Důvodová zpráva k návrhu zákona

ČÁST PRVNÍ

HLAVA I
Základní ustanovení

§ 1
Předmět zákona

Tento zákon stanoví práva a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energií, kterou je elektřina, plyn a tepelná energie. Přispívá k šetrnému využívání přírodních zdrojů a ochraně životního prostředí v České republice, ke zvyšování hospodárnosti užití energie, konkurenceschopnosti, spolehlivosti při zásobování energií a k trvale udržitelnému rozvoji společnosti.

§ 2
Základní pojmy

Pro účely tohoto zákona se rozumí

1. nakládáním s energií výroba, přenos, přeprava, distribuce, rozvod, spotřeba energie a uskladňování plynu, včetně souvisejících činností,
2. obnovitelným energetickým zdrojem využitelný energetický zdroj, jehož energetický potenciál se obnovuje přírodními procesy,
3. druhotným energetickým zdrojem využitelný energetický zdroj, jehož energetický potenciál vzniká jako vedlejší produkt při přeměně a konečné spotřebě energie,
4. přírodním energetickým zdrojem obnovitelný i neobnovitelný zdroj, jehož energetický potenciál je využíván v energetickém hospodářství,
5. energetickým hospodářstvím soubor technických zařízení sloužících k nakládání s energií,
6. účinností užití energie míra efektivnosti energetických procesů, vyjádřená poměrem mezi úhrnnými energetickými výstupy a vstupy téhož procesu, vyjádřená v procentech.

HLAVA II
Energetické koncepce

§ 3
Státní energetická koncepce

(1) Státní energetická koncepce je základní dokument vyjadřující cíle v energetickém hospodářství v souladu s potřebami hospodářského a společenského rozvoje včetně ochrany životního prostředí.

(2) Návrh státní energetické koncepce zpracovává Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen "ministerstvo") na období 15 let a předkládá jej ke schválení vládě.

(3) Naplňování státní energetické koncepce vyhodnocuje ministerstvo nejméně
jedenkrát za 2 roky a o výsledcích vyhodnocení informuje vládu. V případě potřeby ministerstvo zpracovává návrhy na změnu státní energetické koncepce a předkládá je ke schválení vládě.

§ 4
Územní energetická koncepce

(1) Územní energetická koncepce vychází ze státní energetické koncepce a obsahuje cíle a principy řešení energetického hospodářství na úrovni kraje. Vytváří podmínky pro hospodárnou výrobu, distribuci a spotřebu energie v souladu s potřebami hospodářského
a společenského rozvoje včetně ochrany životního prostředí a šetrného nakládání s přírodními zdroji energie.

(2) Územní energetickou koncepci pořizuje kraj, hlavní město Praha a statutární města v přenesené působnosti. Územní energetická koncepce je podkladem pro územní plánování.

(3) Územní energetická koncepce se zpracovává na období 15 let.

(4) Územní energetická koncepce obsahuje:

1. rozbor trendů vývoje poptávky po energii,
2. rozbor možných zdrojů a způsobů výroby, rozvodu a spotřeby energie,
3. hodnocení využitelnosti obnovitelných zdrojů energie,
4. hodnocení možných úspor z hospodárnějšího využití energie,
5. řešení energetického hospodářství území včetně zdůvodnění a posouzení vlivů na životní prostředí1) Zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. 1)

(5) K účasti na vypracování územní energetické koncepce si kraj může vyžádat součinnost držitelů licence na podnikání v energetických odvětvích1) Zákon č. .../.... Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).
1), dodavatelů tuhých
a kapalných paliv, kteří podnikají na území, pro které se územní energetická koncepce zpracovává, jakož i největších spotřebitelů energie. Ti jsou povinni, pokud jsou k tomu krajem vyzváni, pro vypracování územní energetické koncepce poskytnout v rozsahu a lhůtě stanovené ve výzvě bezúplatně podklady.

(6) Vláda nařízením stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce podle odstavce 4.

