financí, je pak třeba se orientovat až v souvislosti s přípravou na vstup do Měnové unie, který je však možný až s určitým odstupem po přijetí ČR do EU.
Jak ukazuje zejména dosavadní vývoj sestavování státního rozpočtu, mají opatření na výdajové straně obvykle restriktivní charakter, takže nejsou vytvářeny veřejné zdroje na podporu nových rozvojových programů a často dochází i ke krácení zdrojů na programy již zahájené. Tento pasivní přístup považuje MPO za naprosto nevhodný a ve svých úvahách se výrazně orientuje především na aktivní opatření hospodářské politiky. Vychází přitom také z toho, že se dosud nepodařilo dosáhnout původního záměru vlády, formulovaného v jejím Programovém prohlášení, tj. docílit tempa růstu vyššího než průměr EU, a že je tedy žádoucí dále rozvíjet veškeré aktivity podporující konkurenceschopnost a růst českého hospodářství.
Protože realizace priorit v působnosti MPO má charakter aktivních rozvojových a stabilizačních programů, může být s ohledem na fiskální výhled východiskem pro úvahy o jejich podpoře z veřejných zdrojů pouze tzv. reformní scénář. Ostatní scénáře neumožňují uvažovat o aktivní hospodářské politice. O vhodnosti aktivního přístupu svědčí podíl odvětví v působnosti MPO na stávajícím oživení. Proto bude MPO pokračovat ve snaze, aby pro dosažení cíle a realizace záměrů Střednědobé resortní politiky byly v horizontu do roku 2004 zabezpečeny dostatečné finanční zdroje.
Veškeré úkoly rozvoje českého průmyslu a celého národního hospodářství s cílem jeho začlenění do evropského ekonomického prostoru - jednotného vnitřního trhu EU, jejichž komplexnost a vzájemná provázanost postupně narůstá, nemohou být řešeny izolovaně, ale ve vzájemné spolupráci všech orgánů státní správy. Kromě toho, zejména z hlediska legislativních prací, nelze pominout ani význam obou komor Parlamentu ČR. Neopomenutelný je rovněž postup v úzkém kontaktu s hospodářskou praxí reprezentovanou zejména Svazem průmyslu a dopravy, Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Hospodářskou komorou ČR a ČMKOS.
Vrcholným orgánem pro národohospodářské strategie je Vláda České republiky. Ta se na makroekonomické úrovni systematicky zabývá utvářením koncepcí národohospodářské politiky a jednotlivých resortních politik v návaznosti na své Programové prohlášení.
Ministerstvo průmyslu a obchodu je orgánem pro státní průmyslovou politiku, energetiku, teplárenství, plynárenství, těžbu, úpravu a zušlechťování ropy a zemního plynu, tuhých paliv, radioaktivních surovin, rud a nerud, hutnictví, strojírenství, elektrotechniku, elektroniku, průmysl chemický a zpracování ropy, gumárenský a plastikářský, skla a keramiky, textilní a oděvní, kožedělný a polygrafický, papíru a celulózy, dřevozpracující, pro výrobu stavebních hmot, stavební výrobu, zdravotnickou výrobu, sběrné suroviny a kovový odpad, obchodní politiku, ochranu zájmů spotřebitele a zahraniční obchod.
Zajišťuje úkoly v oblastech tvorby jednotné surovinové politiky a využívání nerostného bohatství, malých a středních podniků, živností, podpory exportu, průmyslového výzkumu, rozvoje techniky a technologií, technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví. Koordinuje zahraničně obchodní politiku ČR ve vztahu k jednotlivým státům, zabezpečuje sjednávání dvoustranných a mnohostranných obchodních a ekonomických dohod, realizuje obchodní spolupráci s ES, ESVO, WTO a jinými mezinárodními organizacemi a integračními seskupeními. Řídí a vykonává činnosti spojené s uplatňováním licenčních režimů v oblasti hospodářských styků se zahraničím. Provádí řízení k zabránění dovozu výrobků za dumpingové ceny. Vykonává funkci Živnostenského úřadu ČR, řídí puncovnictví a zkoušení drahých kovů a zajišťuje energetickou a obchodní inspekci. Je ústředním orgánem státní správy ve věcech komoditních burz (kromě zboží ze zemědělské a lesní výroby).