HLAVA III
Národní program hospodárného využívání energie a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů

§ 5

(1) Národní program hospodárného využívání energie a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů (dále jen "Program") je dokument vyjadřující cíle týkající se snižování spotřeby energie, využití jejích obnovitelných a druhotných zdrojů v souladu
s hospodářskými a společenskými potřebami podle zásady trvale udržitelného rozvoje3) § 6 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů..
1) a ochrany životního prostředí.

(2) Návrh programu zpracovává na čtyřleté období ministerstvo v dohodě
s Ministerstvem životního prostředí a to na základě podkladů, které za tím účelem obdrží
od ústředních správních úřadů, a předkládá jej ke schválení vládě.

(3) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem životního prostředí vyhodnocuje naplňování Programu nejméně jedenkrát za 2 roky a o výsledcích informuje vládu. V případě potřeby ministerstvo v dohodě s Ministerstvem životního prostředí zpracovává návrhy na změnu Programu a předkládá je ke schválení vládě.

(4) K uskutečnění Programu mohou být poskytovány dotace ze státního rozpočtu na

1. energeticky úsporná opatření ke zvyšování účinnosti užití energie,
2. rozvoj kombinované výroby elektřiny a tepla,
3. modernizace výrobních a rozvodných zařízení energie,
4. moderní technologie a materiály pro energeticky úsporná opatření,
5. rozvoj využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie,
6. osvětu, výchovu a vzdělávání a poradenství v oblasti nakládání s energií,
7. vědu, výzkum a vývoj v oblasti nakládání s energií,
8. zpracování územních energetických koncepcí.

(5) Program je uveřejňován v Obchodním věstníku.

(6) Vláda nařízením stanoví pravidla pro poskytování dotací podle odstavce 4.

HLAVA IV
Některá opatření pro zvyšování hospodárnosti užití energie

§ 6
Účinnost užití energie

(1) Ten, kdo vyrábí energii, je povinen u nově zřizovaných zařízení pro výrobu elektřiny nebo tepelné energie zajistit alespoň minimální účinnost užití energie stanovenou vyhláškou. Tuto povinnost má i u zařízení na výrobu elektřiny nebo tepelné energie, u nichž se provádí změna dokončených staveb v rozsahu podle zvláštního právního předpisu4) § 139b odst.. 1 a 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
1).

(2) Ten, kdo rozvádí energii, je povinen u nově zřizovaných zařízení pro přenos, distribuci a vnitřní rozvod elektřiny a rozvod tepelné energie zajistit nepřekročení maximálních ztrát energie stanovených vyhláškou. Tuto povinnost má i v případě změny dokončených staveb
v rozsahu podle zvláštního právního předpisu4).

(3) Výrobce, dovozce nebo distributor5) § 2 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.
1), může uvádět na trh pouze spotřebiče energie
s minimální účinností užití energie stanovenou vyhláškou. Tato podmínka se považuje
za splněnou, pokud daný spotřebič vyhovuje příslušné harmonizované české technické normě, která stanovuje energetickou účinnost.

(4) Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek musí pro stavební povolení v rámci dodržení obecných technických požadavků na výstavbu prokázat splnění požadavků hospodárné spotřeby energie na vytápění, vyjádřené přípustnými hodnotami tepelné charakteristiky budovy, tepelného odporu konstrukce, tepelné stability místností, šíření vzduchu a vlhkosti konstrukcí; dále musí dodržet způsob určení tepelné ztráty vnitřních prostor vytápěné budovy, uplatněný při stanovení celkové tepelné charakteristiky budovy.
K tomu vlastník budovy, spoluvlastníci budovy nebo společenství vlastníků jednotek pořídí písemný dokument, obsahující vyjmenované hodnoty. Tato povinnost se vztahuje i na vlastníky nebo společenství vlastníků jednotek, u nichž se provádí změna dokončené stavby podle zvláštního právního předpisu,4), ovlivňující plnění výše uvedených požadavků a pokud se na ně vztahuje povinnost energetického auditu.

(5) Požadavky podle odstavce 4 nemusí být splněny při změně dokončené stavby
u budovy v případě, že vlastník prokáže energetickým auditem, že to není technicky možné nebo ekonomicky vhodné s ohledem na životnost budovy, její provozní účely, nebo pokud to odporuje požadavkům zvláštního právního předpisu6) Např. zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů..
1) .

(6) Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nesmí při užívání nových nebo při změně dokončených staveb překročit měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění
a pro přípravu teplé užitkové vody, stanovené vyhláškou.

(7) Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek musí vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji registrujícími a regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům v rozsahu stanoveném vyhláškou. Konečný spotřebitel je povinen umožnit instalaci a údržbu těchto zařízení.

(8) Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek se musí řídit pravidly pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody, stanovenými vyhláškou, s výjimkou

1. dodávky uskutečňované výhradně pro vlastní osobní potřebu,
2. dodávky uskutečňované pro nebytové prostory za podmínky nepřekročení limitů stanovených vyhláškou a neohrožení zdraví a majetku,
3. dodávky uskutečňované pro byty, při souhlasu alespoň dvou třetin nájemníků nebo vlastníků těchto bytů s odlišnými pravidly, za podmínky nepřekročení limitů stanovených vyhláškou a neohrožení zdraví a majetku.

§ 7
Povinnost kombinované výroby elektřiny a tepla

(1) Každý výrobce tepla se zdrojem o součtovém výkonu zdroje vyšším než 5 MWt
je povinen při budování nových zdrojů nebo při změně dokončených staveb u zdrojů již vybudovaných zajistit na tomto zdroji i výrobu elektřiny.

(2) Každý výrobce elektřiny z tepelných procesů se zdrojem o součtovém výkonu zdroje vyšším než 10 MWe je povinen při budování nových zdrojů nebo při změně dokončených staveb u zdrojů již vybudovaných zajistit na tomto zdroji dodávku tepla. Při užití plynových turbin se tato povinnost vztahuje na výkony vyšší než 2 MWe, a při užití spalovacích motorů na výkony vyšší než 0,8 MWe.

(3) Výrobce podle odstavců 1 a 2 tuto povinnost nemá, prokáže-li energetickým auditem, že zavedení kombinované výroby tepla a elektřiny je technicky nevhodné nebo ekonomicky neefektivní, nebo není-li zajištěn dlouhodobý odběr či využití vyrobené energie, anebo jedná-li se o zařízení pro nouzové napájení jaderných elektráren.

(4) Podrobnosti pro přípravu a uskutečňování kombinované výroby elektřiny a tepla stanoví vyhláška.


§ 8
Energetické štítky

(1) Tuzemští výrobci nebo dovozci hromadně vyráběných energetických spotřebičů, jejichž seznam stanoví vyhláška (dále jen "energetické spotřebiče"), jsou povinni před uvedením na trh vybavit tyto spotřebiče energetickými štítky (dále jen "štítky"). Údaje na štítku musí být v českém jazyce.

(2) Osoby podle odstavce 1 jsou odpovědny za správnost údajů, které uvádějí
na štítcích a v technické dokumentaci.

(3) Štítek musí obsahovat zejména údaj o měrném ukazateli spotřeby energie energetického spotřebiče, údaj o umístění energetického spotřebiče mezi největší a nejmenší hodnotou energetické účinnosti a údaje o faktorech poškozujících životní prostředí.

(4) Tuzemští výrobci, dovozci nebo distributoři nesmějí používat značky, symboly
a popisy, které by byly podobné označení podle odstavce 3 a které by mohly uvést zákazníka v omyl.

(5) Štítek musí být na spotřebiči umístěn na viditelném místě.