Je iniciátorem vybraných offsetových programů, hlavním realizátorem systému investičních pobídek a podpory rozvoje průmyslových zón. Při realizaci rozvojových, restrukturalizačních a revitalizačních programů hraje hlavní roli při využití konsolidační agentury a rozvojové banky. V rozsahu své působnosti je předkladatelem privatizačních projektů státních podniků a majetkových účastí státu, včetně výběru strategických partnerů.
MPO je tedy pro náplňování hospodářské strategie vlády resortem klíčovým. Jeho multisektorová a horizontální působnost je z hlediska celého národního hospodářství bezpochyby nejrozsáhlejší a z hlediska mikroekonomiky nejvýznamnější.
Veškeré úkoly rozvoje českého průmyslu a celého národního hospodářství s cílem jeho začlenění do evropského ekonomického prostoru - jednotného vnitřního trhu EU, jejichž komplexnost a vzájemná provázanost postupně narůstá, však nemůže řešit Ministerstvo průmyslu a obchodu izolovaně, ale ve spolupráci s jinými orgány státní správy, jakož i s oběma komorami Parlamentu ČR. Neopomenutelný je rovněž úzký kontakt s hospodářskou praxí reprezentovanou zejména Svazem průmyslu a dopravy, Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Hospodářskou komorou ČR, ČMKOS, i nezávislými experty z praxe a akademické obce.
Ministerstvo financí je resortem důležitým pro zajištění realizace prorůstových opatření z hlediska fiskální politiky. Jeho role je především v hledání možností přímého užití státního rozpočtu (např. podpůrné programy pro MSP, výzkum a vývoj apod.), či jiných zdrojů z veřejných rozpočtů (např. podpora rozvoje průmyslových zón, komunální infrastruktura apod.), ale široká může a musí být i diskuse o možnostech daňové a celní politiky (např. daňové a celní zvýhodnění progresivních technologií a výrobních zařízení, využití možnosti daňových úlev, prázdnin v přesně vymezených a odůvodněných případech, zejména ve směru investičních pobídek, podpory výzkumu a vývoje, proexportních impulsů apod.), jakož i o možnostech zajištění a využívání prostředků zejména pro tzv. pilotní programy. Je rovněž významným orgánem při realizaci privatizačních projektů, navržených MPO v rámci jeho kompetencí, prostřednictvím řízení Fondu národního majetku při výkonu jeho funkce a provádění jeho dalších činností.
Ministerstvo pro místní rozvoj je významné pro uplatňování regionálních aspektů (podpora malých a středních podniků, uplatnění rizikového kapitálu, průmyslové zóny, podpora bytové výstavby a oprav bytového fondu apod.), jakož i při zpracování a realizaci Národního rozvojového plánu ČR (regionální programy rozvoje zaostávajících oblastí, podpora vybraných regionů). V této souvislosti půjde zejména o organizační, personální a institucionální zabezpečení přípravy v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti s cílem zajistit účast České republiky na využívání předstrukturálních fondů EU (ISPA, SAPARD a PHARE II) a později strukturálních fondů a fondu kohezního (např. podpora regionálních infrastrukturních staveb).
Ve vztahu k Ministerstvu dopravy a spojů je dominantní otázka kooperace v oblasti podpory budování infrastruktury, dopravních koridorů, letišť, obnovy a modernizace dopravního vozového parku Českých drah apod. Východiskem by měly být zejména dokumenty a aktivity, jako Dopravní politika ČR, Návrh rozvoje dopravních sítí v ČR do roku 2010, Národní telekomunikační politika, jakož i Státní fond dopravy, Střednědobá strategie sektoru dopravy, telekomunikací a pošty a Harmonogram a finanční zajištění realizace návrhu rozvoje dopravních sítí v ČR do roku 2010. Tyto dokumenty jsou např. velmi důležité ve vztahu k domácím stavebním firmám a k jejich zapojení do budování všech druhů dopravní infrastruktury. V oblasti telekomunikací se mohou uplatnit i některé offsetové programy.