(6) K energetickým spotřebičům je povinen tuzemský výrobce nebo dovozce zpracovat technickou dokumentaci v českém jazyce, která musí obsahovat zejména

1. obchodní firmu nebo jméno výrobce a dovozce,
2. všeobecnou charakteristiku výrobku,
3. údaje a výkresy konstrukčních prvků spotřebiče ve vztahu k vlastnostem, které významně ovlivňují spotřebu energie,
4. výsledky měření prováděných podle evropských norem, které jsou určujícím faktorem příslušného typu spotřebiče a
5. návod k obsluze.

(7) Pokud jsou energetické spotřebiče nabízeny v rámci zásilkového obchodu,
v katalozích nebo jinou cestou, kdy si zájemce nemůže prohlédnout vystavený energetický spotřebič, musí prodejce zajistit, aby se zájemce mohl seznámit s údaji podle odstavce 6 před uzavřením kupní smlouvy.

(8) Výrobce a dovozce musí uchovat technickou dokumentaci ke spotřebiči po dobu
5 let po ukončení výroby jednotlivého typu.

(9) Podrobnosti označování energetických spotřebičů štítky a zpracování technické dokumentace stanoví vyhláška.


§ 9
Energetický audit

(1) Energetický audit je soubor činností, jejichž výsledkem jsou informace
o způsobech a úrovni využívání energie v energetickém hospodářství prověřovaných fyzických a právnických osob a návrh na opatření, která je třeba realizovat pro dosažení energetických úspor. Energetický audit je zakončen písemnou zprávou, která musí obsahovat

1. hodnocení současné úrovně posuzovaného energetického hospodářství a budov,
2. celkovou výši technicky dosažitelných energetických úspor,
3. návrh vybrané varianty doporučené k realizaci energetických úspor včetně ekonomického zdůvodnění,
4. závěrečný posudek energetického auditora.

(2) Pokud energetické zařízení a budova byly podrobeny energetickému auditu, je jejich vlastník povinen poskytnout na vyžádání kopii zprávy o energetickém auditu ministerstvu, Státní energetické inspekci, finančnímu úřadu, okresnímu úřadu, kraji a obci, které jsou místně příslušné podle místa, v němž se nachází posuzované energetické hospodářství a budova.

(3) Povinnost podrobit své energetické hospodářství a budovu energetickému auditu se vztahuje na

1. každou fyzickou či právnickou osobu, která žádá o státní dotaci v rámci Programu,
2. organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí a příspěvkové organizace s celkovou roční spotřebou energie vyšší, než je vyhláškou stanovená hodnota,
3. fyzické či právnické osoby, s výjimkou příspěvkových organizací, s celkovou roční spotřebou energie vyšší, než je vyhláškou stanovená její hodnota.

(4) Organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí a příspěvkové organizace jsou povinny splnit pouze opatření a lhůty stanovené v rozhodnutí Státní energetické inspekce7) Zákon č. ....../.... Sb., o Státní energetické inspekci a o změně zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů..
1).

(5) U nové stavby nebo je-li prováděna změna dokončené stavby, která má vyšší celkovou roční spotřebu energie, než je vyhláškou stanovená hodnota, je stavebník, popřípadě vlastník stavby povinen zajistit zpracování energetického auditu.

(6) Fyzické či právnické osoby podle odstavce 4 písmene b) a c) jsou povinny zajistit provedení energetického auditu každých 8 let.

(7) Zpracování energetického auditu hradí zadavatel auditu.

(8) Podrobnosti týkající se náležitostí energetického auditu stanoví vyhláška.

(9) Povinnost podrobit předmětné energetické hospodářství a budovu energetickému auditu má výrobce tepla a elektřiny, nesplnil-li některou z povinností uvedených v § 7 odst. 1 a 2.


§ 10
Energetický auditor

(1) Energetický auditor je fyzická osoba, která je zapsána do seznamu energetických auditorů, vedeného ministerstvem.

(2) Předpokladem pro zapsání do seznamu energetických auditorů je

1. složení odborné zkoušky,
2. způsobilost k právním úkonům,
3. bezúhonnost, daná tím, že uchazeč nebyl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin či jiný trestný čin související s předmětem činností auditora a
4. požadovaná odborná způsobilost podle tohoto zákona.

(3) Odborná zkouška se koná před zkušební komisí, kterou jmenuje ministerstvo.

(4) Odbornou způsobilost k provádění energetických auditů má ten, kdo prokáže ukončené vysokoškolské vzdělání technického směru a 3 roky praxe v oboru nebo ukončené středoškolské vzdělání technického směru a 6 lety praxe v oboru.

(5) Uchazeč podává ministerstvu písemnou žádost o zápis do seznamu energetických auditorů, jejíž vzor stanoví vyhláška.

(6) K žádosti o zápis do seznamu energetických auditorů podle odstavce 5 se připojí

1. doklad o odborné způsobilosti,
2. výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší než 3 měsíce,
3. kopie zpráv o energetických auditech provedených v posledních 2 letech, na jejichž provedení se uchazeč podílel a
4. doklad o složení odborné zkoušky.

(7) Energetický audit nesmí u zadavatele provést energetický auditor, který

1. má majetkovou účast ve společnosti či družstvu zadavatele energetického auditu,
2. je společníkem nebo členem družstva zadavatele, je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu zadavatele, anebo který je v pracovním nebo obdobném vztahu k zadavateli,
3. je osobou blízkou1) § 116 občanského zákoníku.1) osobám, které mají ve fyzických či právnických osobách, kde se provádí energetický audit, postavení, které by mohlo ovlivnit činnost energetického auditora.

(8) Energetický auditor musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem činnosti energetického auditora, a to tak, aby rozsah pojistného plnění byl úměrný možným škodám, které lze v rozumné míře předpokládat.
Pojištění musí trvat po celou dobu výkonu auditorské činnosti.

(9) Energetický auditor je povinen zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech týkajících se fyzické či právnické osoby, o kterých se dozvěděl v souvislosti s prováděním energetického auditu na jejím energetickém hospodářství. Získané skutečnosti nesmí použít
ke svému prospěchu nebo k prospěchu či újmě třetí osoby. Zprostit energetického auditora mlčenlivosti může pouze fyzická či právnická osoba, na jejímž energetickém hospodářství byl proveden energetický audit, nebo stanoví-li tak jiný zákon.


§ 11
Působnost ministerstva

(1) Ministerstvo v rozsahu své působnosti

1. rozhoduje o přidělování dotací za podmínek stanovených nařízením vlády (§ 5),
2. sleduje vývoj účinnosti užití energie a působí na snižování její spotřeby a snížení negativních dopadů na životní prostředí při spotřebě a přeměně paliv a energie,
3. vyhodnocuje a propaguje výsledky Programu,
4. zabezpečuje činnosti spojené s poradenstvím, vzděláváním a propagací efektivního využívání energie,
5. zajišťuje mezinárodní spolupráci za účelem zahraniční pomoci, účasti České republiky v mezinárodních organizacích a prezentace dosažených výsledků,
6. rozhoduje o obsahovém zaměření zkoušek energetických auditorů, formě a termínu jejich konání; vydává zkušební řád pro zkoušky energetických auditorů,
7. rozhoduje o zápisu do seznamu energetických auditorů,
8. rozhoduje o zrušení zápisu energetického auditora v seznamu auditorů na základě žádosti energetického auditora nebo přestal-li energetický auditor splňovat některý z předpokladů pro výkon činnosti energetického auditora, vymezených v § 10 odst. 2, nebo porušil-li energetický auditor povinnost stanovenou v § 10 odst. 7 a 8, nebo nedodržuje-li opakovaně povinnosti pro provádění energetického auditu stanoveného tímto zákonem nebo nevykonává-li činnost energetického auditora déle než 5 let nebo pokud energetický auditor zemřel.

(2) Činnostmi podle odstavce 1 může ministerstvo pověřit k tomu určenou organizační složku státu.

HLAVA V
Kontrola a ochrana zvláštních zájmů

§ 12

Kontrola a sankce

Kontrolu dodržování ustanovení tohoto zákona a ukládání pokut za porušení těchto ustanovení upravuje zvláštní zákon7).