Dalším z klíčových partnerů MPO z orgánů státní správy je Ministerstvo zahraničních věcí, s nímž byla uzavřena jednak “Dohoda o spolupráci MZV a MPO v otázkách spojených se zabezpečováním zahraničně obchodní politiky, zahraničního obchodu a podpory exportu v činnosti zahraniční služby ČR”, jednak “Dohoda MZV a MPO o koordinaci činnosti podřízených příspěvkových organizací, jejichž aktivity se dotýkají zahraničně ekonomické činnosti”. Střednědobá resortní politika MPO také bezprostředně navazuje na vládní Hospodářskou strategii vstupu do EU, která představuje sjednocující základ a rozhodující orientaci pro všechny resortní politiky, jakož i podklad pro pravidelné společné posuzování priorit střednědobé hospodářské politiky vládou a představiteli Evropské komise (tzv. Joint Assessment). Sekce evropské integrace MPO se bude nadále podílet na zabezpečení aktualizovaného Národního programu přípravy ČR na členství v EU, což předpokládá úzkou spolupráci rovněž s odborem kompatibility s právem ES Úřadu vlády.
Společná řešení je třeba také nacházet s Ministerstvem životního prostředí. Zásadní je tato spolupráce pro realizaci energetické politiky státu, především z pohledu spolehlivého zásobování energií s minimalizací dopadů na jednotlivé složky přírodního prostředí a s ohledem na tvorbu předpokladů trvale udržitelného rozvoje. Rovněž je nezbytná strategická provázanost ochrany životního prostředí s energetickou a surovinovou politikou ČR, vyjádřená snahou o integraci environmentálních a ekonomických cílů, zejména při podpoře rozvoje ekologického průmyslu, průmyslu zajišťujícího výrobky a technologie příznivé z hlediska dopadů na životní prostředí ČR, vyplývající z podmínek uplatňovaných v EU.
Spolupráce s Ministerstvem obrany je v podstatě předurčena vstupem České republiky do NATO. To otevírá značné možnosti pro český průmysl, a to nejen pro průmysl zbrojní. Ve vzájemné spolupráci by měl být zajištěn koordinovaný postup při modernizaci armádní vybavenosti nejen z hlediska možného zapojení českého průmyslu v rámci členství v NATO, ale i možnosti potenciálního uplatnění českých producentů v rámci veřejných armádních zakázek. Z nich budou zřejmě vycházet nejrozsáhlejší a nejnáročnější offsetové programy. Samozřejmostí je spolupráce v oblasti civilního nouzového plánování. Vzájemnou spolupráci v záležitostech zapojení českého obranného průmyslu do zabezpečování potřeb Armády ČR i ostatních členských zemí NATO řeší “Rámcová dohoda o spolupráci mezi MPO a MO”.
Úzká spolupráce s Ministerstvem práce a sociálních věcí je zaměřena zejména na přípravu, zpracování a realizaci Národního plánu zaměstnanosti. Jedná se o zásadní koncepční materiál, který řeší problémy zaměstnanosti v širším makroekonomickém rámci a jehož realizace předpokládá koordinovaný a aktivní přístup všech resortů a spolupráci se sociálními partnery. Z tohoto hlediska se MPO úzce dotýkají zejména úkoly v oblasti rozvoje malého a středního podnikání, investičních pobídek, podpory revitalizace podniků nalézajících se v přechodných potížích, ale také v oblasti rozvoje schopnosti podniků a jejich zaměstnanců přizpůsobit se změnám, např. i v otázkách bezpečnosti práce.
Kromě MPO je významným odvětvovým resortem Ministerstvo zemědělství. Přes specifika zemědělské produkce, která je třeba respektovat, je jednotný postup ve vztahu k EU, ale i třetím zemím, naprosto nezbytný a měl by být v oblasti obchodních vztahů a licenční politiky koordinován s MPO. Musí se prohloubit nezbytná kooperace v oblasti technického a technologického rozvoje potravinářského průmyslu, biotechnologií, podpory nepotravinářského využití zemědělských surovin. Úzká spolupráce je nezbytná rovněž k plnění úkolů v oblasti ochrany spotřebitele. Půjde zejména o poskytování relevantních informací o působení dozorových orgánů na vnitřním trhu.