§ 13

Ochrana zvláštních zájmů

(1) Ministerstvo je dotčeným orgánem státní správy1) § 126 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
1) při ochraně zájmů chráněných tímto zákonem v řízeních, která podle odstavce 3 provádí Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo spravedlnosti, pokud u některých staveb tato ministerstva vykonávají působnost stavebních úřadů.

(2) Státní energetická inspekce je dotčeným orgánem státní správy9) při ochraně zájmů chráněných tímto zákonem v řízeních, která podle odstavce 3 provádějí jiné stavební úřady, než jsou stavební úřady uvedené v odstavci 1.

(3) Stavební úřad rozhoduje v dohodě s ministerstvem podle odstavce 1 nebo Státní energetickou inspekcí podle odstavce

1. o zřízení nových nebo změně dokončených staveb u kombinované výroby elektřiny a tepla podle § 7,
2. o zřízení nových nebo změně dokončených staveb na výrobu elektřiny nebo tepla, zařízení pro přenos, distribuci a vnitřní rozvod elektřiny a rozvod tepelné energie a budov podle § 6 odst. 1, 2, 4 a 6.

HLAVA VI
Odvod z elektřiny

§ 14

(1) Na podporu hospodárného využívání energie a využití jejích obnovitelných a druhotných zdrojů se stanoví odvod z elektřiny dodané fyzické či právnické osobě odebírající elektřinu pro vlastní užití (dále jen "konečný zákazník").

(2) Plátci odvodu jsou dodavatelé elektřiny dodávající elektřinu konečnému zákazníkovi.

(3) Základem pro stanovení odvodu je počet kilowatthodin elektřiny prodaných konečnému zákazníkovi.

(4) Sazba odvodu je 0,01 Kč z 1 prodané kilowatthodiny.

(5) Odvod je odváděn jednou měsíčně vždy k 30. dni následujícího měsíce podle skutečného množství prodané elektřiny.

(6) Odvod je příjmem Státního fondu životního protředí České republiky.

(7) Správu odvodu provádí finanční úřad10) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
10) .

(8) Při správě odvodu se postupuje podle zvláštního právního předpisu11) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
11) .

HLAVA VII
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení

§ 15

(1) Povinnost podle § 4 zpracovat územní energetickou koncepci musí být splněna
do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Povinnost podle § 6 odst. 7 vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji registrujícími a regulujícími dodávku tepelné energie musí být splněna do 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí, příspěvkové organizace
a fyzické a právnické osoby uvedené v § 9 odst. 3 písm. c) jsou povinny do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nechat si vypracovat na jimi provozované energetické hospodářství a budovu energetický audit. Tato lhůta nemusí být dodržena, je-li celková roční spotřeba energie vyšší než desetinásobek vyhláškou stanovených hodnot; v tomto případě se lhůta prodlužuje na 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona s tím, že energetický audit musí být zahájen do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(4) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, postupuje se v řízení ve věcech upravených v tomto zákoně podle správního řádu12) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
12).

(5) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 6, 7, 8, 9 a 10.

ČÁST DRUHÁ
ZMĚNA ZÁKONA O STÁTNÍM FONDU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY

§ 16

Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, se mění takto:

1. V § 2 odst. 1 se vkládá nové písmeno m), které zní:
"m) odvod podle zákona o hospodaření energií,".
Dosavadní písmeno m) se označuje jako písmeno n).

2. V § 3 se doplňuje odstavec 3, který zní:
"(3) Odvod podle § 2 odst. 1 písm. m) lze použít pouze na podporu hospodárného využívání energie a využití jejích obnovitelných a druhotných zdrojů.".

3. V § 4 se doplňuje odstavec 5, který zní:
"(5) Fond a příslušné správní úřady spolupracují při využívání informací rozhodných pro poskytování podpor na hospodárné využívání energie a využití jejích obnovitelných
a druhotných zdrojů.".

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST

§ 17

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 2000.