Jednání a spolupráce s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy souvisí s nutností vyšší podpory vzdělání na technických středních školách, vyšších odborných školách a vysokých školách, hledání efektivnější podoby učňovského školství, potřeby celoživotního vzdělávání a zvyšování kvalifikace, a především vyšší podpory průmyslového výzkumu a vývoje. V této souvislosti půjde zejména o spolupráci při přípravě Národního politiky výzkumu a vývoje ČR při realizaci a podpoře jednotlivých programů výzkumu a vývoje, a později Národního programu cíleně orientovaného výzkumu a vývoje, včetně vazeb na výzkumné programy EU.
Ministerstvo spravedlnosti je ústředním orgánem státní správy soudů, státního zastupitelství a vězeňství. Je odpovědné za to, “aby práva šla”, tedy především za rychlé a účinné soudnictví, za projednávání a rozhodování věcí u soudů v přiměřených lhůtách a bez průtahů. Činnost soudů a státních zastupitelství má zásadní význam pro vytvoření kvalitního podnikatelského prostředí a pro boj se závažnou hospodářskou kriminalitou. Právě k urychlení a zkvalitnění činnosti soudů a státních zastupitelství také směřuje připravená reforma justice.
Významným partnerem MPO je rovněž Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Navrhované programy podpory, jakož i opatření a případné regulatorní změny v energetice i v jiných oblastech působnosti MPO budou vyžadovat specifické konzultace, resp. aktivní participaci na jejich přípravě, realizaci i kontrole (monitorování). Úřad také posuzuje slučitelnost veřejných podpor se závazky České republiky vyplývajícími z Evropské dohody a dle zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře.
V neposlední řadě bude významným partnerem MPO Český statistický úřad z hlediska údajů o pohybech ve výkonnosti odvětví v působnosti MPO, a to jak ve strukturních průřezech, tak i v makroekonomických souvislostech.
Střednědobá resortní politika MPO je otevřeným dokumentem. Její záměry jsou pravidelně vyhodnocovány, aktuálně doplňovány a upravovány ve střednědobém časovém horizontu. Ve smyslu původního zadání šlo o horizont do roku 2004. V souvislosti s přijetím “Návrhu metodiky střednědobých koncepcí” (UV č. 10/01 ze dne 3. 1. 2001) bude pro další etapu prací na aktualizaci SRP MPO přijat nový střednědobý horizont do roku 2006.
Na základě statistických a dalších informací je prováděno kvantitativní hodnocení vývoje průmyslu, stavebnictví, obchodu, vnějších ekonomických vztahů a dalších ukazatelů v rámci celého národního hospodářství ČR. Jsou zpracovávány a samostatně presentovány analýzy odvětví v působnosti MPO v kontextu s vývojem ekonomiky ČR, finanční analýzy podnikové sféry v průmyslu a stavebnictví, sektorové analýzy a další účelové analýzy (o vývoji MSP, o přílivu přímých zahraničních investic, o pracovních a mzdových podmínkách v podnicích a společnostech v odvětvové působnosti MPO apod.). Vyhodnocování je doprovázeno srovnávací analýzou porovnávající stav a vývoj vybraných národohospodářských ukazatelů v ČR a ve státech EU, které přiměřeně charakterizují dosažené výsledky, resp. trendy k dosažení žádoucí úrovně (viz Příloha 1 a 2).
Po věcné stránce jsou rovněž průběžně analyticky sledovány charakteristické aktivity ministerstva ve vztahu k jednotlivým záměrům (viz Příloha 3). Jejich vyhodnocování je rovněž prováděno v souladu s příslušnými rozhodnutími vlády, programovými dokumenty a dalšími relevantními hospodářsko politickými dokumenty vlády, jakož i stanovenými resortními postupy. Z těchto analytických základů pak jsou také odvozovány další aktuální korekce záměrů SRP MPO pro naplňování hlavního cíle tohoto strategického koncepčního dokumentu resortu průmyslu a obchodu, jakož i další aktualizace, resp. doplnění cest jejich dosahování ve střednědobém horizontu.
Příloha 1: Vývoj hlavních ukazatelů českého hospodářství
Příloha 2: Současná pozice české ekonomiky ve srovnání s EU
Příloha 3: Charakteristické aktivity (výstupy) MPO předložené vládě v roce 2000
Příloha 4: Finanční rámec realizace SRP MPO: v roce 2001 a v letech 2002 - 2004
|
|